Druhý rozdělaný cyklus portrétů, který se okrajem dotýká těch sebe-portrétů (ty jsou ale k jiným účelům:)
pes: za komentáře budu vděčnější. Děkuji.
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
Přijde mi to takový bez kontrastu(celý takový šedivý), nahoře bych to oříz a dole naopak trochu přidal...
komentářů mám dost... a lidi často mají dost mých komentářů... ;)
má to vnitřní napětí, ale celková koncepce není úplně nezpochybnitelná... osobně bych dal předost tomu, aby to nebylo jako turistické focení "před", ale abys objekt zahnala hlouběji do prostoru... z toho by pak volal svým pohledem jako duch/zvíže v ZOO, uvězněné ve svém "přirozeném prostředí"...
paci sa mi to tak ako to je.
jo... ako portrét sa mi to páči už len kvôli originalite... len mi prosím povedz, prečo sa všetci na tvojich fotkách tvária ako nájimní vrazi, včetne teba samej ? :-)))
Ondřej Panáček > a co takhle založit to do zlatého rámečku? =o)))
Petr Pavlíček > v něčem máš možná pravdu, mohl líp splynout se svým prostředím, když je to jeho prostředí. Ale já ho chtěla tak trochu z toho protředí vyjmout a prostředí nechat jen na "pozadí" obrazu. Mám i foto, kde s prostředím pokoje docela splývá (nemyslím tím, že by se v něm ale ztrácel) a tahle se mi zdála lepší, výstižnější...
Přesto díky.
portrét dobrý,ale proč má hlavu uprostřed fotky?Nad ním už nic zajímavýho není a přitom má oříznuté nohy.
Takhle vždycky fotí moje matka,když někam jede a já ji půjčím foťák,vždycky je hlava uprostřed,nad ní hromada místa a nohy chybí. I když kvalitativně trošku jinde:)
Vypadá jako člověk s "velice pevným názorem". Skoro jako by autoportrét...
trochu bych dole přidal a nahoře ubral a ty "lopuchy"?nevim,nevim
Tomáš Varga (Thomas) > těžko říct, proč se tak tváříme... Tohle je můj brácha, takže to asi bude zděděné po některém z rodíčů =o))
A pak při focení dost (!!) dlouho zaostřuju, takže je docela možné, že portrétovaný už začíná mít vražedné myšlenky a já ty myšlenky zrovna zachytím... =oD
ty tvoje fotky... vzkazy k luštění, není jednoduché je číst a trošku i to přemýšlení bolí, tak to má být... líbí