+

Pěkná Fidorka a povedená fotka. :-)

proc maji (obe) tak hnusne barvy?

fajn

No, tyhle Tvé fotky říkají jednu starou pravdu. A sice, že není flexareta jako flexareta a že většina z nich byla low low low endových pro širokou masu foceníchtivých chlapů, tedy především, a to v době, kdy měl doma zvětšovák málokdo a dělaly se na fotopapír kontakty, takže výsledná fotka měla rozměr 6x6cm, ostříhávala se pákovýma nůžkama s nerovným ostřím a lepily se do fotoalb. Myslím, že každý, jehož táta fotil v padesátých a šedesátých letech, tyhle fotky zná. Na kontakty kvalita optiky každého flexaretu stačila, ale jakmile se začalo zvětšovat, byla to, většinou, bída a utrpení. Jako tyhle fotky. Osobně si vždy při pohledu na fotky podobné kvality pokládám otázečku, zda použití takové techniky, stojí, samo o sobě, za tolik znehodnoceného času, invence a materiálu. Když už bych měl, já, tendence fotit TLR, tak bych si pořídil něco kvalitního, třeba nějaký Rolleiflex, BO to dneska stojí pár kaček. Pokud bych trval na Flexaretu, pak jedině s kvalitní optikou.

Denisa - proč mají tak hnusné barvy? Je vidět, že o focení na Fomapan nic nevíš. Výjde-li fotka z tohoto negativu silně zašedle, což je velice častý jev, kór, pokud byla focena nekvalitní optikou, je třeba ji natónovat pro zlepšení kontrastu. Navíc-mi se ty barvy zdají býti celkem prima. Ale bude to, nejspíš, tím, že jsem si na ně, v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let, na svých fotkách zvykl. Tónovat jsem přestal při přechodu na filmy ORWO a AGFA. Tam to třeba nebylo. Většinou totiž nešlo o výtvarný záměr a o pouhou nutnost, chtěl-li jsem zachránit, tedy aspoň trochu, zfušované fotky. :o)
Jinak ve mě, tato fotka, vyvolává silné asociace na sedmdesátá léta. Pokud to byl záměr, tak je to dobře. Furt lepší, i přes to, co jsem dříve napsal, než technicky brilantní fotka, která mě nechává chladným.

No, tyhle Tvé fotky říkají jednu starou pravdu. A sice, že není flexareta jako flexareta a že většina z nich byla low low low endových pro širokou masu foceníchtivých chlapů, tedy především, a to v době, kdy měl doma zvětšovák málokdo a dělaly se na fotopapír kontakty, takže výsledná fotka měla rozměr 6x6cm, ostříhávala se pákovýma nůžkama s nerovným ostřím a lepily se do fotoalb. Myslím, že každý, jehož táta fotil v padesátých a šedesátých letech, tyhle fotky zná. Na kontakty kvalita optiky každého flexaretu stačila, ale jakmile se začalo zvětšovat, byla to, většinou, bída a utrpení. Jako tyhle fotky. Osobně si vždy při pohledu na fotky podobné kvality pokládám otázečku, zda použití takové techniky, stojí, samo o sobě, za tolik znehodnoceného času, invence a materiálu. Když už bych měl, já, tendence fotit TLR, tak bych si pořídil něco kvalitního, třeba nějaký Rolleiflex, BO to dneska stojí pár kaček. Pokud bych trval na Flexaretu, pak jedině s kvalitní optikou.

mne sa to celkom ze paci :)

Otázka je,jestli autor dobře ostřil a jestli chtěl dobře ostřit.

Ale fakt je,že i já jsem měl jeden Flex 3,ale raděj jsem ho daroval,kdejakej Ljubitel fotil líp.

mě se to celkem líbí
...táta taky fotil Flexou,vyvolával a zvětšoval si všechno doma a myslím,že fotky,které zde vystavuje jsou moc fajn

Já jsem to Helo asi špatně napsal.Ten Flexaret,kterého jsem se zbavil,ostřil fakt mizerně.
Ale třeba teď mám doma VI-ku a fotí celkem slušně,aspoň podle mě.

DS-mrkni na tátovy fotky,skoro všechny jsou z Flexy.

No je to Foceno Flexaretem II. Coz je opravdu LOW end:)

+

+

a mně líbí moc!

+

Hned na začátek chci podotknout, že hodnotím ještě předtím, než se pustím do čtení komentářů... Mně se fotka líbí - myslím si, že je velice působivá - a to nejen díky fotogenické modelce, ale i díky kompozičnímu řešení. Netradiční "look" tomu dává tu správnou šťávu. Myslete si, opravdu, co chcete. Pro mě za 6. Ha, a do mě! :)

++

Super