Tak jsem se přece dočkal. Vůbec to ale nevypadalo, neboť v 20:08 hod. přes pole přešla dvojice s hlasitým "halekáním", až jsem měl pořádný vztek. Nejraději bych vyběhnul z pod sítě, pod kterou jsem právě seděl a notně jim vynadal ... Nemělo cenu v tom čase nic dalšího podnikat, a proto jsem vyčkal.
Je zajímavé, že jsem se s ním letos potkal podruhé, vždy to bylo na hranici technických možností mého fotoaparátu. On je to totiž zkušený srnec, něco už pamatuje. Najednou vyšel z lesa a nezastavoval. Zmáčknul jsem spoušť, trochu sebou trhl a pořád pokračoval. Teprve po druhém zmáčknutí spouště se zastavil s pohledem upřeným směrem, odkud uslyšel hluk. Zmáčknul jsem spoušť potřetí a to byl signál se dát rychle na ústup. I když mě nemohl pod sítí vidět, přece jenom zkušenost mu velela vyklidit pole. Inu, v určitém věku zkušenosti přijdou opravdu vhod.
ISO 3200, 1/80 s., f/5,6, exp. - 1 1/3, stativ
Děkuji za shlédnutí a případné komentáře.
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
hezký moment s pekným slovním doprovodem
Pěkné podívání i povídání.
Pěkná fotka i komentář.
Pán srnec :) +++
nádherný srnec. Mám rád takového staré pány. Gratuluji!
líbí