Říjnovým tématem seriálu Okem profesionála bylo "Schody". Vaše fotografie hodnotil profesionální fotograf Kamil Varga. Kterou vaši fotografii vybral jako vítěznou? Dozvíte se v článku.
Než přistoupíme k hodnocení říjnového tématu, chtěli bychom připomenout, že listopadovým tématem seriálu „Okem profesionála“ je „Komunikace, rozhovor“. Vložit můžete až dvě fotografie zde na webu do galerie až do 30. listopadu 2016, 23:59. Hodnotí profesionální fotograf Milan Šusta. Vybraná fotografie získá odměnu od Centrum FotoŠkoda.
Vážení přátelé, fotografové.
Téma schody bylo pro většinu z Vás hodně přístupné a i díky tomu
se v soutěži sešlo více než 100 fotografií. Schody potkáváme na svých
každodenních pochůzkách a často u sebe máme i digitální fotoaparát.
A i pokud náhodou nemáme, vzhledem k jejich často výrazným výtvarným
kvalitám, se k nim s fotoaparátem rádi někdy vrátíme. Nejvíce nás na
nich lákají opakující se prvky a rytmus. U některých schodů linie
různých tvarů umožňují vytváření zajímavých kompozic a část z nás
zaujme třeba i možné symbolické vyznění.
Některé schody jsou slavnější a fotograficky populárnější než jiné.
Podle množství Vašich příspěvku, 1. místo v oblibě jednoznačně
získaly ty Santiniho. Jsou skutečně působivé a zdá se,
jakoby současní architekti již neměli šanci fotografy inspirovat:
(Foto 1 - 4) U všech fotografií jsou spirály různých tvarů. Některé stroze černobílé, jiné v teplých okrových barvách. Z hlediska kompozičního jsou vzorové, ale asi by u nich nebylo ani moc co zkazit. Snad u pravé v horní řadě bych už tu prázdnou plochu nahoře oříznul. Nicméně pokud bych měl být hodně důsledný, tak bych musel první tři ze soutěže vyřadit, protože na nich vlastně ty schody, téma naší soutěže, nejsou vidět. Mohla by tam být třeba nakloněná rovina. Právě první tři jsou i technicky vzorové a ta čtvrtá s viditelnými schody má bohužel technické problémy. Je moc tmavá a kontrastní.
(Foto 5, 6) Na Slovensku jsou asi fotograficky nejpopulárnější tyto bratislavské schody:
Opět schody přímo nevidíme. Snímky využívají rytmicky se opakující zábradlí i repetitivnost figur. První, barevná a poněkud tmavá varianta, nasnímána na krutém, fotograficky nevhodném poledním slunci. Figury poněkud splývají s pozadím, což je škoda, protože jejich rozmístění a směr pohybu je optimální. Čtvercový formát není marný, nicméně u tohoto schodiště více rytmu poskytuje kompozice druhého snímku. Tento je taky tonálně lépe zpracován a černobílé řešení tomuto motivu jenom prospělo. Tonální odpíchnutí většinově tmavých figur na světlejším pozadí dává taky lépe vyniknout jejich rytmu a humornému aspektu fotografie.
Z evropských schodišť bylo nejfotografovanější to známé Vatikánské (Foto 7, Foto 8). Tentokrát jako první černobílá varianta a druhá barevná. První figurální, druhá bez lidí. Je nutno říct, že figurální varianta je vždy náročnější, protože autor musí sledovat i rytmus pohybujících se objektů, což nebývá jednoduché. Podobně jako na snímcích z bratislavského schodiště. Tady si s tím autor bohužel vůbec nelámal hlavu a dopustil se až takových „krutostí“ jako odřezání hlavy apod. Takže tentokrát u mě vyhrává barevná varianta. Je kompozičně dokonalejší díky zachycení kompletní spirály i technicky výrazně lépe zpracována.
Zajímavé příspěvky zastupující klasické pojetí přišly tyto dva (Foto 9, Foto 10). Jako první zimní, ale slunečný záběr na zámecké schody se zajímavým stínem na pravé jinak obvykle poněkud ploché zdi. Druhý typicky podzimní bezsluneční, lehce melancholický záběr se žlutými listy a čistou kompozicí.
Opakující se linie schodů v kombinaci s osamělou figurou znázorňují tyto dva snímky (Foto 11, Foto 12). Nezanedbatelný kompoziční význam u obou mají taky jejich stínohry. První barevná fotografie s figurou otočenou zády. Kompozičně vcelku vyvážená, i když by se dalo uvažovat o lehkém ořezu zprava. Poněkud na škodu je, že je zlehka podexponovaná. Druhá kompozičně jednodušší černobílá fotografie, tentokrát s postavou zepředu. Snad jen škoda, že není dodržena striktní horizontála schodů i na spodní straně. I kdyby až za pomoci editoru.
(Foto 13, Foto 14) Rytmus a stínohry bez
figurálního prvku využívalo více došlých fotografií. Ta první, vzhledem
k mnoha rušivým prvkům odpoutávajících od zajímavého hlavního, se
řadí spíše k podprůměru. Druhá je černobílá, kompozičně
stylizovanější fotografie. Bohužel na můj vkus až moc
tmavá, takže rytmus stínů na ní poněkud zaniká.
Zajímavější stínohrou oplývá tento snímek (Foto 15). A to nejen stínohrou, ale i kompozicí. Pod vysokým horizontem je plocha dělena na čtyři tonální a strukturální plochy. Symetrie sloupků nahoře i čistá plocha oblohy z ní činí geometricky čistou kompozici.
Jednoduššími stavebními prvky, ale podobně čistou kompozicí, se vyznačuje tento snímek (Foto 16). Horizontální rytmus schodů v kombinaci se soklem a stínem, které tvoří diagonálu, produkuje jednoduchý, přesný a velice výrazný snímek.
(Foto 17) Reportážních snímků do soutěže moc nepřišlo. Tento má s reportáží společnou snad jen syrovost záznamu, jinak staví především na výtvarných kvalitách. Mřížka rámů oken a kachliček, docela divoká sluneční stínohra v interiéru, ale hlavně dokonale umístěna kontura figury, bez které by tato fotografie byla jen zmatenou mozaikou světel a stínů.
Své světelné kouzlo má i tento snímek (Foto 18), nicméně poněkud se utápí ve tmě. Určitě by mu pomohlo ořezání pravé i levé strany za kuželem světla dle horní linie. Kompozice blízká čtverci by navíc evokovala hodiny a jejich dělení času.
Výrazné geometrie využívají i tyto fotografie (Foto 19, Foto 20). Na první hlavně rytmus a spirálový tvar. Čistá a výrazná fotografie. Pro úplnou dokonalost mi chybí ještě trochu víc z pravého oblouku, pokud to bylo možné. Druhá fotografie kombinuje výrazný oblouk s úhlopříčnou linií. A to na rozdíl od předešlé ve vysokém kontrastu. Fotografie by byla snad ještě zajímavější po otočení o 90 stupňů vlevo, kde by oblouk evokoval jakýsi chrám. To by ale musel být oblouk nafotografován úplně symetricky.
(Foto 21) Záměrné otočení snímku vhodně využil autor této černobílé stylizované fotografie. Snímek je samozřejmě nafocen s rotací o 90 stupňů vpravo. Byl by ale málo klaustrofobní – což bylo samozřejmě záměrem autora. Že něco je trochu jinak, podporují i tonálně kontrastní ponožky. Zajímavý a kreativní přístup k tématu. Fotografie je velice vhodná jako ilustrativní k nějaké lehce halucinogenní poesii.
(Foto 22) Fotografie s poselstvím, obsahovým přesahem. Schody do nebe. Jak je u těchto snímků zvykem, fotografie má jednoduchou a jasnou kompozici. Dvě figury na horizontu evokují nějaké vztahové relace. Dramatická obloha fotografii jednoznačně pomáhá v účinku. Nicméně nejtmavší plocha v horní části fotografie je těžká a nevhodná z kompozičního hlediska. Nevhodné je to i z obsahové stránky, protože to vlastně nejsou schody do nebe, ale ve finále do zdi. Řešení je jednoduché – oříznout horní část se zdí. Tmavá obloha je postačující ukončení kompozice nahoře s důsledným doladěním obsahu.
(Foto 23, Foto 24) Jiné schody, aneb schody se dají najít i mimo klasické schodiště. Fotografií s tímto přístupem bylo velice málo a nejenom proto mě hodně potěšily. Ale hlavně proto, že pracují s představivostí – důležitou vlastností každého kreativního člověka. Taky bych měl pochválit za přesné dodržení tématu „Schody“, i když ne těch očekávaných. Na rozdíl od fotografií z úvodu článku, kde sice byla reálná schodiště, ale bez schodů. Na prvním snímku bude asi rozevřený vějíř. Kdyby ne, tak mě autor snímku opraví. Kompozičně jednoduchý snímek s hezkým světlem v černobílé stylizaci. Druhý výrazně barevný s dvojitým schodištěm, ale ani po jednom z nich se obvykle nechodí. Velice zajímavý postřeh autora, fakt chválím. O kompozičních úpravách by se dalo diskutovat. Osobně bych trochu oříznul zdola a horizontálně srovnal podle spodních linií oken.
Na závěr jsem si nechal dvě fotografie s dětmi, i když obvykle tento motiv a domácí mazlíčky v soutěžích ignoruji. Tentokrát ale mají své kouzlo. (Foto 25) Tento hravý a humorný příspěvek těží z kontrastu malých nohou a velkých schodů. Kompozičně i tonálně výborně zvládnutý čtvercový, černobíle stylizovaný snímek je doveden do dokonalosti vysokým nákrokem dítěte do schodu.
(Foto 26) Pro druhou fotografii s dítětem jsem se rozhodl dokonce jako pro fotografii vítěznou. Důvod je jednoduchý – má nápad i vtip. Jinak fotografie nevyniká ani nějakou extra zvláštní kompozicí, ani tonálním zpracováním. Prostě postačující, potřebný standart. Za zajímavé považuji taky, že to byl poslední příspěvek do soutěže. S humorem se ale ve fotografiích nepotkávám moc často. A pevně věřím, že koutky úst zvedla i Vám.
___________________________________________________
Vítězem srpnového kola seriálu Okem profesionála se tak stává – a cenu od Centrum FotoŠkoda tak dostává: uživatel mk 2 s fotografií „HHHH“!
Gratulujeme!
Připomínáme, že listopadovým tématem seriálu „Okem profesionála“ je „Komunikace, rozhovor“. Vložit můžete až dvě fotografie zde na webu do galerie až do 30. listopadu 2016, 23:59. Hodnotí profesionální fotograf Milan Šusta. Vybraná fotografie získá odměnu od Centrum FotoŠkoda.
Jak jste zpracovali minulá témata seriálu „Okem profesionála“ naleznete na druhé straně:
Jak jste zpracovali minulé díly seriálu „Okem profesionála“
říjen 2016: „Schody“
září 2016: „Rytmus“
srpen 2016: „Kapky“
červenec 2016: „Co se děje v trávě“
červen 2016: „dlouhá expozice“
květen 2016: „Proud“
duben 2016: „ZOO Kreativně“
březen 2016: „Vítr“
únor 2016: „Street photo“
leden 2016: …„Námraza“
prosinec 2015: „Pro štěstí“
listopad 2015: „Krásné nové stroje“
říjen 2015: „Barvy podzimu“
září 2015: „Horko“
červenec/srpen 2015: „Humor“
květen/červen 2015: „Šaty dělaj člověka“
duben 2015: „Řeč lidské ruky“
březen 2015: „Buď fit!“
únor 2015: „Hráč-hráči“
leden 2015: „Jiskra v očích“
prosinec 2014: „Pour féliciter“
listopad 2014: „Černá a
bílá“
říjen 2014: „Kontrast“
září 2014: „Most“
srpen 2014: „Rozmarné
léto“
červen/červenec 2014: „Práce šlechtí
člověka“
květen 2014: „Láska“
duben 2014: „Apríl“
březen 2014: „Snídaně“
únor 2014: „Street
foto“
leden 2014: „Luminografie“
prosinec 2013: „Poezie
obyčejné ulice“
listopad 2013: „Vítězství“
říjen 2013: „Doprava“
září 2013: „Pohled do
duše“
srpen 2013: „Slunce
v duši“
červenec 2013: „Momenty
sportu“
červen 2013: „Kniha“
květen 2013: „Pomníky a
sochy“
duben 2013: „Moderní
zátiší“
březen 2013: „Rychlost“
únor 2013: „Láska“
leden 2013: „Architektura
jinak“
prosinec 2012: „Slavnost“
listopad 2012: „Večerní
krajina“
září 2012: „Štěstí“
srpen 2012: „A přece se
točí“
červenec 2012: „Bůh“
červen 2012: „Stopa –
otisk“
květen 2012: „Maska“
duben 2012: „Tajemné
město“
březen 2012: „Život je
pes“
únor 2012: „Kouzlo
techniky“
leden 2012: „Tajemství“
prosinec 2011: „Linie a
tvary“
listopad 2011: „Barvy
podzimu“
říjen 2011: „Detail“
září 2011: „Symbol“
červenec/srpen 2011: „Lidská tvář“
červen 2011: „Kráska a
zvíře“
květen 2011: „Supermarket“
duben 2011: „Dialog“
březen 2011: „Zub
času“
únor 2011: „Autoportrét“
leden 2011: „Stopy“
prosinec 2010: „PF
2011“
listopad 2010: „Máme
doma zvíře“
říjen 2010: „Řeč těla“
září 2010: „Nalezené
zátiší“
srpen 2010: „Světlo a
stín“
červenec 2010: „Moje
/naše/ ulice“
červen 2010: „Humor“
květen 2010: „Nerovný boj“
duben 2010: „Vášeň“
březen 2010: „Voda“
únor 2010: „Koruna“
prosinec 2009/leden 2010: „Hra“
listopad 2009: „Kořeny“
říjen 2009: „Po
setmění“
září 2009: „Odrazy a
zrcadlení“
červenec/srpen 2009: „Moje
krásná dovolená“
červen 2009: „Rychlost“
květen 2009: „Okna a
okénka“
březen/duben 2009: „Jarní
probouzení“
leden/únor 2009: „Můj
dům, můj hrad“
listopad/prosinec 2008: „Vánoce
přicházejí“
září 2008: „Setkání,
schůzka, rande“
léto 2008: „Jin a
Jang“
květen 2008: „Můj
(ne)přítel čas“
duben 2008: „Kdo si hraje,
nezlobí“
březen 2008: „Přírodní
katastrofy“
únor 2008: „Mé druhé
já“
leden 2008: „S tebou mě
baví svět“
prosinec 2007: „Káva nebo
čaj?“
listopad 2007: „Ani ryba,
ani rak“
říjen 2007: „Cestou domů“
