Co chtějí tiskaři od fotografa?

S prvními 2 body bych si dovolil dost silně polemizovat.
1. 9x13 není zrovna nejkvalitnější předlohou. Nazvětšování o 400% je silně přehodnoceno, obecně se toleruje max. 200%, ale i to je na úkor kvality! Obecně se vyžaduje formát nejméně 10x15, a to pro malé reprodukce.
2. Z kinofilmového diapozitivu není rozhodně omezení na max. formát 13x18, to je vyloženě nepravda! Nelze srovnávat zvětšení z papírové předlohy a z dia (z negativu lze samozřejmě udělat také mnohem větší zvětšeninu). Tady se trochu míchají jablka s hruškami! Srovnání papírové fotky 9x13 a velkoformátového diapozitivu je hodně moc kuriozní. Z dia lze jít i do větších zvětšení, i větších než u negativu. 30x45 bez problému (samozřejmě nemluvím o zvětšení fotky 9x13!). Vždyť co je sken z filmu? A ten podle autora lze použít ...

Protože mě zaujal nadpis: „Co chtějí tiskaři od fotografa?“, nakouknu a nestačím se divit, jaké se zde publikují slušně řečeno „blbosti“.

Domnívám se, že v článku je uvedeno několik „nepravd“, možná je až škoda, že jich je i více jak pravdivých informací.

Začíná to již nadpisem: „Co tedy tiskaři chtějí!“… V první řadě kvalitní fotografii, na které je vidět dobrá práce fotografa.
– práce tiskaře spočívá v seřízení tiskového stroje (tj. zajistit soutisk čtyř barev CMYK a „nanesení“ jejich správných densit – množství), stabilizovat tisk a vyjet stabilizovaně požadovaný náklad tiskoviny – tj. v minimální odchylce a ne co kus to originál. Možná zkušený tiskař ocení práci skeneristy, ale dobrou práci fotografa? – nevím…

Konec prvního odstavce: A mnohokrát jsou schopni přijít s výsledkem lepším než u originálu.
Je to v podstatě další „blbost“ – každá reprodukce je kopie se „ztrátou kvality“ a není mi jasné, jak lze v praxi docílit kvalitnější kopie jak originálu, za předpokladu, že smyslem ofsetového tisku je pokud možno „věrohodně“ reprodukovat originální předlohu. Vždyť fotka je zhoršená reprodukce negativu, sken fota je zhoršená reprodukce fota, osvit tiskových desek je zhoršená reprodukce digitálních dat a samotný tisk je velmi zhoršená reprodukce kresby na tiskových deskách. Proč by se potom pro špičkové tiskoviny požadovaly ty nejkvalitnější fota, dia apod., kdyby šlo „pouhými kopiemi“ předlohy vylepšit? Není to náhodou tak, že pokud má být kvalitní výtisk, musí být ještě kvalitnější předloha, aby výtisk – tedy reprodukce předlohy – byla opravdu kvalitní?

V dalším odstavci autor najednou mluví v podstatě opačně (poprvé pravdivě), viz.: „V praxi jsou běžné úpravy na skenu tak, aby výsledek byl co nejvěrnější vůči skenované fotografii. Najednou má být výsledek co nejvěrnější, ale v předchozím odstavci má být výsledek lepší originálu (až to bude všichni budou tisknout bankovky a nikdo to nepozná).

Čtu dál a opět nevycházím z údivu: …tento tisk je shluk tiskových bodů seřazených do rastru pro každou barvu. Toto je opravdu nový „technikus terminus“ – shluk seřazený do rastru. Já žil doposud v domnění, že když je něco seřazeno do rastru, tak to má nějakou logiku či pravidelnost – ale že je to shluk!

Čtu opět dál a opět nevycházím z údivu: …Kvalitním formátem pro sken je fotografie 9x13 cm… čím větší formát snímku, tím lépe.
A potom si vyber – je to jak povídka Pitkina či Ivana Mládka, vždyť těm to bude vlastně taky jedno, ne?
Pokud bude řeč opravdu o KVALITNÍ reprodukci fota, já osobně doporučuji, aby reprodukovaná velikost (tedy velikost fota v tisku) byla raději menší jak je velikost fota (skenované předlohy). Na doporučované fotce 9x13 cm ani nepoznáte, zda je neostrá! Používejte předlohu do skeneru min. 13x18 cm. Na této velikosti je již poznat spousta detailů ve stínech apod. a lze s tím nějak pracovat při další reprodukci. Lesklá fotografie má navíc výhodu, že má densitu černé barvy cca kolem 2,9 a tím pádem větší barevný gamut. Matný a polomatný povrch je na tom podstatně hůř – toto je taky jeden z hlavních důvodů, proč reprodukce vychází lépe z lesklých fotek.

Čtu opět dál a opět nevycházím z údivu: …formát 35mm (kinofilm 24x36 mm) je použitelný pro zvětšování do formátu výsledného tisku 13x18 cm.
Je tu v podstatě další nepravda: Naštěstí technologie výroby filmových fotomateriálů pokročila nezadržitelným krokem vpřed a tiskaři nepoužívají SHLUK tiskových bodů, takže je v dnešní době možno reprodukovat „profimateriál“ kinofilmového rozměru až do výsledného formátu cca A2 při ofsetovém tisku (je to v polygrafické výrobě vyzkoušeno a používano – pokud by byl zájem o bližší informace o vnímání reprodukované frekvence obrazové kresby při ofsetovém tisku, mohu poskytnout).

Čtu opět – další odstavec ad3: je fakt, že většina tiskáren vyžaduje hustotu obrazových dat 300 dpi. Ale tato informace je právě zavádějící, pokud se neuvede, jak veliká bude výsledná reprodukce při tisku. To právě souvisí s viděním frekvence obrazu, jeho kresby… a s tím, že tiskaři nepoužívají SHLUK bodů, ale rastr s určitou frekvencí a dle toho se odvíjí také rozlišení digitálního obrazu v dpi, takže se může klidně stát, že v závislosti na velikosti výsledného tisku, použitého papíru a výsledném rastrování může být hustota v dpi třeba i 100 dpi a nepozná se to.

Dále jsem to již nečetl… je to ztráta času.

Ale i tak „zajímavý“ článek – co vše lze publikovat.

Asi by neuškodilo, kdyby si redakce článek před zveřejněním přečetla a nechala autora opravit nesmysly...

mozna by bylo lepsi ten clanek sundat, aby se temi "radami" nahodou nekdo neridil ;)...nebo opravit...nekym, kdo tomu rozumi

Dobrý den, dovolím si reagovat. Souhlasím, že pořadí vět u problému shluku tiskových bodů mělo být jiné !!! Cílem bylo popsat rastr na výsledném tisku a tam pravidelnost rastru nebo úhel zřejmý není. Další výtky …! K názvu článku ("tiskaři"): už v prvním odstavci mluvíme o "požadavcích tiskáren"! Proč nemůžeme řadit k tiskařům (všeobecně) grafika, skeneristu, … nebo grafické studio, které ručí za výsledek! Dále můžeme polemizovat o "mnohokrát jsou schopni přijít s výsledkem lepším než original"! Vezměte si neostrou fotografii tištěnou v offsetu!? Může být po úpravě a tisku lepší než original ? Máte pravdu v nutnosti kvality předlohy ale to je také zmíněno. A na "skenování kinofilmového diapozitivu" bude asi více názorů. Tyto informace jsem čerpal z externího zdroje a domníval jsem se, že kvalitního. I osobně jsem se setkal s tiskem dia kinofilmu na A3 a výsledek nebyl odpovídající kvality.
Díky za diskuzi i kritické názory a je jen škoda, že tolik "blbostí" neodhalila korektura.
Autor

No, chápu, že autor nenapíše rovnou "napsal jsem blbost", ale o jeho fundovanosti již trochu svědčí i jeho neznalost terminologie - korektura nemůže odhalit blbosti autora (korekturu dělá autor), od toho je recenze, provedená editorem, případně externím pracovníkem (recenzentem), což by měl být postup obvyklý u každého alespoň trochu seriozního časopisu/webu atd. Skutečně v tomto článku je tolik zavádějících údajů a tvrzení, že by pověsti tohoto webu jenom prospělo ho vyřadit. Pak se nelze divit, že u mnoha lidí nemají informace nalezené na internetu velkou hodnotu. Omlouvám se za tvrdší zhodnocení, ale prostě situace někdy vyžaduje říci pravdu.

Pochybuji, že ten, kdo fotí na kinofilmové diapozitivní filmy Fuji Velvia 50 (nebo 100F) nebo Provia 100F, nemá kromě promítání také ambici vyrobit větší fotku než 9x13. I u formátu 30x45 je u těchto nízkocitlivých diapozitivních filmů obtížné hledat zrno.

Za redakci musíme přiznat, že nám tady pár věcí ulétlo (tvrzení o maximální zvětšenině z kinofilmu) a tímto se omlouváme. Díky mimacovi, který si dal práci a napsal kritiku článku. Články ze zásady nestahujeme, neboť chceme, aby proběhla diskuze a to i v případě, že čtenáři najdou blbost. Považuji to za výhodu internetového média vůči časopisu, kde se blbost většinou vůbec nepřizná a čtenář nemá šanci se bránit. V tomto případě provedeme s autorem revizi nepřesných-nesprávných tvrzení v článku, který pak ponecháme na webu spolu s komentářem mimaca, který je cenný.

Jasná blbost je to tvrzení, že kinofilm je dnes pro tisk použitelný do 13 x 18 cm. Věřím, že autora ani redakci nebudete obviňovat, že nevíme, že z kvalitně nafoceného diapozitivu i negativu lze dnes bez problému tisknout A3. Staří tiskaři byli konzervativní a 13 x 18 byla praxe pro kinofilmové základy před dvaceti lety. Tihle lidé stále chtějí středoformátové diáky hlavně pro offsetový tisk a ví proč. Když ale nejsou k dispozici 6 x 6 a asi jich bude pořád méně, tiskárna kinofilm bez problému. Sám jsem byl přítomen v tiskárně v přípravě offsetového tisku pro kalendář ve formátu A3, kde základem byl kinofilmový diák. Výsledný tisk se mi nelíbil díky špatné tonalitě a problémům na hranách, což je důsledek příliš velkého zvětšení bez digitálních úprav a ani ty často nemohou pomoci. Reakce tiskaře byla:To víte, středoformátový diák je lepší. Dost mě to tehdy překvapilo, protože se jednalo o kalendář, kde se tisklo několik tisíc kusů. Tiskárna však měla na fotky autorská práva… A tady to tak trochu začíná. Fotograf , který chce vytisknout A3 kalendář by měl přijít do tiskárny-DTP s perfektně nafoceným a zpracovaným diákem, nejlépe středoformátovým a žádat, aby mu ho věrně vytiskli. Solidní tisky s pomocí Photoshopu s různými ripy a pluginy lze dnes dostat z mnohonásobně menších souborů. Proto se dost často stává a fotografům, kteří chtějí dělat dobré řemeslo se to určitě nelíbí, že se tisknou soubory o velikosti pár stovek kB samozřejně s vydatnou podporou “digitálních technologií“. Ještě k tvrzení, že z kinofilmu jde bez problému i A2, je třeba dodat po jakých úpravách, v jaké kvalitě a na jakém zařízení, jinak mi připadá zase až moc přehnané.

Jsem rád,že se otevřela otázka jak a z čeho tisknout.Chěl jsem se přihlásit na seminář na toto téma,ale bylo to o tisku z RGB profilů.Hledám někoho,kdo právě umí převod z RGB do CMYK.Tiskl jsem nedávno malou publikaci a musel jsem dodat fotky v original RAW-Canon z D 10,aby se dalo vůbec tisknou.Přitom fotky na výstavu 30x45 jsou z minilabu super.Prosím o kontakt.Muj grafika majitel vydavatelství máme zajem se přiučit.Mám nachystaný projekt na tisk kalendáře.Samozřejmě nic necheme zadarmo,přestože jsem amatér.www.mpilat.cz-výstava 2004

Já tedy nevím, z reakce redakce jsem pouze pochopil, že existuje kvalitní i nekvalitní tiskaři. Žádné překvapení, ale pro praxi ne zrovna objevné. Podle tohoto článku by ovšem šlo navrhnout, že místo diapozitivu se má použít fotka 9x13 a výsledek bude skvělý :-(. Ona totiž dost ulítla podstata celého článku. Takže celý předělat a přepsat. Ovšem předělat také celý systém zdejší redakční práce - ono totiž neulétlo jenom "pár věcí". No, to je už na vás, jaký chcete mít web. Howgh. Omlouvám se, že jsem obtěžoval (ostatně na např. na mé připomínky k recenzi skeneru Nikon ani nikdo nereagoval, takže asi jenom zbytečně sázím písmenka ve snaze něco vylepšit :-( )