Buďto je v tom někde pointa, kterou nechápu a uniká mi, nebo je to jenom špatný výcvak....

Niekomu uleteli včely.
Ale mám pocit, že tomuto serveru v istom poňatí.

Ale taká medovina, mňam, liečivko. :)

svet je plny usporiadaneeho chaosu

Cítím vůni starých prken
od sluníčka voňavých
vůni medu
teplo spících včel

Je to samozřejmě velmi špatně vyfocené a autor učebnice včelařství by to bral co ilustraci jen v krajní nouzi. Na druhé straně i mezi velkou spoustou špatně vyfocených úlů by se tyhle nejspíš neztratily.

Pan Bloom šel za nevidomýma nohama, za nevýrazně střiženými tvídovými šaty vzoru rybí kost. Nešťastný mladík. Jakpak u všech všudy pozná, že je tam ten valník. Asi ho vycítil. Oni snad vidí předměty čelem. Jakýsi smysl pro objem. Váhu. Jestlipak to pocítí, když se něco odstraní. Pocítí mezeru.

Mám ten kompliment chápat tak, že to je nejlepší z naprosto mizerných fotografií úlů?

Ilemku ty jsi asi četl tu špatnou Jungovu essay o Odyseovi, a považuješ ji za ospravedlnění toho, že jej začneš číst odprostřed.

Je těžké přidávat vodítko k vodítku, rekurzivní pes by se mohl zaběhnout.

Kromě toho takové hodnocení používám jen ve výjimečných případech, nikdy pro hodnocení nepovedených amatérských fotografií a vůbec nikdy jako nástroj pomsty.

Tak to bude něco z Tisíce a jedné noci, jestli správně rozumím, že tomu vůbec nerozumím. Vy tady chcete uspořádat literární večer, že? Ale knedlíky nebudou. Leda že by je přišla uvařit la Bella.

Tak já také něco přidám:
. . .Když padala, Eilenberg skončil mazurku. Nekončila tónikou. Všechny to překvapilo. Byl to tuším opus sedmnáct.

"Povšimněte si toho čísla." Všichni jsme se naklonili nad Geránii. A leopard se tiše blížil.

jasně, těžko zaházet beduína pískem ...

...

špatně jsem četl nejenom young, asi

ale na junga si nepamätám, václavku, to bude nejaký emil, resp. omyl

...z tých troch tvojich pohľadov na tie úle mám dojem, že si okolo nich poletoval usilovne ako včelička, druhý je lepší ako prvý a tretí lepší od druhého....

tady jsem si taky na něco vzpomněla: na prodírání se ven z křoví, co chytá mě za šaty ... tam tam, za světlem a prostorem, za tichem, co spí v úlech (spí ticho?) .. už jen pár dnů a probudí se. Naději vidím v té fotce, Václavku...