Iva Vágnerová bla

nějak mi ta vůně ustalovače, červené světlo a obrazy pomalu se vykreslující ve vývojce (bylo mi tehdá asi pět) zůstaly v hlavě a tak jsem se po letech opět přičichla k obrázkům ve stříbře a vrátila se opet do jeskyně temné komory.
digitál v mých rukou může být sebelepší, ale i tak je to jako bych držela v ruce razítko. s prakticou je to štětec jímž maluji obrázky, co se zrodily uvnitř v mém srdci..