Fotoaparát.cz

Okem profesionála - vyhodnocení tématu 'ZOO kreativně'

Dubnovým tématem seriálu Okem profesionála bylo "ZOO kreativně". Vaše fotografie hodnotil profesionální fotograf přírody Petr Bambousek. Jakou vaši fotografii vybral Petr jako vítěznou? Dozvíte se v článku.

Připomínáme, že květnovým tématem je "Proud". Hodnotí profesionální fotograf Milan Šusta.

Než přistoupíme k hodnocení dubnového tématu, chtěli bychom připomenout, že květnového tématem seriálu „Okem profesionála“ je „Proud“. Vložit můžete až dvě fotografie zde na webu do galerie OKEM PROFESIONÁLA – KVĚTEN 2016 „PROUD“ až do 31. KVĚTNA 2016, 23:59. Hodnotí profesionální fotograf Milan Šusta. Vybraná fotografie získá odměnu od Centrum FotoŠkoda.

Petra fascinuje příroda, má za sebou více než 30 expedic zejména do tropů.
Jeho fotografie zaznamenaly úspěch i na mezinárodních soutěžích.
V té nejprestižnější – Wildlife Photographer of the Year 2015 si do finálového kola porotci vybrali 12 jeho fotografií.
Vydal DVD Fotografie zvířat a aktivně se zajímá i o zvukové projevy ptáků a jiných obyvatel přírody.
 

Zvířata v ZOO, téma věčné, díky modernizaci zoologických zahrad i poměrně dostupné. Jak si s ním poradili naši fotografové? Chvíli mi trvalo, než jsem ve fotografiích našel nějaký rytmus či společné prvky. Ale nakonec jsem vybral několik skupinek, které nesou společný rys, a dá se na nich ukázat, jak takové téma uchopit.

Podle čeho hodnotím fotky

Na úvod poodhalím, jak se na fotky dívám. Pro mě osobně je fotografie rozdělena do dvou rovin -technické a estetické. Když si tyto dvě hodnoty dáte do kvadrantů, tak vám vyjdou čtyři dvojice. Fotografie – technicky dokonalé, esteticky nezajímavé. Zde autorovi pomůže vnímání obrazu jako celku a odhlédnutí od hlavního objektu. Často jsou to „akční“ fotky, kde se děje něco zajímavého, ale celkový dojem není moc dobrý (např. perfektně ostrý pelikán si protahuje svoje zastřižené křídlo, vedle sebe má modrý kýbl na ryby apod.). Další variací jsou fotky technicky nedokonalé, ale esteticky zajímavé. Osobně v nich vidím mnohem větší potenciál, protože je vidět, že autor nad fotkou přemýšlí a chybí mu buď dobrá fototechnika, nebo práce s počítačem. Obojí se dá časem dohnat. Třetí skupinu tvoří fotografie technicky i esteticky nepovedené. Těmi asi každý z nás začíná a je třeba se k lepším výsledkům profotit. To, po čem asi každý prahne, jsou pak fotografie technicky i esteticky vynikající.

Tak se pojďme podívat, co na vložených fotografiích vidím já. Focení v ZOO se totiž zdá velmi jednoduché, protože zvířata před námi často nikam neutíkají. Přesto se musíme vypořádat s jinými věcmi, jakými jsou například omezené úhly pohledu, přítomnost jiných návštěvníků a samotné architektonické řešení výběhu pro zvířata.

1) Rušivé prvky

Velké množství zaslaných fotek trpí množstvím rušivých prvků v obraze. Mnoho lidí namítá, že „se nedá nic dělat, tak to tam zkrátka vypadalo“, na to já namítám, „to se nedá nic dělat, nikdo netvrdí, že je třeba to za každých okolností vyfotit“ :-) Pokud není scéna zajímavá, má plno rušivých prvků, nefoťte a najděte jiné zvíře v lepší situaci a prostředí nebo počkejte, až se vámi vybrané zvíře přesune do lepší pozice. Na příkladu andulky je to jednak pletivo, jednak shluk větví v hloubce ostrosti i mimo ni. Středová kompozice také ničím zajímavým nepřispěla. Nesyti jsou sice v zajímavé pozici, ale kmen stromu, část dalšího ptáka v pozadí, kámen a „useknutá“ noha ptáka v popředí celkovému dojmu nijak nepřidávají. Fotka navíc vznikla ve světelně nepříznivých podmínkách, které se na „černo-bílých“ zvířatech projevují o to výrazněji. Lemur je opět v zajetí mnoha větviček, které ruší pohled.

2) Černé pozadí

Rušivým prvkům se dá (mimo jiné) předejít pojetím fotografie s černým pozadím. Několik pokusů se objevilo i mezi zaslanými fotkami. Zpracování je však velmi slabé. Protože sám fotím projekt takto koncipovaných fotek, vím, jak obtížný je výběr motivu a následné vkusné zpracování. Použití radiálního filtru v Lightroomu k tomu nevede. K věrohodnému výsledku je třeba daleko více dbát na technickou kvalitu fotky a pečlivě si vybírat motivy, které k tomu mají předpoklady. Stejně tak dobře je třeba ovládat software na zpracování fotek, který musí váš tvůrčí záměr podpořit.

3) Software nenahradí myšlenku

Objevilo se několik snímků, kde práce se softwarem měla nahradit tvůrčí přemýšlení při samotném focení. Osobně si myslím, že nejdůležitějším nástrojem pro focení je mozek, který vnímá souvislosti scény a vytváří nosnou myšlenku, pak teprve přichází ke slovu foťák, který ji má zaznamenat, a na konec software, který ji má zachovat (i proto jsem v úvodu zmínil, že mám raději estetické, ale méně technicky dokonalé fotky, než super ostré fotky bez nápadu). Pokud pořadí důležitosti otočíte, tedy hlavní roli svěříte software, a nebudete hledět na technické zpracování ve foťáku, pak se z vás kreativní fotograf nestane. Čímž nepopírám, že se z vás nemůže stát kreativní grafik. Když si u těchto fotek odmyslím grafické „doplňky“, samy o sobě mě nijak neoslovily.

4) Technická kvalita

Musím konstatovat, že se na zaslaných fotkách často projevila nízká kvalita obrazu. Vím, že Robert Vano oslovil mnoho fotografů myšlenkou, že „fotka nemusí být ostrá“. S tím naprosto souhlasím, protože fotka musí mít především duši, musí oslovit obsahem. I v kategorii focení zvířat není nutné, aby bylo vidět každé pírko nebo srst, pokud k tomu pojetí fotky nenahrává. Přesto by fotografie stále měla dávat nějaký smysl a nést estetické prvky. Fotografie opice sice zachycuje dynamický pohyb, ale zároveň je těžko rozpoznatelné, co se na fotce vlastně děje. Díky množství rušivých prvků a absenci tváře opice se na obrázek těžko dívá. Pokud je opice častěji v pohybu, určitě by více pomohla metoda panning, která zachová hlavní rysy zvířete, ale rozmaže rušivé prvky pozadí. Na fotce lemurů je zachycen úžasný výraz mláděte, který ale celou fotku neutáhne. Fotka není prakticky nikde ostrá a je v ní tolik rušivých prvků, že se na jeho výrazu těžko oko dlouho zastaví. Pomohl by větší důraz na detail – ořez nebo použití delšího ohniska. Sup mrchožravý na posledním snímku je jen těžko identifikovatelný a myšlenka, kterou z fotky cítím – „pomoc, jsem uvězněn v zoo“, je značně devalvovaná. Ať už za to může nevhodně zvolená technika focení nebo následného postprocesu, moc se to nepovedlo.

5) Zrcadlo

Zrcadlení je velmi efektní technika. Na dvou snímcích kajmana je vidět, jak jde stejný motiv zaznamenat s minimem (foto 1) i s větším množstvím (2) rušivých prvků. Bohužel, opět zde narazíme na nízkou technickou kvalitu zpracování. Softwarové zrcadlení páva je celkem zajímavý nápad, přesto opět narazíme na to, že páv se nachází v dost nevlídném prostředí, které nemá větší estetický význam, než „že to tam tak prostě bylo“. Fotka navíc působí hodně přeostřeně, tady bych doporučil určitě ubrat.

6) Zvířata za mřížemi

Celkem vděčné téma v zoo je akcentování pletiva a vyjádření pocitů zvířat v zajetí. Řekl bych, že zrovna „pletivovky“ byly celkem povedené. První tři vnímám jako nejzdařilejší. Poslední opička je technicky slabší, ale smutný výraz plní dokonale. Sám jsem podobnou fotku opice pořídil v Thajsku. Opička za pletivem s výrazem, že by sklíčila i racka chechtavého. Jenže ta moje pochází z místa, kam si strážci parku ukryli právě před opicemi potraviny a těm se podařilo zábrany překonat. Takže opice na mé fotce je s plným břichem, pod ní je hromada rozbitých sklenic, potrhaných igelitů, roztrhaných jutových pytlů a její výraz spíš říká „jak se já trubka dostanu ven“.

7) Čvachtací

K tomu lepšímu, co lze v sérii vidět, patří rozhodně fotky zaznamenávající koupání pelikánů a plameňáků. Při slunečném počasí se dá dosáhnout velmi rychlých časů a zaznamenat každou kapičku vody, která kolem létá. Zároveň je však třeba brát ohled na silné sluníčko, které se výrazně odráží od světlého peří a má tendence vytvářet přepaly. To se projevilo určitou měrou u prvních dvou fotek. Z pohledu kvality zpracování mi připadá nejlepší poslední fotka pelikána. Osobně bych se přikláněl k méně symetrické kompozici a nechal víc prostoru nad pelikánem než pod ním. Tím bychom sice přišli o „odraz“ v hladině, který stejně není díky vlnění moc čitelný, ale získali bychom mnohem více perliček vody, kterých se díky rychlému času povedlo zaznamenat opravdu požehnaně.

8) Co mě zaujalo nejvíce?

Na fotografiích výše jsem se pokusil nastínit společné rysy vybraných fotografií, které zároveň zastupují nejčastější úskalí při focení v ZOO. V úvodu jsem psal, jakým způsobem na fotky nahlížím, a že jakýmsi vysněným ideálem je fotka estetická s vysokou technickou kvalitou. K tomu se zatím nejvíce blíží fotka zmíněného pelikána ve vodě. Hned vedle něj bych zařadil nevšední fotografii gaviála, která mě nutí se chvíli zastavit a déle se na ni dívat. Osobně bych se snažil získat trochu jinou kompozici s co nejmenším (nejlépe žádným) proužkem „nad vodou“. Přesto se mi moc líbí hrátky s malou hloubkou ostrosti, která si hraje s fantazií člověka a nutí se u fotky chvíli zastavit. Další fotkou, která mě hodně zaujala, je mládě hrocha vklíněné mezi dospělce. Jednak nádherně vytváří měřítko a jednak tím vznikly velmi pěkné křivky. Je vidět, že pokud to dává smysl, není třeba fotit zvířata stále jen ze strany. Osobně bych se nebál jít ještě do „středovější“ kompozice. Není nutné mít každou fotku posunutou do nějakého bodu zlatého řezu, linie by ještě více vynikly. Pro mě je to však jednoznačně fotka, která je hodně zajímavá, nevšední a výborně technicky zvládnutá.

9) Vítězná fotografie

Fotka, která mi učarovala absolutně nejvíc, v sobě má vlastně vše, co jsem výše popisoval jako nešvary focení v zoo – rušivé prostředí a softwarovou úpravu. A naprosto dokonale vše spojuje. Přesně odráží to, v jakém pořadí by podle mě fotka měla vznikat – myšlenka, kterou zaznamená foťák a zdůrazní software. Skvěle vnímaná souhra linií (na první pohled nevábného) prostředí s liniemi zvířat. Skvěle zvládnutá technická stránka a vkusně převedeno do černobílé v postprocesu. Ukázka toho, jak se dá nepřirozené prostředí využít v maximální výhodu a jak je možné vytvářet nápadité fotografie bez profi techniky za statisíce. Gratuluji.

Moje rada na závěr

Pokud vám jde o zachycení duše zvířat v zoo, snažte se zvířata vnímat v kontextu prostředí. Pokud chcete eliminovat rušivé prvky v obraze, nespoléhejte na software, ale pokuste se najít lepší kompozici, popojděte ve výběhu, abyste získali představu o možnostech a nebojte se fotky „nevyfotit“, pokud by výsledek nebyl dobrý. Fotka by měla k divákovi promlouvat sama o sobě. Příběh, který stál na pozadí jejího vzniku, ani název fotky by neměl být poutavější než fotografie sama. Stejně tak by neměl obhájit její nedostatky. Využívejte svou techniku tak, abyste zbytečně nepřesahovali její limity. Pokud nemáte foťák, který nezvládá vysoké hodnoty ISO nebo objektiv, který by dosáhl dostatečně daleko, jednoduše se těmto motivům vyhýbejte. Myslete na to, že úpravy v software by měly podtrhnout vaši myšlenku ne ji nahradit. Přeji vám spoustu zajímavých okamžiků před objektivem a světlo, které bude přesně podle vašich představ, i kdyby to měla být tma. 

***

Vítězem dubnového kola seriálu Okem profesionála se tak stává – a cenu od Centrum FotoŠkoda tak dostává reddwar­f23 - s fotografií Mas­kování

Gratulujeme!

Připomínáme, že květnového tématem seriálu „Okem profesionála“ je „Proud“. Vložit můžete až dvě fotografie zde na webu do galerie OKEM PROFESIONÁLA – KVĚTEN 2016 „PROUD“ až do 31. KVĚTNA 2016, 23:59. Hodnotí profesionální fotograf Milan Šusta. Vybraná fotografie získá odměnu od Centrum FotoŠkoda  

_____________­________________________­_____________________

Petr Bambousek vede fotografické kurzy:

Fotografujeme zvířata v ZOO s Petrem Bambouskem, Plzeň 15. 5. 2016 (neděle)

Lightroom pro pokročilé, Praha 11. 6. 2016

_____________­________________________­_____________________   

Jak jste zpracovali minulá kola seriálu Okem profesionála najdete na další straně:

Jak jste zpracovali minulé díly seriálu „Okem profesionála“

duben 2016: „ZOO Kreativně“

březen 2016: „Vítr“

únor 2016: „Street photo“

leden 2016: …„Námraza“

prosinec 2015: „Pro štěstí“

listopad 2015: „Krásné nové stroje“

říjen 2015: „Barvy podzimu“

září 2015: „Horko“

červenec/srpen 2015: „Humor“

květen/červen 2015: „Šaty dělaj člověka“

duben 2015: „Řeč lidské ruky“

březen 2015: „Buď fit!“

únor 2015: „Hráč-hráči“

leden 2015: „Jiskra v očích“

prosinec 2014: „Pour féliciter“
listopad 2014: „Černá a bílá“
říjen 2014: „Kontrast“
září 2014: „Most“
srpen 2014: „Rozmarné léto“
červen/červenec 2014: „Práce šlechtí člověka“
květen 2014: „Láska“
duben 2014: „Apríl“
březen 2014: „Snídaně“
únor 2014: „Street foto“
leden 2014: „Luminografie“
prosinec 2013: „Poezie obyčejné ulice“
listopad 2013: „Vítězství“
říjen 2013: „Doprava“
září 2013: „Pohled do duše“
srpen 2013: „Slunce v duši“
červenec 2013: „Momenty sportu“
červen 2013: „Kniha“
květen 2013: „Pomníky a sochy“
duben 2013: „Moderní zátiší“
březen 2013: „Rychlost“
únor 2013: „Láska“
leden 2013: „Architektura jinak“
prosinec 2012: „Slavnost“
listopad 2012: „Večerní krajina“
září 2012: „Štěstí“
srpen 2012: „A přece se točí“
červenec 2012: „Bůh“
červen 2012: „Stopa – otisk“
květen 2012: „Maska“
duben 2012: „Tajemné město“
březen 2012: „Život je pes“
únor 2012: „Kouzlo techniky“
leden 2012: „Tajemství“
prosinec 2011: „Linie a tvary“
listopad 2011: „Barvy podzimu“
říjen 2011: „Detail“
září 2011: „Symbol“
červenec/srpen 2011: „Lidská tvář“
červen 2011: „Kráska a zvíře“
květen 2011: „Supermarket“
duben 2011: „Dialog“
březen 2011: „Zub času“
únor 2011: „Autoportrét“
leden 2011: „Stopy“
prosinec 2010: „PF 2011“
listopad 2010: „Máme doma zvíře“

říjen 2010: „Řeč těla“
září 2010: „Nalezené zátiší“
srpen 2010: „Světlo a stín“
červenec 2010: „Moje /naše/ ulice“
červen 2010: „Humor“
květen 2010: „Nerovný boj“

duben 2010: „Vášeň“
březen 2010: „Voda“
únor 2010: „Koruna“
prosinec 2009/leden 2010: „Hra“
listopad 2009: „Kořeny“
říjen 2009: „Po setmění“
září 2009: „Odrazy a zrcadlení“
červenec/srpen 2009: „Moje krásná dovolená“
červen 2009: „Rychlost“
květen 2009: „Okna a okénka“
březen/duben 2009: „Jarní probouzení“
leden/únor 2009: „Můj dům, můj hrad“
listopad/prosinec 2008: „Vánoce přicházejí“
září 2008: „Setkání, schůzka, rande“
léto 2008: „Jin a Jang“
květen 2008: „Můj (ne)přítel čas“
duben 2008: „Kdo si hraje, nezlobí“
březen 2008: „Přírodní katastrofy“
únor 2008: „Mé druhé já“
leden 2008: „S tebou mě baví svět“
prosinec 2007: „Káva nebo čaj?“
listopad 2007: „Ani ryba, ani rak“
říjen 2007: „Cestou domů“