Focení pod vodou se v posledních letech stále více a více posouvá k možnosi používat přímo fotoaparáty. Pouzdra a větší SW úpravy již nejsou moc potřeba. Na co se tedy zaměřit a jak mít snímky co nejlepší? Pár zkušeností najdete v dalším PhotoHintu.
Jak fotit pod vodou
V článku jsem se snažil odpovědět na otázky Kde?, Jak?, Co?. Na otázku Čím? odpoví další dva články, které připravujeme. Jejich obsahem bude srovnání šesti podvodních fotoaparátů, které jsou právě na našem trhu. Tento PhotoHint jsem pojal poněkud netradičně. Popsal jsem postřehy z několika vlastních pokusů s focením pod vodou, chyby, které je dobré nedělat a možné nápravy… Veškeré fotografie odpovídají až na zmenšení originálním snímkům, pokud není uvedeno jinak a obsahují exif včetně GPS dat, pokud to fotoaparát umožňoval. Ponořme se :-).
Před několika lety jsem dostal možnost fotit pod vodou. První začátky najdete zde. Ten pytlík, to nebylo opravdu ono. Doba drahých pouzder, která v tu dobu existovala, je pryč. V roce 2005 byla běžná vodotěsnost fotoaparátů 3 metry. Dnes jsou běžně k dostání fotoaparáty s vodotěsností 10 – 12 metrů a jejich cena je pod 10 tis. Kč. Běžnému plavci stačí tři, pět. Já se za těch několika let naučit se šnorchlem dostat do deseti. Pokud navíc občas obléknete akvalung, tak těch dvanáct je nutnost. Pokud potřebujete víc, pak nezbývá než pouzdro (obvykle do 40m a více), ale těm se tento PhotoHint nevěnuje.
Kde fotit
 |
 |
 |
 |
Po několika zkušenostech jsem dospěl k samozřejmému závěru, že když je co fotit, je vyhráno. Podmínkou je opravdu čistá voda. Mám za to, že kde je co fotit, tam je i čistá voda, byť opravdu exotické destinace asi hned tak nenavštívím. V Akkabském zálivu u Taby (teď tam asi moc nával nebude) jsem našel všechno. Přijatelnou cenu pobytu, desítky metrů viditelnost, korálové moře… Ve španělské Tosse de Mar nebylo prakticky moc co fotit. Na pláži kromě písku a sem tam nějakých rybek prostě nic nebylo. Rodinné foto (děti pod vodou) se dalo tak do dvou tří metrů. Dál byla voda zkalená. Zcela stejná situace byla i na Grand Canarii. Focení mělo smysl v bazénu. Oceán byl na hezké záběry skoupý. Skvělým průnikem všeho bylo Jaderské moře v Chorvatsku. Je to od nás kousek a fauna a flora ve vodě je a docela hezká. Do pěti metrů se fotit daly i rodinné fotografie. Pravda v místě, kde jsem byl já, jsem dno v osmi metrech spíše tušil, než viděl. Rozhodně je dobré vyhledat nějaké skalnaté pobřeží, na pláži plné turistů kromě rodinných snímků nepořídíte nic.
 |
 |
 |
 |
Korálové moře je korálové moře, ale Jadran se skalnatým pobřežím bohatě stačí. Pro focení rodinných fotografií je to zcela jedno. Tam rozhoduje vzdálenost a blíže můžete vždy.
Jak fotit
 |
 |
Všechny fotoaparáty mají před přední čočkou krycí sklo. A na něm vždy, obvykle v nejnevhodnějším okamžiku, zůstávají kapky. Ve slané vodě minimálně, ve sladké více. Slaná voda „drží na skle“ hůře, než sladká (víte, proč se do myček na nádobí sype sůl?). Takže vždy kontrolujte na LCD, zda je obraz ostrý. Pokud ne, namočte fotoaparát do vody a doufejte, že se stav změní. Objektiv pravidelně čistěte, protože jakákoliv nečistota (např. otisk prstu) pomáhá vodě se na objektivu udržet.
 |
 |
Pokuste se fotit i jinak, než shora dolů. Je to stejné jako na suchu. Pohled z žabí perspektivy je často zajímavější. A to platí i pod vodou. Hledejte kompozičně zajímavější záběry. Lehněte si ke dnu, foťte směrem k hladině.
 |
 |
U upravené verze je posunuta červená na úkor tyrkysové na maximum. A není to již příliš poznat.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Všechny vodotěsné modely mají podvodní režim, často několik (např. podvodní Makro). Obvykle se liší i nemožností zoomovat. Podvodní režim použijte vždy. Fotoaparát zdůrazňuje červenou a potlačuje modrou, aby barvy odpovídaly. Pokud budete fotit v jiném režimu (např. P) budou snímky do zelena a celkově studené a mdlé. I to se dá však trochu napravit pomocí editoru (viz. ukázky). Důrazně doporučuji fotit na nejkratší ohnisko. V ostatních případech hrozí rozmazání snímku – fotoaparát „pod vodou nic neváží“ a velmi jednoduše jej rozklepeme (nebo proudění vody). Pokud to není opravdu nutné, tak vypněte blesk. S bleskem sice fotoaparát použije nižší citlivost, ale jakákoliv nečistota vytvoří na snímku „kolečko“.
Ano, padá to. Ale se zrcadlovkou takhle uprostřed zálivu nebude snímek pravděpodobně vůbec možný. Stačí pak jen malá úprava v editoru.
| Režim | Podvodní režim |
| Blesk | Vypnout |
| Ohnisko | Nejkratší |
Absolutně vždy věnujte pozornost uzavření všech krytek. Jediné zrnko písku pod těsněním umí divy. Vyčistit, vyfoukat. Doporučuji si pořídit štěteček na čištění. Vyšší modely mají jištění zavírání, neotevřete je omylem, což je pod vodou důležitá vlastnost. Nic nevydrží věčně, tak je obvyklé, že lze v servisu nechat fotoaparát přetěsnit – myslím tím těsnění krytek. Těsnění těla je podle mých zkušeností funkční po celou dobu životnosti fotoaparátu. Po použití fotoaparát opláchněte nejlépe pitnou vodou a nechte uschnout. Teprve pak otevírejte krytky. Ostření pod vodou je komplikované. Je tam méně světla, je nižší kontrast… Osvědčilo se mi nechat fotoaparát ostřit automaticky tam, kam chce on (AiAf). Samozřejmě je lepší použít pevný ostřící bod, protože víte, co je zaostřené, a pak komponovat. Ale na to není obvykle dost času, navíc se při následné změně kompozice stejně pohnete. Takže použijte autofokus na „automísto“ a několik snímků za sebou. Samozřejmě, že v půl metrové hloubce to jde jinak, než v deseti metrech.
| Čistotu těsnění | Pečlivě kontrolovat |
| Oplachovat | Pitnou vodou |
| Objektiv | Udržovat čistý |
Co fotit
Fotit můžeme v zásadě dvě oblasti. Lidi – doporučuji jen ty Vám známé. Jinak se vystavujete možnosti potkat se s cizí rukou. A tichý svět pod vodou. Tady si vyberte nějaký význačný prvek – kámen, houbu, kraba, ježka… S rybami moc nepočítejte, skoro určitě odplavou. Jak jsem psal výše, zkuste se vyhnout pohledu shora dolů a jděte ke dnu. Foťte vodorovně, nebo šikmo vzhůru. Pozadí bude krásně temné.
<af:page />Úpravy fotografií
Chybné zaostření jako důsledek příliš krátké vzdálenosti nevyřešíte. Zde by pomohl režim ostření makro.
Poněkud standardní vodorovné focení (lepší než směrem dolů) oživí pohled šikmo vzůru.
 |
 |
Pokud snímek vyfotíte opravdu dobře, není co měnit. Pro web jsou po zmenšení dobré skoro všechny snímky. Své vlastní fotografie jsem však potřeboval i do fotoknihy. Takže maximální rozlišení, maximální kvalita. Doostřování minimálně. Je dobré zvětšit kontrast, posunout vyvážení bílé k teplejším odstínům. Ale neplatí to vždy. Focení do RAWu, pokud vím, neumožňuje žádný podvodní kompaktní fotoaparát, takže možnosti úprav jsou relativně omezené. U vyvážení bílé to i zamrzí. Proto jsem výše doporučil vždy fotit v podvodním režimu.
 |
 |
Některé snímky jistě doma trochu upravíte. Ostrost (kvůli zmenšení), kontrast, sytost, gamma a především posun barev. Výsledek je na vás. Ale pozor. Pokud je již červený kanál hodně slabý (větší hloubky), tak ten správný odstín prostě nevykouzlíte (viz. poznámka výše).
 |
 |
Drobnosti
Rád vím, jak jsem hluboko. Oblíbil jsem si proto model, který hloubku ukazuje. Kompakt bez GPS si také již neumím představit. A část z podvodních (ty dražší) GPS modul obsahují. Ale tady pozor. Pod vodou signál prostě není a často se většina modelů než se ponoříte „nestíhá chytit“. Dejte jim čas a jděte pod vodu až se signálem GPS. Kliknutím na fotografii v prohlížeči se pak dozvíte místo pořízení snímku.
 |
 |
Mazat a zase mazat. To platí u digitálních aparátů obecně. Tady násobně více. Pokud budete mít jen deset procent použitelných snímků, tak to považujte za skvělý výsledek. Ještě stále platí, že podvodní fotoaparát nemá každý, a tak i těch několik snímků bude jedinečných. A budou jen Vaše!
Závěr
Mé vlastní postřehy se mohou někomu zdát zcela chybné. Nebo také zcela zbytečné. Nicméně ve svém okolí nevídám odolné kompakty každý den. Spíše naopak. A je to celkem škoda. Kvalita jejich výstupů se za posledních několik let posunula neskutečně kupředu. Mechanická odolnost je vyšší, než běžný turista potřebuje. Cena je pod deset tisíc korun, ale začíná u nejméně odolných na třech tisících. A podvodní fotografie z dovolených opravdu nic nenahradí.
V seriálu PhotoHintů již vyšlo:
- srpen 2012: „Jak (ne)fotit pod vodou“
- červenec 2012: „Symbol ve fotografii“
- červen 2012: „Jak na fotografování pohybu 1.díl“
- říjen 2011: „Difrakce clony objektivu a tvorba hvězdiček“
- září 2011: „Jak na kapky“
- červenec 2011: „Sekvenční fotografie“
- červen 2011: „Lensbaby“
- květen 2011: „3D fotografie“
- duben 2011: „Fotografování hvězdných drah“
- březen 2011: „HDR fotografie“
- únor 2011: „Optická neostrost ve fotografii“
- leden 2011: „Polarizační filtr“
- prosinec 2010: „Odrazná deska“
- listopad 2010: „Synchronizace blesku“
- říjen 2010: „Vyvážení bílé a barevná teplota“
- září 2010: „Ploché a plastické svícení“
- srpen 2010: „Sluneční clona“
- červenec 2010: „Abstrakce ve fotografii“
- červen 2010: „Zoomování při expozici“
- květen 2010: „Panoramatická fotografie“
- duben 2010: „Hloubka ostrosti“
- březen 2010: „Fotografické filtry a systém Cokin“
- únor 2010: „Fotografické zátiší“
- leden 2010: „Měřítko ve fotografii“