Vítězné fotografie soutěže "Pohoda" (12.6.-12.8.)

Byla jednou jedna obec. Tou obcí vedla důležitá silnice směřující do nedalekého města. Řada lidí z okolních obcí jezdila po té silnici denně do práce a z práce. Uprostřed obce byla škola a u ní přechod přes tu frekventovanou silnici. Řidiči zde jezdili většinou padesátkou (no, i sedmdesátkou, však znáte české řidiče). Koncem loňského roku proběhla rekonstrukce té silnice, při níž zmizely značky označující začátek a konec obce. Řidiči začali obcí projíždět devadesátkou (no, i stodesítkou, však znáte české řidiče). Občas někdo na přechodu přejel dítě. Šetřením takové nehody se obvykle zjistilo, že řidič se žádného přestupku nedopustil, naopak rodiče přejetého dítěte museli řidiči zaplatit náhradu škody za oděrky na karoserii. Starostovi obce to nevadilo, staral se jen o plynulost provozu v obci. A nikdo si nestěžoval, takže i občané byli vlastně spokojeni.

A pohádky je konec. Chyběly vám nadpřirozené bytosti? Pokud ano, nečetli jste pozorně.

Nejsu si jistej, jestli správně chápu souvislost té tvojí "povídky" se soutěží, ale výsledek taky vidím úúúplně jinak :-)

Moc souteže na FA nesleduji, protože obvykle za moc nestojí. Nejen úrovní fotek, ale hlavně organizací a hodnocením.
Toto je krásná ukázka. O tom, podle čeho budou vybráni vítězové, se nikde nic nedočteme. Automaticky bych předpoládal, že je vybere porota. Odborná porota pochopitelně, což na FA také není samozřejmost.
Že budou rozhodovat body, asi nikdo nečekal vzhledem k tomu, že řada z nás včetně mě nebodovala. Pak se mohlo lehko stát, že asi jediná dobrá fotka (dle mého názoru) nedostala jediný bod.
Výběr vítezů podle součtu bodů, nikoliv podle průměru, mě ale už vážně pobavil:)) Kdo to vymyslel? Čulo, tvůj bodík u fotky "Pohodovka" přispěl k tomu, že tato fotka vyhrála (29 bodů, průměr 4,8) nad "Dámskou jízdou" (28 bodů, průměr 5,6) :)) To už je opravdu výsměch rozumu.

Čili Raule máš pravdu. Soutěž proběhla, vítezové byli vybráni, odměny byly rozděleny. A všichni jsou spokojení. Nebo ne?

Teprve teď jsem tak trochu pochopila Raulovu pohádku...

Pokud se budou chtít zúčastňovat soutěží i studenti, tak při jejich vzájemném sedmičkování (ať už se bere celkový počet bodů nebo průměr bodování u fotek) ostatní stejně nebudou mít šanci.

Dík že jste se zamysleli nad mou pohádkou o etice (anonymitě/smyslu) soutěžení.
Na olympiádě jsem fandil všem českým sportovcům a nemám žádný problém smířit se s tím, že skoro nikdo z nich nezískal zlato. Samozřejmě proti tomu, že naši většinou nevyhráli, nebudu vznášet žádný protest. Ale pokud následně vyjde najevo, že je porazili nějací sportovci, kteří dopovali, zamyslím se nad smyslem takového soutěžení. A pokud by se kromě dopingu začaly tolerovat ulité starty, přešlapy, fauly apod., asi bych už nechtěl být součástí takového soutěžení ani jako divák. A pokud třeba existují nějací mladí, talentovaní sportovci, myslím, že do takového soutěžení nepůjdou (budou se cítit těmi „přejetými dětmi“).
Četli jste rozhovory s vítězi soutěže Pohoda? Ty nejdůležitější otázky tam podle mě vůbec nepadly. Kdybych byl redaktorem já, mohlo by to vypadat třeba takto:

Redaktor Raul: Všiml jsem si, Jančo, že obě Vaše ANONYMNÍ fotky hodnotil (jako vysoce nadprůměrné) uživatel Mobidick, který v soutěži Pohoda celkově hodnotil 3 fotky (u té třetí byl o trochu méně štědrý než u těch Vašich). Dokonce už v předchozí ANONYMNÍ soutěži „Jarní kouzlení“ dokázal Mobidick objevit obě Vaše ANONYMNÍ soutěžní fotky (o tom, že byl při hodnocení maximálně štědrý, snad ani netřeba psát). Jak je to možné? Jedná se o nadpřirozenou bytost s nadpřirozenými schopnostmi?

Janča: Já mám samozřejmě spoustu fanoušků a nezkoumám, kdo z nich je jaká bytost a jaké má schopnosti.

Redaktor Raul: Přesto si myslím, že mezi Vámi a Mobidickem dochází k nějaké telepatii. I Vy jste dokázala objevit obě ANONYMNÍ fotky uživatele Mobidicka v soutěži Pohoda (o tom, že jste při hodnocení byla nadprůměrně štědrá, snad ani netřeba psát; ani o tom, že v první desítce soutěžních fotek jsou to jediná Vaše hodnocení, dál mě nebavilo hledat). Jak lze takovou schopnost získat?

Janča: Budu radši, když to zůstane tajemstvím. Mohu jen prozradit, že velkou inspirací je mi dvojice Dana Smržová a Stanislav Hořínek. Ti té schopnosti využívají pravidelně ve všech ANONYMNÍCH soutěžích a mají úspěšnost 100%! Vždy dokáží najít ANONYMNÍ fotku toho druhého! Jsou v tom fakt mistři!

Redaktor Raul: Nezlobte se, ale já Vaše nadšení nesdílím. Mi takové „výměnné obchody“ přijdou nefér a v ANONYMNÍCH soutěžích nemají co dělat. Víte, že se zde dlouhá léta (od let nultých až do října 2015) při vyhlášení každé ANONYMNÍ soutěže zveřejňovala pravidla, která (mimo jiné) zakazovala kamarádská/příbuzenská hodnocení, vkládání fotek již dříve na server vložených a umísťování autorských značek na anonymní fotky? To aby i ti, kteří se nad anonymitou soutěžení nezamýšlejí, věděli, co je v soutěži považováno za neetické či neférové.

Janča: Historie mě nezajímá, co není zakázáno, je povoleno. A ty Vaše pohádky o anonymitě vykládejte dětem, pane redaktore! Ve skutečnosti žádná neexistuje! Podívejte se třeba na probíhající soutěž Triptych. Každá druhá fotka není anonymní!

Redaktor Raul: Máte pravdu. Divák ani nemusí být nadpřirozenou bytostí, aby zjistil, že v ANONYMNÍ soutěži Triptych soutěží např. Tbon, Marika Kostovčíková, Tomáš Lelek nebo Tenario. Takové to bylo nadějné téma, ale soutěžící autoři z toho udělali odkladiště recyklovaných fotek vložených v nedávné době. Nemám nic proti tomu, když soutěžícího poznám podle výrazného autorského rukopisu, ale to není případ uvedené recyklace. Kdybych byl divákem, považoval bych to za naprosté pohrdání divákem. Copak divák chce vidět pořád to samé? Co by měl na takovém soutěžním výkonu ocenit? Kdybych byl divákem, úplně by mě to odradilo jakkoli se na soutěži podílet. Ale naštěstí jsem redaktorem. Takže se zamýšlím, jak to udělat, aby byly soutěže pro diváky zajímavější. Zda se na anonymitu nevykašlat úplně (když pár neslušných soutěžících stejně dokáže zcela zvrátit výsledky), nebo částečně (skrytím jmen autorů fotek, ale odkrytím komentářů). A jak to udělat, aby soutěžící, když chtějí vyhrát věcné ceny, vynaložili nějaké úsilí (aspoň tím, že si přečtou téma/zadání, aspoň tím, že nevloží opakovaně něco, u čeho si už minulosti vyzkoušeli, že na zdejší publikum funguje…), i když se nesoutěží zrovna o osobní automobil. Děkuji za rozhovor.

:-))
Máš podobně dobrý novinářský styl jako Jindřich Šídlo
a taky máš pravdu... ale k čemu je pravda, žejo...

No... je to na nic, když s tím nemůžeme nic... a ti na vyšších pozicích a na "vyšší fotografické úrovni" nás mají jen za prudiče...