Tangara modrohřbetá je se svými dvaceti třemi centimetry goliášem mezi tangarami, se kterým se můžete setkat na andských svazích ve výškách od zhruba 2300 m výše. V lese je to jeden z mých oblíbených ptáků, protože na rozdíl od většiny ostatních druhů na sebe nejen hlasově upozorňuje, ale dá se i spatřit. Obecně se dají ptáci v tropech (samozřejmě jsou výjimky) rozdělit na ty co jdou slyšet a (menšinová skupina) ty co jdou vidět. Jen se na příklad podívejte, co na webu koluje fotek, jinak pohledných, mravenčíků. A přitom na vás pokřikují z každého keře.