Nevím, co se mi líbí víc - kostky na ponožkách, krásně tvarované nohy nebo zbraň. Celek je dokonalý a závidím.

ale řídí jako šílenec :-D

Potvrzuji!

Ani nemusí mít zbraň :)))

Parádní! Jen doufám, že tyhle ponožky do Milovic nenavléká :-))

ne, ale zato je teď nosí doma, aby mě potrestal za to, že jsem ho donutila pózovat :)

Ponožky jsou super, nohy nechávám bez komentáře :-)

vše se k sobě hodí a zapadá! :) ta zbraň jako falický symbol se nezapře... kdo má tady dneska sakryš pracovat a řešit kancelářské pytlíkoviny, když je tady toliko jiných podnětů?? :)

supeeer

díky, já to svému čerstvě padesátníkovému muži vyřídím... myslím, že se bude pýřit :)

Tohle je hrozně zajímavé. To jsi mu koupila ty?
My máme s manželkou jiný vkus. Ona dáma, já vandrák. Takže mi nic nekupuje. Ale dětem moudře radí: "Kupte mu cokoli, co bude mít barvu písku a bude zmačkané. Ono se mu to bude líbit." :-)

Já jsem je koupila výslovně pro tohle TD - dalo mi pěknou práci je sehnat a ještě větší ho přemluvit, ať v nich vyjde do zahrady :)
Ale jinak jeho vkus i míry znám dost dobře (jsme spolu 30 let) - dost brzy jsem zjistila, že sám si na sebe nic nekoupí, protože ho to nebaví... (tedy krom maskáčů a uniforem, ty si kupuje zcela samostatně :)

Podal ti důkaz lásky. Tedy, pokud jsi neměla v jedné ruce foťák a ve druhé granát :-)

granátu netřeba, když držím P-Sixe :)

to je dobře, ať se chlapi pýří a především čerstvě padesátkoví netopýři :) gratuluji!!

Ještě kousek výš a řekl bych, že to má koule.

Hele, možná ti je občas půjčí... :-)

:-D

Na Hydru, Herakle,
neber si fusakle kostkované.
Červená rozzuří
hady na cimbuřích uschované.
Z bažiny netvoři
náhle se vynoří přivolané.

Krabovi navzdory,
obuj si pohory
a těchto básniček
postřílej autory...

Sorry, Dano, múza se někde fláká, invence došla :-D

naopak, myslím, že ke kombinaci těch příšerných ponožek, chlupatých nožek mého muže a toho klacku uprostřed, bych si lepší ani nemohla přát!! Věrko, moc děkuju za všechny krásné veršovánky... a za to, že tu jsi alespoň občas... ale mohlo by to občas být občastější :)

No, připadá mi nespravedlivé, že ostatním skládáš básničky a sama nemáš žádnou. Typická kovářova kobyla...
Tak jsem se snažila to napravit, ale pravidla rýmování už jsem dávno zapomněla.
Takže jsem vděčná, že nám tu ilustruješ obrázky svými verši a někdy nás i inspiruješ a zkusíme to taky :)
Častněji? Třeba v důchodu, už to není daleko...
... a děkuji, že ses nevzdala, přes všechny ty klacky pod nohama.

Dívám se na ty ponožky, nohy a chechtám se, nějak nevím co k tomu napsat, prostě se mi to líbí. Já zas sháněla kostičky, prolítala jsem spousty obchodů a nikde nic, nakonec v jedné vietnamské prodejně na mě vytáhl prodavač celou krabici kostiček, kus za 2 Kč. ;-)

děkuju... a upřímně, vzdát to jsem chtěla mockrát... ale ta moje tvrdá, kozorožčí palice mi to (zatím) nedovolila... aspoň na tak dlouho, dokud jsou tu lidi, které (snad) těší, že tu jsem.

Ano, mívají netušené poklady :o) a navíc jsi měla kliku, mně se většinou stává, že když něco usilovně sháním, protože to potřebuju, seženu to, až když už ona potřeba pominula nebo jsem to vyřešila jinak nebo... ale zato to pak potkávám na každém kroku :)
Anebo nastává varianta, na kterou má u nás v rodině největší kliku starší synek - mami, včera jsem si objednal svetr. Dneska vyhodili 20procentní slevy...

To byla fakt náhoda, když jsem to už vzdala, byl tu najednou takový malý vietnamský obchůdek se suvenýry, už jsem nedoufala, prodavač mi nabízel pořád nějaké figurky, než pochopil, co vlastně chci. Ale jinak se mi daří podobně jako Tobě.. ;-)