Musíme se učit znovu a znovu probouzet a setrvávat v bdělem stavu nikoli pomocí mechanických prostředků, ale nekonečným očekávaním úsvitu, které nás neopouští ani v nejhlubším spánku.

Neznám nic povzbudivějšího, než je nepopíratelná lidská způsobilost povznést svůj život vědomím úsilím.

Je pěkné, když někdo umí namalovat obraz nebo vytesat sochu a zkrášlovat tak věci kolem nás; ale je mnohem úchvatnější vytesat a vymalovat samotný prostor či ovzduší, skrze něž hledíme na svět, a to v mravním smyslu dokážeme.

Přičinit se o to, aby náš den byl hodnotný, to je věru veliké umění.

Každý člověk je povinen vytvořit si i v maličkostech takový život, aby obstál v hodině jeho nejnáročnějšího kritického soudu.

Kdybychom odmítli či spíše vyčerpali všechny ty bezcenné informace, jichž se nám dostáva od jiných, tajemné znamení z výšin nám dá jistě zřetelně na srozuměnou, jak se to dá provést.

Henry David Thoreau : Walden aneb Život v lesích, kapitola „ Kde jsem žil a pro co jsem ži