Totální ztráta motivace

Ahoj všem, nevím jestli vás to někoho potkalo taky, já fakt už beru foťák do ruky zřídka, fakt málokdy. Mám DSLR a ultrazoom, mám vlastně všechno. Nefotím. Nebaví mě to, mám pocit, že stejně všechno bylo už vyfoceno. Měli jsme tu partu, jeden všechno vybaveníprodal, koupil si něco malýho do kapsy, s tím že to stačí. Další se na to vykašlal zcela, pár jiných lidí nevídám, protože jsou všichni upracovaní, všichni bouchají přesčasy, nikdo nefotí, já sám jsem příšerně línej už i vzít auto a jet někam, když mám volno, dávám se dokupy, protože fabrika. Nejsem schopen když mám volno ráno vstát a jít fotit, nebaví mě sedět u PC, upravovat to. Stejně nikdo nic ani už nechce, bývaly jiné časy. Všichni mají mobily, fotí tedy mobily. Nebaví mne to. Máte stejnou potíž, a přejde to?

Fotím materiály a reklamace v práci, fotím sem tam něco na požádání známých, vozím s sebou foťák, kam se hnu, ze setrvačnosti, ale už i to občas vynechám.
Nemůžu v sobě najít radost ze zastavení okamžiku, z těšení se na výsledek, z hledání záběrů. Vidím jen to, co jsem fotila kdysi a co je pryč. A nic za to. Prázdno.
Přejde to?

Zdravím oba bývalé amatéry...jsem na tom podobně. Snad jen čas, nám do žil naleje nadšení a energii. Ale nezoufám, tento roční čas, je nejhorší, páchá se dost i sebevražd. Není naštěstí případ náš. Myslím, že až sníh napadne a slunce ho ozáří, i nás něco napadne a foťák do ruky zas vezmeme...

Nechodím na fóra, kdoví, snad už i proto, že člověk je fotografií přesycen? Když vidím, kolik špičkových fotek je všude k vidění, nějak ztrácím cíl - proč, proč, když to skoro všichni umí líp?
Tak díky, alespoň nejsem sám, díky za ty řádky. Před časem jsem fotil do jednoho internetového klubu, i toho jsem nechal, i kvůli povinnosti dávat tam fotografii týdně.
Potkal jsem se s kamarádem ve fabrice, dělá tam IT specialistu, ptal jsem se, jestli fotí, no, nemá kdy.
A taky - moje vyčpělost. Autorská krize, jo, zkritizovat fotku dovedu. Ale přijít s něčím lepším, ale to snad by i šlo. Ale s něčím novým - to je to pravé slovo, to ne.

Není důvod ke smutku, či nostalgii. Fotíme si pro radost a tím to končí, nejsou motivy a chuť objevovat? Nevadí, přijde čas, že k radosti si zas něco vyfotíme. Nosím stále u sebe, alespoň telefon s dobrým foťákem...
Tak se mějte a na mysli neklesejte :-)

Obecná únava, frustrace a malý zájem platí pro současnou společnost obecně. Přesčasy v práci aby jsi vydělal více peněz pro rodinu a její zabezpečení, bydlení a tak.. Jo to známe ais všichni. Také tu únavu která způsobuje že se opravdu už ráno, před úsvitem člověku nechce vstát, zabalit celou výbavu a jít fotit do svítání.. Ale člověk by se donutit měl, i kdž to častokrát je skoro nad jeho síly. To že lidé prodávají svoje mnoholeté výbavy je celkem logické, protože se objevily nové, častokrát menší se stejnou možná i vyšší kvalitou jež ty staré DSLR. Vývoj nezastavíš. také vidím že bych (kdybych si mohl dovolit do toho zas dát tolik) mohl koupit shodnou výbavu ale přitom o poloviční velikosti a hmotnosti. Myslím tím ale stejné objektivy. Rozhodně byh nechtěl nahrazovat světelná pevná skla nějaký x-násobnými zoomy. sice je jejich nová kvalita často dost slušná, ale pořád tomu chybí lepší světelnost, a třeba 50/1,4 nebo 90/2,8 mi žádný zoom nenahradí. Rozhodně ne ty miliony mobilů a jiných zařízení (když vidím někoho fotit 10" tabletem, tak mne jímá hrůza i úsměv zároveň).

Je to o vůli. Taky se mi kolikrát nechce a mockrát lenost i zvítězí. Když už se ale horkotěžko přemluvím a vyrazím, jsem za to nakonec hrozně rád. Není nad to zažít krásné ráno na pěkném místě, kde není ani noha...

Lidi, díky za odpovědi, ale snad nakonec to přeci jen nebude asi až tak zlý. Domluvil jsem se s kamarádem, že něco podnikneme, snad i něco uděláme společně, výstavu, něco vydáme, ale bude to ještě dost času. Navíc jsem se ozval kostelíku, který církev převedla na obec, a o který se starají nadšenci, ne klerikálové, a je v nedobrém stavu, s tím, že jim hodně rád něco nafotím, protože na té vesnici jsem vyrůstal.
Komunikuji s moc příjemnou paní, která mě kdysi měla na zeměpis a tělocvik, a další která je jen o pár let starší, potřebují fotografa, všechno si zatím fotí mobilem, což je bída. A ony mi to samy napsaly!
Po fakt dlouhé době slyším, že mobil není nadřazen fotoaparátu!
Jsem plný očekávání. Už jenom proto, že jsem založil tohle vlákno, jsem to snad nechtěl tak nechat. Moc se těším.

Když jsi zakládal tohle vlákno, bylo docela hnusné ponuré počasí, a navíc prakticky ještě úplněk. Pro fotografa ta nejhorší kombinace. Ale jen počkej, až zas vysvitne, a zkrásní všechno kolem, až koukneš z okna a uvidíš to kouzelné světlo, popadneš foťák a poběžíš. Tak už to s fotografickou duší je! Fotograf si může dát přestávku, ale fotit nepřestane...

Ale hnusné počasi je oka.
Máš ale pravdu, teď bude pár dní volna, takže výlety už jsou taky v plánu.