Mahu, určitě sis pěkně užila když jsi vymýšlela a komponovala tuto fotografii. Část květu se vystavuje slunci, jako by se nenápadně rozhlížela po okolí, část se cudně schovává ve stínu. Stejně tak jeden z okvětních lístků, co částečně zakrývá střed, jako kdyby říkal – nemusíte všechno vidět hned. V celém objemu je pěkně prokreslený, krajkoví okrajů a zprohýbané květní plátky dodávají celému květu křehkost. Zadařilo se, Mahu. Vždy je zážitkem podívat se na miniaturní svět zblízka, člověk má pocit, že odkrývá neznámé, střežené tajemství. Vím, že ráda fotíš makro, už jsme si o tom trochu povídali. Má to jednu ohromnou výhodu. Nesčetně motivů je na každém kroku. Často netušíme co vše je kolem nás, jen po tom sáhnout. V této oblasti sezona nikdy nekončí. Hodně takových krásných úlovků. Jirka