-

-

ja vam rozumim... tonalita a zas tonalita
(ale prec jen bych radeji zvolal: hle, moralita)

hmmm.. kravsky verse.. chtel jsem rict: nebavi, seredne nebavi.

Ne tonalita, pane Burdo, ale koryto světa kolem toku našich životů. Je to na vás asi moc.

..a zase...a zase cítím, že u této fotky bude klídek, nanejvýš poněkud proložený jakýmsi bubláním o tonalitě samotné, o samotné dokonalosti provedení bez smyslu a tak podobně...no a co...

..na prohlédnutí této fotky je třeba klid a určitou pohodu...není to fotka, u které by stály davy ve frontě...a přesto si najde své publikum...

..ne všechny fotky J.B. jsem pochopil...tedy zatím...ale není to ani potřeba, pochopit je hned, v tomtéž roce či desetiletí...ale pamatuju si je a "pracuju" na nich u sebe...to jsou fotky poněkud "odlišné", či je takový můj pohled na ně...a jsem šťasten, že Jirka "staré" fotky z několika servrů nemaže a tím mi (a možná i nejen mě...) dává možnost na těchto fotkách "pracovat"...

22. ve 22:22 (čas vložení), to jsi musel čeka s prstem na myši okem na hodinkách. Generálka na únor.

U tohoto poddruhu: dekorativně zachycené vícemateriálové užitné předměty mívám silné nesouhlasné emoce nad různými neestetickými řemeslnými prvky objektu, které fotografové většinou přejdou konstatováním, že to tam prostě tak bylo, ale které by mohl malíř skrýt stylizací nebo zjednodušením. Tak třeba pěkné okno a zeď postříkaná břízolitem, nebo hliníková klika na starých dveřích. . . tady mi nic takového, přesto že jsme podvědomě něco čekal, (ani ty žaluzie), nevadí, je to celém ve stylovém souladu, tedy objekt focení, čili to, co je učitelem a vůdcem zakázáno komentovat.

Tak že můžeme pokročit od objektu k subjektu, to je asi blbost, chtěl jsme nějak vznešeně říci od fotografovaného k fotografii s vědomím, že k tomu stejně už nebudu mít moc co dodat: má to takový pěkný vodorovný rytmus vyprávění: panelů, kapitol, které jdou po sobě je v tom i jakási kompoziční delikátnost. Kromě toho se mi líbí ta zeď: není příliš výrazná, ani plochá, nahoře se mi trošičku vytrácí, ale čert ví, zda to přičíst monitoru, nebo někomu jinému. Na těch tmavých dřevěných věcech mám ale ostré bílé tečky, že by se mi chtělo varovně namítnout přeostřeno, akorát nevím, jestli to tak je, a nechci být zdejšími znalci považován za blbce, ale zas si neodpustím tuto příležitost k interpretačnímu cvičení.

Celkově: budí to dojem, že jsi byl na příjemné dovolené. A jestli byla zimní, tak ti za tím oknem toho myslím hodně protopí. Ale (podle žaluzií), myslím, že je tam nějaká kancelář a možná že v ní dokonce svítí zářivkami.

+

Statické. Čisté. Všímám si toho obrtlíku dole. Nevím proč. Asi mi tam hraje (nejen) kompozičně.

/Já vím, na Václavův komentář ale prostě nemám! Omlouvám se. :-)/

Díky, Bello. Václavovi jsem už patřičně vyčinil.

já bych ho za takový komentář pozvala na jahodové knedlíky s tvarohem a šlehačkou

Bylo to poprvé, volil jsem lehčí trest.

bez šlehačky???

Bez mých knedlíků.

V těch nejlepších vysokohorských restauracích dělají knedlíky z makra. Ale Bella ví o čem mluví. Když jsem tuhle jel kolem Zlína, svedla mne pod Hostýn a tam jsme jedli kynuté knedlíky na břehu jakéhosi potoka ve stínu košaté dřevomorky, proměňující kdysi bájnou rezidenci von Bellů ve skvělé místo pro parkoviště aut.

Šlehačka bez knedlíků sice to už taková sláva není, ale až pojedu kolem Budějovic, vzpomenu si, že ji tam mám uloženou.

jo, klidně, šlehaček tu máme plné šlehače, je to folklorní tradice. Hlavně kolem velikonoc.

jak je tam několik těch štěrbin mezi žaluziemi, jak tudy koukají zvědavci ;-)
krásnej večer Jirko!

počkam, jestli jich bude víc...

+

...