Test Fujifilm X-E2

Víte, kdyby Sony dělal auta, tak by místo volantu byl joy-stick a tri-navi kolečka a čelní kamera by nám zobrazovala výhled před vůz na cukající LCD obrazovce, kterou bychom si mohli libovolně upatlávat prstíky (mezi 2-ma věnečky) při brouzdání na youtube a sdílení každé zatáčky a každého důležitého pšouku při jízdě s celou galaxií. Tak takhle ne, v tom já nejedu, já nechci svět filtrovaný přes LCD a vysílaný ke mně přes Wi-fi, Eye-fi, NSA-google-facebook. Já chci, aby něco vypadalo jako foťák, ovládalo se jako foťák a dělalo fotky jako foťák - ne jako i-phoťák, či i-gamegadgetka. Autorovi - při soustředění se na jemnou ironii o retro manýrismu - unikla samotná podstata toho, proč je Fuji X-systém tak úspěšný. Který mirorrless má tak promyšlený, vyvážený a na kvalitu zaměřený soubor objektivů od samého počátku? 14/2.8, 18/2.0, 23/1.4, 35/1.4, 56/1.2(na cestě), ... - to jsou argumenty hovořící samy za sebe - ty si na touch-screen menu nevyšoupete, kdybyste si prsty ušoupali. Ostatní výrobci se utápí v patnácté nudné verzi seťáku 14-45/5.6-tma a neví jak by elektronicky okecali neschopnost vyjít vstříc skutečným foto-nadšencům, kdežto Fuji prostě udělá vyváženou kombinaci špičkového čipu + špičkových objektivů + logické a 100-lety prověřené ovládání - a ono to funguje.

Ano, objektivy jsou silný argument, ovšem to, že je Fuji nabízí, zase tak úplně nesouvisí s ovládáním fotoaparátů - stejné objektivy s kvalitní optikou by fungovaly i na fotoaparátu s "moderním" nastavením expozice. Navíc pokud už investujete do této optiky s výhledem na styl práce alá klasika, je otázka, zda nezvolit raději X-Pro1 (bohužel trochu starší, ale určitě bude nástupce). Má průhledový hledáček a tak lze na elektroniku zcela zapomenout. U X-E2 je Váš pohled na svět stále filtrovaný LCD displejem / OLED hledáčkem - simulace expozice, wb. X-E2 je tak trochu kompromis mezi 2/3 klasikou a 1/3 modernou pro "běžné fotografy", nejhorším zástupcem populismu je tlačítko pro režim Makro.
Je věc názoru, zda X-E2 patří mezi stylovky, nebo je to profi foťák - myslím že něco mezi. Profi je X-Pro1.
Ale v obecné rovině jste to shrnul skvěle: Fuji je pro toho, kdo chce pevná skla s dobrými parametry a malé rozměry - a/nebo - Fuji je pro toho, kdo chce ovládání, na které je zvyklý z klasiky (s mírným pošilháváním na Nikon Df, který je sice větší, ale také má své výhody)
No a pak je taky Fuji pro toho, kdo chce retro foťák pro image. Přiznávám, že nevím, jak velké jsou tyto 3 skupiny fotografů, ale zajímalo by mě to.

K tomu 100-lety prověřenému ovládání - ono to dřív ani jinak nešlo. Je to ovládání pro fotografy, kteří nespěchají, z principu neumožní přednastavení, rychlé změny parametrů. Ne každý má čas. Avšak pro krajinky, inscenované portréty, obecně scény které neutíkají jak veverka v lese - to je vskutku labůžo. Hlavně protože hned vidíte, co je nastaveno. Přidal bych ještě kolečko na citlivost a pak takový fotoaparát povinně ordinoval každému začínajícímu fotografovi, aby pochopil, jak funguje nastavení expozice.

S pohledem na X-Pro1 a unikátní hybridní OVF/EVF hledáček samozřejmě souhlasím (mám X100S, takže vím o co jde) - já mluvil o X-systému vcelku - kdyby finance nehrály žádnou roli, byla by pro mne X-Pro mnohem lepší volba - důležité je, že to nějaký výrobce aspoň zkusil - budoucí vývoj ukáže. S názorem, že "retro" ovládání je pro fotografy, kteří nespěchají - tedy pomalejší, než ta PASM blbost naprosto nesouhlasím - opak je pravdou - samozřejmě v rukou těch, komu je tato (cenová) sorta určena - poučeným fotografům, kteří fotí proto, že je to jejich koníček, nebo dokonce práce a P režimy na nic nepotřebují. Mám oboje ovládání a mohu porovnat. A pokud jde o image - většina lidí - laiků - spíš žasne nad obrovskými blob-zrcadlovkami, než nad něčím, co připomíná foťák po dědečkovi.