Vlčí horizonty budoucnosti
Jsem v plenkách. Pomalu, polehounku jako zrovna narozený motýl se dostávám z mateřského ochranného sevření. Co mne čeká a nemine? Tam - venku? Mne, křehkého, mladého, nezkušeného a bojácného? Co to bylo? Zrovna právě teď? Co mne to udeřilo z výšky, až jsem se celý roztřásl? Co mne to studí a zároveň tíží? Co je to a zároveň co mi to napovídá o mém osudu? Co mne zároveň tíží a zároveň vede a naznačuje směr? Je to zároveň břímě a zároveň vysvobození, zároveň osud i rozuzlení... Přeji Vám hezký den, Vít.
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
-
páči
-
-
:o) ... fajn, povedené!
-
-
-
-
-
-
-
Nieje jednoduché spraviť výbornú fotku a k tom u dať i skvelý pokec s myšlienkou, ktorú by niekto nemusel vobec pochopoiť.
-
Keby sa dalo, dal by som 6 za fotku a 7 za text.
-
hezky na focené, ale volil bych ořez jenom s tím poupětem, trochu mi ten samostatný stonek ruší
-
-
-
-
5-
-
-
-
Zdravím básníka.
-
-
-
-
-
Odraz v kapce je také pěkný.
-
uz jsem se lekl ze se mu nekdo naboural na ucet, jmenujeme se skoro stejne... :)))
-
No teda, aj bez popisu som chcela dat 7 [ten odraz v kvapke je neuveritelny], a ten popis tomu este pridal.
-
+ za text
-
5- za useknutý stonek
-
-
pěkné
-
-
moc hezký
-
-
-
-
-
-
-
-
-
super! hlavně ta kapička :-))
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Opravdu vynikající...
-
