chapu, proc mas vyple to bodove hodnoceni ... jsem tu novy, trochu jsem se rozhlizel, tebe se nedalo prehlidnout ... pripada mi to od tebe trosku srabarna, se tvym hodnocenim a tvejma komentama ...

Proč srabárna, to bodové hodnocení není pro autora důležité.
Slovní hodnocení vítá. A o tom to je.

Mohl bys být trochu konkrétnější? Nějak mi z tvého komentu nevyplývá žádný závěr. Rád se vyjádřím, ale prozatím nevím k čemu.

Dívám se na tu fotku a představuji si svého kamaráda Pavla, který pracuje s koněm v lese. Po takových cestách chodí dnes a denně. Blátem obalené gumáky i koňská kopyta. Tíha dřiny. Ta tíha na mě padá i z Tvé fotky.

Díky, Elo, někdy opravdu z nepatrných doteků vnějšího světa vznikají nevšední pocity, vynořují se vzpomínky, jako by čas dostal nový směr a život nový rozměr. Je to zázrak, jak naše smysly dokáží fungovat a obohacovat nás.

Přesně to sedí na ponuré, deštivé, dušičkové počasí, ale klidně bych se prošla, i tou kaluží....

já myslím, že je z toho závěr úplně jasný.

K fotce už to tady máš, pamatuju si ji, protože je to to nej, co tady máš. Už i ten převod do sepie tady sedí. A ještě když to okořeníš těmi doteky a směry a novými rozměry ....

slovne hodnotím za päť plus

Rozumím Ti, Evo, někdy mám v přírodě mnohem raději nevlídno než prosluněný den bez chybičky.

Díky, zkus někdy napsat něco o svých pocitech, velmi to uvítám. Měj se pěkně.

"...pamatuju si ji,..." Skvělé, jedna z mých ambicí.

Ahoj, nevidím důvod, proč jsem dáváš fotku po druhé! Už, jsem hodnotil a nedopadlo to dobře. Mám jen takový dotaz? Pojmenuj své fotky...To by mě zajímalo.

Toto je varianta té první, takže je svým způsobem nová. A důvod mám, ale nechám si ho pro sebe. Proč fotografie nepojmenovávám jsem několikrát rozebíral v komentářích a už se nechci k tomu vícekrát vyjadřovat. Když tak rád brouzdáš v komentářích, vyhledej si to.

Pěkná s atmosférou...