Interpolace a komprese obrazových dat

Lineární interpolace se jmenuje lineární, protože se interpolovaná hodnota stanoví tak, že se známými hodnotami v sousedních bodech proloží přímka. K tomu jsou ovšem zapotřebí dva sousední body, nikoliv jen jeden. To, co je v článku chybně označeno jako lineární interpolace, není lineární interpolace, ale o řád nižší interpolace nejbližším sousedem. Naznačené schéma kvadratické interpolace vypadá také dost záhadně - tam těch sousedních bodů, které jsou zapotřebí, pro změnu zase přebývá. Kromě toho, kvadratická interpolace není zrovna příliš běžná. Mnohem častěji než kvadratická interpolace, se používá interpolace kubická nebo bikubická. Srovnávací studie různých druhů interpolace používaných u CCD elementů s klasickým CFA chipem je k nalezaní zde: http://ise0.stanford.edu/~tingchen/.

Přiznám se, že se nepovažuji za odborníka na matematické operace při interpolacích dat. U lineární interpolace je jasné, že přímka je definována dvěma body. Proto tím jedním bodem myslím bod sousední. V článku jde v tomto případě o vysvětlení koncepce. Se zvyšujícím se počtem bodů uvažovaným ve výpočtů roste kvalita interpolace, na druhé straně se zvyšuje nárok na výkon výpočetního procesoru a zároveň se prodlužuje i doba výpočtu.

"U lineární interpolace je jasné, že přímka je definována dvěma body. Proto tím jedním bodem myslím bod sousední." Promiňte, ale lineární interpolace je velmni rozšířený, zavedený pojem a nemůžete dle libosti volně používat pro úplně jiný typ interpolace (který je navíc běžně známý pod jiným jménem). To, co jste zde právě napsal, je nesmysl. V bodě, kde interpolujete, hodnotu neznáte. Tu teprve chcete najít, Tudíž tou hodnotou nemůžete nic prokládat. Určíte ji až později, na základě funkce proložené známými hodnotami. U lineární interpolace prokládáte ***známými*** hodnotami přímku a proto potřebujete vždy dva sousení body, kde tu hodnotu znáte. Stejně tak u kvadratické interpolace prokládáte kvadratickou funkci a kvadratická funkce je určená mnohem menším počtem bodů, než jaký naznačuje vaše schéma v článku.

Máte pravdu s tím názvem kvadratické interpolace. Je jasné, že polÿnom druhého stupně (kvadratická interpolace) s třemi koeficienty nestačí na tenhle počet bodů. Názvy ze schématu odstraním. Byly převzaty z fotografické literatury, která nebyla psána matematikem a v okmžiku, kdy mě na to upozorňujete, vidím, že to matematicky nehraje. Článek není o tom, jak se přesně výpočty provádějí. Docela by mě to zajímalo čím se liší interpolace u Kodaku , Fuji ..... Pochybuji, že tohle tady v Čechách někdo ví. Díky za komentář a přesné vysvětlení..