Ta druhá kali byla podle mne zatím nejlepší, Václave. Obecně mi na nich - ano vyjma třetí - chybí nějaká ta lidskost ;-)

Tie noviny neviem co tam hladajú.

tak som si praave ciital o paprsciich a otvoru, o naadobe a prostoru,
a dveriich a oknech a miistnosti, co z nich profituje ...

a chic to maate s panem lao vymuslenee, tyym jak je zisk z toho co je zde a uzitek z toho co zde nejny sa to na koncovi secko zdaa byt jasnee ...
dzaponcovi,
ajkebytohnedkajbolvolajakyysiciinan

enem tentonc, pan lao asi nefotkoval, fsakaanoabofsaknie ;?)

a neviem, co to tam maluufkujes a zaciinam byt z toho komplexnyy, totiz /za/komplexovanyy, asi
a raad na tie tajomnee ciary kukaam, mozno by namiesto toho suucasneeho /sur/realizmu inzercyjowego bolo malebnejsie a oko povznaasajuucejsie zaa tisit to enem na ty maluufky a stetce z jazvecej srsti a farbiskovej alchyymie na palete,

ale nefim, totkaj som kdesi zakopol o eur paletu a moc malebnaa sa mi nezdala, takze to je skoor takyy /v/tip na week end

tohle bych nedokázal nikdy napsát

ještě přidej kategorii Každý začátek je těžký:)
potrvá ti roky než se dopracuješ ke konceptnímu stylu cchao-šu (resp. sóšó, pokud dáváš přednost japonské kaligrafii)

no...ještě musíš cvičit XD

takto snad nejmíň, zatím ;)

Já už se tam asi nedopracuji Dane, Jsou to obrázky z takového jednoho minikursu, ale máš pravdu, ty nejhorší mazaniny (a to právě tady ty tři) jsou ode mne. Výsledky stejné, jalko by čmáralo malé ndítě, které poprvé drží v ruce štětec a i já, jako to malé dítě to po sobe neumím přečíst.

ten byt má pronajaté budhistické centrum tak je trochu neutěšený, jako každá studentská uábytpovna a trochu utěšený těmi bud¨histickými artefakty, které, přírodo mne netrestej, jsou převážně kýčovité, ale s dobrými úmysly jim pro dobré úmysly odpouštíme rádi, že?

Kouzlo kaligrafie, které jsëm vytušil, je tak nějak načrtnuto tady:
http://www.csfd.cz/film/38117-hrdina-ying-xiong/
můj pokus o to zachytit je, je směšný. Spíš pro sebe, ale i tak, nesdělený jako by neexistoval. Vždyť i JHVH potřeboval národ, který by jej stále reflektoval, jinak by přestal být.

Stejně bych raději zvládl tušovou malbu než fotografii. A nějak je v tom pokročilém stáří jasnýá, že na oboje mi bude dopřáno leda se z povzdálí dívat. Tělo je slabvé i duch je slabý. Pohyb je mocný, nehybnost je veliká.

tak jsem tu něco sáhodlouhého napsal a pak jsem to omylem všechno smazal:) třeba to tak mělo být..
tak ve zkratce, něco ke čtení:
http://ccspol.net/Caj.htm
http://www.kosmas.cz/knihy/124833/cinsky-pisemny-znak-jako-basnicke-medium/
http://www.almanachlabyrint.cz/knihy/42897/bambusy/
http://knihkupectvi.svecpetr.com/detail/_id2657-cinska-kaligrafie-cchu-lej-lej.php

jo a ještě zmíním Eri Takaseovou
http://www.takase.com/index.htm

Dane, dekuji za ty odkazy. Jestli to neni pokus mne zruinovat.
No pockam, jestli se prijdou penize, neco z toho si koupim. Ale jestli to uy vsečchno mas, tak bvys mi mohl poradit jak se v tom orientovat drobnymi recenznimi poznamkami a nemazat je potom zase hned.

Ted mne tak napada: jestli mi Radik tuto fotku smaže, tak prijdu o ty odkazy, že?

není zač..škoda, že ta nejpodstatnější kniha - "Čínská kaligrafie" od Čchü Lej Lej je vyprodaná. Ale možná ji někde v obchodě najdeš. Pro samouky asi nezbytná. I když v době internetu je určitě na netu i nějaké výukové video..
Ostatní knihy bych popsal asi takto. "Bambusy" od Lubora Hájka, je tak nějak rozbor 21 tušových maleb s tematikou bambusů ze Sbírky orientálního umění Národní Galerie v Praze. Takové krásné čtivo. A taky zajímavé. Když si ji koupíš, tak ti garantuju, že v příštích týdnech budeš malovat zejména bambusy:)
"Čajová zastavení: O kultuře čaje v číně" je sborník statí, co vydává česko-čínská společnost. Tenhle je z roku 1998, tak nevím, jestli bys ho sehnal. Je to takový úzlý svazek, ve kterém se zajímavě píše o čaji, kaligrafii, Yixingu..viz Obsah v náhledu v tom odkazu..
O čem je "Čínský písemný znak jako básnické médium" ti napíšu příště, protože musím na poštu.)

tak jsem zpět z pošty, cestou jsem viděl ve výloze trafiky nové číslo National geografic věnovaný Číně..
no, k té knize od Ezry Pounda..já ti přepíšu, co píše on sám. "Před sebou máme nikoli pouhý pokus o filologický výklad, nýbrž studi základů veškeré estetiky." ..ale fakt je, že se to netýká kaligrafie, ale spíš čínštiny..o čínských znacích z trochu jiného pohledu jsou doporučeníhodné knížky Lexikon čínských symbolů od Wolframa Eberharda nebo Čínské symboly od Ľubicy Obuchové...a pak už jen nějakých sto dalších slovníků a knih o čajích, wu shu, písmu, keramice, tao atakdále pro dokreslení:))

A ten Ezra Pound, Dane, to je ten starší básník Beat generation? No já vím, že v té době byla čína dost v módě.

Beat Generation? no, to zrovna nevím, jestli bych ho řadil po bok mně známých beatniků..ale zas tak moc Ezra Poundů po literárním světě asi neběhalo, že? A cca dvacet let by se tam teoreticky mohlo prolínat (mezi E.P. a Beat Generation)..
Každopádně ta knížečka vyžaduje pozornější četbu než třeba něco od Burroughse:)) Ta knížka je opravdu založená spíš filologicky a pro samotnou kaligrafii není nezbytně nutno vědět, co přesně píšeš. Nehledě na to, že pro tréning je nejlepší opisovat nějaké klasické kaligrafie od starých mistrů. Ovšem pokud bys chtěl proniknout do etymologie čínštiny, tak by tě to mohlo zajímat.

Rád na to koukám nebo o tom čtu, ale do hloubky tomu nerozumím, asi bych dobrou od špatné nepoznal. Přijde mi to pro Evropana těžko uchopitelné, chybí celé hektary základů a zřejmě to skončí ve vnější nápodobě.

Což nevylučuje dobré pocity. :)

Jirko, já to cítím tak nějak stejně, ale navíc je mi smutno z toho, že ty hektary chybí. Všechno to čínské je mí instinktivně blízké a v sumě znalostí nezbytných k pochopení nesmírně vzdálené.

Začalo to někdy v dětství, ale první, co mě uhranulo byl Tao te ting., Pak I ting. Takže teeď, když nad tím přemýšlím, asi si mně nejvíc získala zkratka básnické metafory při vyjádření myšlenky, v číně tak obvyklá.

To ostatní se nabalilo. A těžko se smiřuji s tím, že některé čínské věci se mi vzloženě nelíbí. Třeba ten obhroublý vztrah k barvám v běžném životě.

Jestli chceš vědět, co se mi, zatím, nejvíc líbí na kaligrafii: je to ten pohyb rukou a vedení štětce, trochu mi to připomíná vedení hrotu kordy v šermu.

Pak se mi ovšem také líbí, když je kaligrafie hotová a dobrá --- její dekoratinost. Ale tam je jakási propast, že to, co dokáži napsat já, nepovažuji (a asi nikdy npovažuje) za pěkné. takže si jen mohu představovat, jak uvolněnou rukou vedu dlouhý vláčný tah štětcem a jak vzniká elegantní symbolické vyjádření něčeho co je spíš zhutnělým básnickým obrazem, než slovním sdělením. A nebo mohu našetřit a něco takového koupit a pověsit na zeĎ.

Zajímavé je, že nás tato exoTika domĚnlé Číny přitahuje jak číněny, které zde potkávám, nezajímá. Jim je nový rok, podle čínského kalendáře lhostejný. Slaví přece vánoce. Ani neví, jak se ten kalendář počítá. . .

Skončí to asi tak, že asijský menagement číňanů, indů a arabů zasedne do správních rad prosklených budov v Berlíně a Bruselu a zbytky evropského plemene živořícfího na okraji v relativní ekonomické bídě budou slepovat útržky různých špatně pochopených importovaných kulturních úlomků do bizardních mozaiek, aby si podržel pocit, že mají alespoň duchovní převahu.

Nicméně, mně připadá mnohem zajímavější vést štětec, zápěstí a předloktí, než jenom mačkat spoušť. A to by mně zajímalo, co si o tom myslíš ty.