Kachna divoká, nebo-li březnačka, je mým oblíbeným ptákem již od mládí. To proto, že jsem chodil s tátou a později sám je lovit, ale zejména pro jejich krásu a rozšířenost v naší přírodě. Ne nadarmo se dostala kachna divoká do četných pohádek, bajek a lidových písní a stala se ptákem, kterého zná snad každý člověk.
Čekal jsem u přítoku rybníka lemovaného keři a stromy a obdivoval krásu prostředí, která začíná pomalu v tomto předjarním období opět dráždit moje smysly. V dáli jsem zahlédl skupinku kačen rozdělených do párků. Po chvíli čekání přiletěl kačer a za ním kačena, hlasitým pokřikem a plácáním nasedli na vodu. Kachna, jak to často dělá, po nasednutí na vodu se trochu nadzvedla a zatřepala křídly, aby z nich vytřepala kapičky vody … To byl ten správný okamžik pro stisknutí spouště. Trochu to připomíná chování kohouta bažanta obecného, ten ale kodrcá a natřásá se na zemi pro svoje slepičky a na odiv případných soků zdržujících se v blízkosti …
Poznámka: Otřepání po nasednu