Šel jsem ještě ráno za tmy, sněhová pokrývka dosti křupala a bořil jsem se tak 20 cm, na šoulačku dost nepříznivé podmínky, ale nevzdal jsem to. Přišel jsem na oblíbené místo a liška nikde, no asi mě slyšela říkal jsem si. Vyšel jsem na nejvyšší kopec, kde se nachází betonová skruž s bodem triangulační sítě a usadil se. Čekal jsem na východ slunce, za nedlouho skvělá atmosféra, slunce se dralo na oblohu a nad hlavou mi prolétl krkavec. Po chvilce jsem se zvedl a chtěl odejít a všiml si dole na louce lišky. Přiblížil jsem se ke smrkovému porostu a liška měla tendenci jít směrem na mě. Připlazil jsem se za foliový balík kolem kterého byl vyfoukaný sníh, zalehl jsem, vyndal z kapsy myškovačku a spustil koncert. Liška zareagovala a mírným obloukem se přibližovala. Byla ode mě blíž než 50 metrů a pak se jí něco nezdálo a znejistila, mačkal jsem spoušť fotoaparátu a uklidňoval své tělo, které se celé chvělo, neskutečný zážitek. Liška si to ovšem rozmyslela a vrátila se na původní směr a pokr