Láska i u zvěře srnčí je mocná čarodějka. Dokáže zbláznit srny i srnce bez rozdílu. Inu, proč by ne, spíše by bylo divné, kdyby tomu tak nebylo.
Čekal jsem a už přestával doufat, že se srnec objeví. Ale přece jenom jsem se dočkal, srnec vystoupil z lesa, chviličku postál, aby ihned nabral rychlost a pořád šel a šel po stopě, s lízákem typicky vystrčeným ... Chvílemi zpomalil, aby nabral vítr a pohledem se přesvědčil o situaci před sebou. Klikatě a neomylně šel po stopě některé z říjících srn. Najednou z obilí vyskočila srna a v dáli jsem viděl už pouze jejich společnou hru lásky. Hru, která nenechá žádného milovníka této zvěře chladným. Ještě bylo světla tak akorát k fotografování a tak jsem v příhodné chvíli několikrát zmáčkl spoušť, i když jsem musel použít již vysokou citlivost.
ISO 1600, 1/200 s., f/5,6, exp. - 1/1, stativ