Zpracování tématu: "Moje krásná dovolená"
Milí kolegové, prázdniny a dovolené utekly jako voda a podle vámi zaslaných fotografií byly docela úspěšné. Obdržel jsem celkem slušnou zásilku vašich snímků a jak už bývá u tohoto seriálu obvyklé úroveň byla velice kolísavá. Opět jste někteří posílali fotografie s tématem absolutně nesouvisející, snímky zvířat, portréty dětiček a podobné. Těmi se nebudu vůbec zabývat.
U některých prací k danému tématu jsem se sám sebe ptal, proč byly vlastně vytvořeny. Vždyť fotografie je způsob sdělení, kterým jednomu či více divákům sděluji nějakou určitou skutečnost či pocity. Buďto informuji a tato informace by měla být dokonalá, nebo působím na emoce. Snímky, které toto nesplňují, mají své místo opravdu v lepším případě pouze v albu pro rodinu, v horším případě v odpadkovém koši.
Za vaše snažení jsme ve spolupráci s Centrem FotoŠkoda připravili malou odměnu pro autora vybrané fotografie. Tentokrát ji získala Šárka Ledvinková za fotografii "Vítání noci".

Zaslané fotografie lze rozdělit na několik skupin. Do první jsem zařadil práce zobrazující pohyb a činnost, do druhé krajinu a stavby a do třetí fotografie s autorskou invencí a nápadem. U všech těchto skupin najdeme fotografie špatné, průměrné i výtečné.
Začnu pohybem:
Obrázek s názvem „Jen počkej“ je pokus o pohybovou fotografii bez jakéhokoliv nápadu. Pouze upomínková fotografie.
Na tomto snímku je, kromě dobře zvoleného úhlu záběru, kompozičního rozložení i samotného pohybu, vtipně zachycen směr plavání a rozdílné styly. Fotografie působí velice příjemně, barevně i světelně vyváženě. Výrazný nadhled a odrazy na vodní hladině spolu s průhledem čistou vodou umocňují prostorové řešení snímku.
Nádherná pohybová studie na tomto černobílém snímku je vytvořena několika faktory. Silné a dobře zvládnuté protisvětlo, umístění hlavních figur do třetinové kompozice, ostré popředí proti lehce neostrému pozadí a v neposlední řadě výraz ve tvářích. Velice zdařilá fotografie.
Druhá skupina fotografií, snímky více či méně zajímavých a exotických krajin a měst, byla nejpočetnější. Vždyť tím můžeme ukázat divákům, kde jsme byli a co jsme vlastně viděli.
Zcela banální pohled na panorama Pražského hradu. Snad každý návštěvník hlavního města, a je jich ročně několik set tisíc, toto fotografuje. Nic nového, nic objevného.
Pokus o panoramatický snímek má již vyšší vypovídající hodnotu. Zajímavě zvolené popředí zvýrazňuje prostorovou hloubku, snad jen mraky mohly být více dramatické.
Tato fotografie je svým zpracováním posunuta do kategorie snů a představ. Velice zdařilý pokus, který by měl určitě uplatnění jako ilustrace nějakého básnického díla nebo hororu. Doporučoval bych vytvořit ucelený soubor podobných snímků, který by měl dozajista úspěch.











