Moniko, je vidět, že jste se zamyslela a ořez té scéně určitě pomohl k větší přehlednosti. S tou vinětací je to ale věda – tady je na můj vkus až příliš násilná a oko ji vnímá jako tmavý rám místo toho, aby jen nenápadně usměrnila pozornost. Zkuste příště u vinětace nastavit mnohem větší prolnutí do ztracena. A kdybyste k tomu ještě trochu stáhla celkový jas a jasy v té světlé trávě, celá fotka by získala mnohem hlubší a klidnější atmosféru. Ale oceňuji, že s tím pracujete, jen tak dál.

No vida, to jsou pokroky! Rozumné, že si necháš poradit... ;-)

Upřímně ? Jít tam znovu a fotit v jiném čase, za jiného, rozptýleného světla. Za jasné oblohy a v poledne za tak ostrého světla ti nepomůžou žádné čáry máry v postprocesu, vinětaci nevyjímaje

Milý Rumíčku,:-) jít tam znovu je sice rada z učebnice pro začátečníky, kterou všichni známe, ale my tu teď neřešíme, co by bylo 'kdyby'. Řešíme, jak co nejlépe naložit s úlovkem, který už Monika tady má. Postproces nejsou žádné čáry máry, ale řemeslo, které k digitální fotce patří stejně jako expozice. Místo těch knížecích rad o ideálním světle byste mohl ocenit, že se kolegyně snaží s materiálem pracovat. Ale chápu, pro 'turistu' je vždycky snazší říct, že je špatné počasí, než si pohrát s posuvníky, že? ;-))

Nejlepší přítel fotografa je koš. To jste se jistě u pana Šmoka taky dozvedela

P.s: nerad jsem vám pokazil lekcí, ale to úsloví o h...e a biči jistě znáte :)

Hřbitovní záležitosti mě nejvíce oslovují v BW, tak nějak mi to k tomu místu sedí

Ale jděte, pane Rumovnik:-)! S tím košem to přece víme všichni, ale já raději Moniku navedu, jak se s tou fotkou poprat, než ji hned vzdát. Pan Šmok by se možná divil, co se dá s digitální fotkou udělat, a s tím bičem se dá občas zapráskat i tam, kde slunce zrovna nesvítí ideálně. Ale oceňuji, že jste si na mě vzpomněl i s panem Šmokem – je vidět, že i 'turista' občas sáhne po odborné literatuře. ;-))