Tvar objektivu u foťáků

TakyHonza / Taky:
Tak to je blbost. Světlo se nikdy nemůže zkoncentrovat do jednoho bodu, protože to by pak nevytvořilo na čipu fotku, ale jeden svítící bod uprostřed čipu, kde by ten čip propálilo :)
Světlo se musí zkoncentrovat právě do takové plošky, aby pokryla celou plochu čipu. A když je objektiv kruhový, tak i ta osvětlená ploška musí být zákonitě kruhová. Takže kraje toho kruhu musí dopadat mimo čip, anebo když by dopadal celý kruh na čip, tak by rohy toho čipu nebyly osvětlené a fotka by byla taky kruhová.

To není blbost, to je středoškolská fyzika;-)
Podívej se na jednoduchý náčrtek funkce spojky:

http://fyzika.jreichl.com/data/optika/31_zrcadla_cocky_soubory/image080.png

Předmět před objektivem (dejme tomu komín) je černá šipka, jeho zaostřený obraz na čipu červená šipka. Vem si jeden bod předmětu, třeba vršek komínu - bod B. Z něho vedou "paprsky" na všechny strany a část z nich vstupují do celé plochy čočky. Na obrázku jsou zvýrazněné jen tři z nich, které jsou význačné - jedna procházející středem čočky a dvě jejími ohnisky. Čočka je láme a ony se opět na rovině čipu (pokud je zaostřeno) spojují v jeden bod B'. Stejně tak je to s paprsky z bodu A nebo jakéhokoliv jiného bodu scény před objektivem. V každém místě čipu jsou zaostřeny paprsky z celé plochy čočky.

To, že objektiv vykresluje jen určitý kruh okolo čipu (a hranatý objektiv pravděpodobně obdélník), je z jiného důvodu. Každý objektiv je zároveň taková krátká trubka a to, co na něj svítí moc z úhlu, už se zkrátka pohltí uvnitř a k rovině čipu se nedostane.

kdyby to mělo smysl, a to především i finanční, tak by to již dávno všichni výrobci dělali... víc není třeba k tomu komentovat...

A ze svého oboru mohu říci, že kdyby čtverec byl výrobně jednoduší než kruh, tak ba na celém světě bylo spousta věcí čtvercových...objektivy, hydr.válce, trubky a tisíce dalších věcí..cokoliv se vzájemně v sobě pohybuje a nebo jen sesazuje musí mít určitou přesnost uložení, a ta vždy byla, je a bude jednodušeji vyrobitelná a dodržitelná u kruhu (průměr v průměru) než u čtverce (rozměr v jedné rovině, v druhé rovině a jejich vzájemné uložení, vzájemná kolmost přilehlých hran, vzájemná rovnoběžnost protilehlých hran, zaoblenost vnitřních a vnějších rohů.....)

čárlí:
Třeba to ještě nikoho nenapadlo...

TakyHonza: Dobře, tak mi vysvětli, proč některé, hlavně ty menší foťáky, mají stejně před objektivem obdélníkové okýnko?

čárlí:
Tak u hadic nebo trubek je to něco úplně jiného. Tam jde o to, že pro daný vnitřní průměr (objem) se spotřebuje nejmíň materiálu, když bude průřez kruhový. Ale u objektivu zase na množství spotřebovaného materiálu tolik nezáleží.

Spíš mě napadá jiná zajímavá otázka: Proč vlastně nemáme kruhové i televizní a počítačové obrazovky, a třeba i digitální fotky? Původní obrazovky byly kruhové a z fyzikálního hlediska by určitě fungovaly líp.

Nevím, pokud je před objektivem, asi funguje jako sluneční clona.

Něco se zkrátka snadněji vyrábí kulaté (objektiv, díra do země, hrnec, lívanec) a něco hranaté (kniha, okno, dům). Z těchhle praktických důvodů pak asi historicky vznikl zvyk, že plocha s nějakou informací (cedule, obraz, monitor) má obdélníkový tvar jako ta kniha. Už jsme si tak na ten obdélník zvykli, že ladí oku.

principiálně je to stejné. "Hranatá" čočka by se stejně vyráběla z kulaté, po vybroušení tvaru by poslední operace byla zabrousit hranatý tvar, tudíž další operace za xx peněz a materiál do špon.. a to vše jsou peníze. A ty problémy se sesazením ve dvou rovinách jsem už zmiňoval. Navíc hodně skel má ostření systémem otáčení po jemné šroubovici (protože je přesnější) což by tento tvar naprosto zabil..