Kamarádka, která se živí focením, převážně focením svateb, mě vzala na její první letošní svatbu jako asistentku :D Když dám stranou to, jestli bych vůbec chtěla svatby fotit, (přijde mi, že se ta svatba odehrává jen pro fotografa a kameramana - otoč se, podívej, sem ruku, sem hlavu....atd.) uznávám, že je to velmi těžká disciplína :) S foťákem jsem bojovala. Fakt jsem se bála, že to bude všechno jen odpad. Ale kupodivu... čekala jsem to horší, než to bylo. Tahle fotka je z té svatby má nejoblíbenější. Přijde mi, že přesně vystihuje můj strach ze svateb obecně a mou melancholickou náladu během obřadu.