Vypadá to zajímavě.
Ale já tomu nerozumím. :-)
Jen bych do těch ruk, jako by vložil třeba neviditelnou trumpetu, nebo jiný nástroj.
Jako že něco drží.
4++

Co se mi na téhle fotce nelíbí, jsou ruce. Když už nemohou být položeny někde jinde, tak fotit jen se strany, ne dlaně otočené k fotografovi.. :)

oceňuju, že se snažíš o netradiční pohledy/pózy, ale ona občas dobře provedená klasika má větší sílu než snaha o originalitu, která tak docela nevyšla... následující řádky ber čistě jako moje osobní pocity, ano?
- punčocháče dolů, aby fotka nepůsobila jako z krabičky Bellinda
- póza by měla dávat nějaký smysl (anebo být tak totální nesmysl, až bude jasné, že je v něm smysl :) Tady to uvízlo na půl cesty - slečna se zasněně kouká z okna, ale dělá přitom nohama něco, co by při koukání z okna normálně nedělala - a ruce má v poloze, jako by se mezi nimi snažila udržet tabuli skla
- výraz - z jednoho dávného WS na téma portrét mi v hlavě uvízlo, že pootevřená ústa jsou znakem bezradnosti fotografa. Když neví, jak by se měla modelka tvářit, nechá ji pootevřít ústa
- světla/stíny/tonalita - světlo na tom okně vypadá zajímavě, ale postaralo se jí na těle o několik nepěkných míst - především stínem příliš zvýrazněný nos oproti přesvícenému čelu/bradě/tvářím a ty zvláštní přechody na její levé paži. Pořád taky přemýšlím, z čeho jsou ty tmavé konečky prstů
- kompozičně bych snesla víc prostoru dole, míň napravo a zkusila bych se nějak vyhnout oběma nohám přeškrtnutým v kotnících

expresivní - u mě dobrý

Působí to divně.

Furt se hledám. Ale tyhle netradiční pohledy jsou právě to, co cítím, že chci dělat. A možná ještě trochu jinak, ale už se asi blížím. Technicky samozřejmě mám stále co zlepšovat. Však jak jsem již několikrát zmiňovala - o nějakých hodnotách fotoaparátu, kompozičních pravidlech (jasně, nějaký cit jsem měla, ale ta psaná pravidla jsem neznala a fotila na auto, resp před festivalem cca půl roku na prioritu clony) nebo pravidlech svícení a podobně jsem se tak nějak dověděla až opravdu v květnu na Fotoškoda Festivalu. A tam padlo i rozhodnutí, že se fotografii chci věnovat naplno.
Rad a názorů, kor takhle rozsáhlých, kdy cítím, že mi dotyčný chce opravdu pomoct se posunout, si moc vážím. Děkuju.

Ad černé konečky prstů - prostě byly černé. Zrovna tak jako šmouhy na rameni například. Ono to okno je prostě jen okno v centru. Velký výklenek, který je následkem pražského "vzdoušku" jednoduše dost zaprasený.
Co se pohledu týče, kouká si nahoru na špičku nohy, ne z okna. Resp teď vlastně před sebe. Mě se tahle fotografie líbí moc. Přeškrtlé kotníky, jak píšete, jsem doteď nějak neřešila. Teď mi teda zrak strhávají. Tyhle detaily budou pro mě ještě asi dlouho oříšek, protože se přes veškeré to nadšení, když fotím, nedokážu na detaily soustředit. Beru rychlý pocit z fotografie jako celku a hlavně tu energii z modelky/modela. Pokud udělám cvak, který se mi už v hledáčku po letmém shlédnutí líbí, dostanu se do jakéhosi rauše :D A pak si vymýšlím a fotím a jsem roztržitá a dost věcí si uvědomím až doma u toho počítače. Věřím, že všechny tyhle domácí uvědomění mi jednou pomůžou si ty svý chyby zapamatovat natolik, že nad nimi budu přemýšlet u fotografie předem a ty detaily tak vnímat...
Zatím beru jako svůj velký úspěch, že se na svět začínám dívat jinak a o fotografii aspoň trochu přemýšlet předem. Jinak jsem byla spíš "dokumentaristka" - s rezervou :)

není zač - naopak já děkuju... tvoje reakce mi vrací naději, že se tu ještě objevují lidé, kterým jde skutečně o fotky a focení. A to co píšeš - to je normální... ohlídat všechny ty věci, které pak vidíš na obrazovce, je v danou chvíli hodně těžké. Ale postupně začneš víc a víc vnímat automaticky - a tím pádem budeš mít víc kapacity ohlídat ty ostatní :o)

Ne všichni se na fotografii dívají stejným okem.
Ať ti, co je dělají, nebo se jen dívají.
Záleží pak na každým, kterým směrem se vydá.
Ale je fajn, že si někdo vezme radu k srdci. O tom žádná.
Pro ZRK- neboj se vydat novým směrem. .-)

s tím souhlasím... ale myslím si, že obecně je lepší se nejdřív naučit základní pravidla, klasický přístup - a pak si zvolit svou cestu s vědomím, co a proč člověk porušuje

Velmi nepřirozená a tudíž také nepohodlná posice pro sedícího člověka.Modelka je ovšem dobrá.V tomto případě by spíše mohla sedět na zkřížených nohách jako nějaké indické božstvo,ty ruce by k tomu docela pasovaly.