vysvětlující povídání najdete na Františkově fotoblogu
http://fr-foto.blogspot.com/2010/05/bezmoc.html
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
proč ne, akorát mě tam možná až moc tahá ta zásuvka.. přesně uprostře.. přitahuje pořád můj pohled
dobrá, hlavně kompozičně
Pravdepodobne rozumiem.
...rozumím...
a děsí mě ta prázdná stěna....
smutný a moc ... pro mě silná fotka, když vím příběh
Pane Richter, přeju hodně zdraví a brzký návrat domů... a díky za povídání i fotku...
V pár dnech jsem loňský léto zažil něco podobnýho - jen tomu klukovi bylo 25 let... asi Vám rozumím... :(
nemocniční...fíí se naježilo,bo takofá místa nerado
rádo, nerado...čtvrtý týden už tam jsem.
Ale snad už to jde na dobrou stranu. :)
...
+
+
rozumím..a myslím, že dobře. Líbí se mi, že tam ten pán není se vším všudy, ale to bych od tebe ani vlastně nečekala..
K článku...no, tam mám asi tochu jiný názor s tím bojem o každé další nadechnutí, co je jistě sympatické, ale tak zdrcující...Ale tys viděl ty oči, tak jistě víš..znám to spíš jinak ;)
Prostě v bezmoci je boj téměř bez šance...
smutno je tu...
fajn
.
stál jsem nedávno u takového lůžka a čekal až přijde, byla to bezmoc druhé strany...
(příběh neznám, tak omluva pokud píšu něco nevhod, jen to na mě dost zapůsobilo)