Lednové téma oblíbeného seriálu "Okem profesionála" mělo název "Luminografie". Tentokrát bylo hodně složité najít vítěze. V článku najdete zhodnocení došlých fotografií od profesionálního fotografa Kamila Vargy.
Vážení fotografové,
téma tohoto dílu seriálu Okem profesionála se od všech předešlých výrazně lišilo. Luminografie totiž není tematickou oblastí, ale velice specifickou fotografickou technikou. Pro hodně z vás asi úplně neznámou a pro druhou skupinu zase možná nezajímavou. Jedině tak si umím vysvětlit relativně malé množství došlých fotografií. Na druhou stranu je velice potěšující velice malé množství omylů – příspěvků, které definici této techniky vlastně nesplňují. Speciálně mě potěšilo to, že tentokrát nedorazila ani jedna fotografie domácích čtyřnohých nebo malých dvounohých mazlíčků. Jinak lze říci, že fotografie zahrnují obvyklý folklór u každého zatím vypsaného tématu, a to nezávisle na relevantnosti.
Chtěl bych úvodem také připomenout, že únorovým tématem seriálu
„Okem profesionála“ je „Street foto“. Fotografie můžete posílat do
28. února 2014, 23:59 na adresu: fotoaparat@fotoaparat.cz
Max 2 fotografie, max. 500kB, max. 800 pxl delší strana
Vyhlášení tématu
najdete ve FotoBlogu.
Za vaše snažení jsme ve spolupráci s Centrum FotoŠkoda připravili odměnu pro autora vybrané fotografie – poukázku na fotoslužby v ceně 500 Kč. Tentokrát ji za svou fotografii „Amorovy šípy“ získala Helena Horáčková.
Technika luminografie (malování světlem), jak se jí častěji říká v krajinách mimo střední Evropu, nabízela několik různých přístupů. Nejjednodušším je pohybování fotografickým přístrojem při snímání statických světelných zdrojů při delším času. Snad nejčastějším a nejoblíbenějším je záznam pohybujících se světelných stop při statickém postavení fotoaparátu. Například rotace hvězd v kombinaci se statickou krajinou nebo přírodní blesk v kombinaci třeba s městem. Velice oblíbené jsou také snímky světelných stop, které po sobě zanechávají auta na dálnicích a silnicích měst nebo svítící roztočené kolotoče na pouti. Vznikají tak efektní spirály nebo jiné zajímavé tvary. Další technikou je zoomování v průběhu expozice. O něco nepředvídatelnější výsledky dává pohyb zároveň jak světelných zdrojů, tak i kamery.
Mezi nejpokročilejší a nejvíce kreativní možnosti lze zařadit princip ručního malování nebo kreslení před otevřeným objektivem. Rozdíl mezi kresbou a malbou světlem je jednoduchý. Kresbu vytvářejí světelné zdroje svítící proti kameře, malbu produkují světelné zdroje svítící na povrch fotografovaného prostředí či samostatné objekty. Jako světelný zdroj pro tento účel se dá použít v podstatě všechno, co svítí. Od klasických žárovek různých velikostí přes zářivky, halogeny, neónové trubice, po moderní LED-diody různých barev můžete vyzkoušet i svíčky, prskavky, oheň a pyrotechniku, dokonce i malé zábleskové přístroje – blesky, které se nasazují na fotografický přístroj. Těmi se dají osvětlovat objekty z těsné blízkosti i lokálně. A protože se pracuje v delším čase a ve tmě, postupným přesouváním a následným osvětlením třeba i těch samých předmětů nebo lidí je možno je i multiplikovat. Nebo rovnou vytvořit obraz z vaší fantazie a osvobodit tak vaše možnosti vyjadřování od závislosti na obrazu reality typickém pro klasické vnímání fotografie.
Mohlo by se zdát, že tato technika je vlastně spíše grafikou nebo malbou. Ale opak je pravdou. Je samotnou esencí fotografie, neboť jak již z překladu slova fotografie (i luminografie) vyplývá, luminografie je vlastně principem fotografie.
 |
Ano, i toto je luminografie. Podobně jako již zmiňované fotografie drah hvězd, výbojů blesků apod. Ohňostroj, který snad zkoušel fotit každý z nás. Překvapivé je, že nám do redakce dorazil jen jediný příspěvek tohoto typu. Musím pochválit, je značně povedený. Kompozičně vodorovně rozděleno v poměru 1/3 : 2/3. Menší třetina má velký význam, protože nás informuje, kde se ohňostroj odehrával. Bez této části by to byla jen informace o možnostech pyrotechnických efektů.
 |
Další, již zmiňovaný klasický přístup představuje i tato fotografie využívající světelných stop, které po sobě zanechávají svítící auta. Asi by se dalo najít dost zajímavějších a efektnějších, nicméně i tato má své kvality. Nejvýraznější je využití výrazné lineární kompozice v téměř diagonálním směru. Koleje tak podporují světelné dráhy v osvětleném tunelu, kam je i díky jinak tmavému zbytku obrazu vedena divákova pozornost.
 |
 |
Tato dvojice fotografií představuje asi nejjednodušší přístup při kreslení světelných stop aktivním aktérem. Výsledek v těchto ukázkách ale bohužel vizuálně nijak neohromí, ani nenadchne. I když u první se hlavně díky názvu dá konstatovat, že jde spíše o konceptuální řešení. Tedy světelný záznam pohybu.
 |
 |
U těchto dvou fotografií je výsledek zajímavější. Fotografie vlevo hlavně svým pokusem lineárně definovat prostorovou kouli. A to se zajímavou barevností. Zejména pak ale nasvícením země a cesty na ní, čímž fotografie dostala nejen hloubku prostoru ale i obsahovou rovinu – cesta je známý symbol. Druhá je efektním výsledkem práce žongléra s loučemi, zůstává však na rozhraní mezi dvěma přístupy. Pokud měl být záměrem výtvarný výsledek malby, viditelnost aktéra malby je rušivá a tedy na závadu. Ta se odstraňuje především tak, že žonglér je oblečený do tmavého oděvu a tedy neodráží příliš světla. Pokud však měl být výsledkem reportážní snímek, aktér by měl být naopak vidět více. Ideálně i se svým publikem.
 |
 |
Trochu divočejší využití pyrotechniky předvádějí tyto dva snímky. Nedá se jim vytknout kompoziční neznalost ani možné obsahové výklady. První je jakýmsi světelným pomníkem člověka. Druhý by se dal snad interpretovat nějakým ezoterickým výkladem. Nicméně svou pyrotechnickou bombastičností na mě působí poněkud samoúčelně a formalisticky – a spíš než užívat si estetických zážitků mám nutkání volat požárníky.
 |
 |
I když se to na první pohled nezdá, tyto dvě fotografie mají podobné výrazové prvky. Výrazná kresba, barevná monochromatičnost i poměrně jasná výpověď. Srdce vlevo je zajímavou kombinací výrazné kresby s efektní červenou podmalbou v pozadí. Vzhledem k nedávno aktuálnímu svátku je tato fotografie vhodná třeba jako valentýnské přání.
Vpravo máme zajímavou světelnou konturu těla s méně výrazným ale vzhůru nohama otočeným „odrazem“. Možných psychologických nebo esoterických výkladů obsahu se nabízejí spousty. Fotografii by možná pomohlo oříznutí zbytečných tmavých ploch po stranách. Třeba do elegantního čtvercového formátu.
 |
Zajímavou lyričnost v působení nelze upřít tomuto luminografickému multi-portrétu. Jako snad jediný z autorů kombinuje světelné stopy se záblesky bleskem, což je přístup, který u této techniky dává asi největší a nejbohatší možnosti pro vyjádření emocí a obsahu. Jemné polotóny centrálního kruhového světelného efektu ve svém středu tématizují portrét. Docela povedený, pravděpodobně vlastní, portrét autora.
 |
Technickým přístupem velice jednoduchá fotografie. Pohybování fotoaparátem namířeným na světelné zdroje obvykle nedává moc zajímavé výsledky. Tady se to ale značně povedlo. Či už dílem náhody nebo štěstí, fotografie má v sobě estetickou harmonii, kterou tak dobře známe třeba z hudby. Pro milovníky sladkostí možná vizualizace zážitku z degustace.
 |
A když už estetický zážitek přirovnávám k hudbě, tak zde ho máme i konkrétně znázorněný. V tomto případě zjevně snímek není dílem náhody, ale cíleného snažení autora. A řekl bych, že pokusů bylo asi hodně. Fotografie nepochybných estetických kvalit. Nejenom díky elegantnímu čtvercovému formátu, strohému černobílému řešení, zajímavé tonální podmalbě klíčů, jemnosti v detailech, ale i díky pozoruhodné, v zásadě pyramidální kompozici, připomínající nejen architekturu, ale i stavbu hudebního díla. Nejen díky formátu je velice vhodná jako obal na CD nějakého zajímavého skladatele.
 |
I když předešlá fotografie mě hodně zaujala, tak vítěz může být jen jeden. Já se rozhodl pro tuto fotografii. Zajímavé je, že je též ve formátu mnou oblíbeného elegantního čtverce. Kuriózně jde o fotografii, kde luminografický zásah je skutečně minimální. A navíc je i hodně jednoduchá. Ale jak se říká, v jednoduchosti je síla. Fotografie má nápad, zajímavou estetiku a s amorovými šípy i pozoruhodné formální řešení. Pohledy shora jsou často fotografy přehlížené. I když si někdo všimne třeba zajímavých stop po pneumatikách, tak jen fotografa s výraznou kreativitou napadne začlenit amorův šíp letící „rychlostí“ projíždějícího auta.
Kamil Varga
Téma na únor 2014
Fotografie do tématu na únor 2014 „Street
foto“ můžete posílat do konce měsíce. Seriál „Okem
profesionála“ nabízí každému začínajícímu i pokročilému
fotografovi možnost zpracovat zadané téma a nechat si své snímky zhodnotit
profesionálem. Každý měsíc či dva je vypsáno nové téma a je jen na
vás, jakým způsobem ho ztvárníte. Hodnotí se především nápad,
kreativita a originální pojetí.
Fotografie na téma „Street foto“ můžete posílat do 28. února 2014,
23:59 na adresu: fotoaparat@fotoaparat.cz
Maximální počet fotografií: 2 (dvě)
Technické parametry: max. 500kB, max. 800 pxl delší strana
Hodnotí: profesionální fotograf Kamil Varga
Vyhlášení tématu
najdete ve FotoBlogu.
Pro vaši informaci, jak jste zpracovali minulá témata seriálu Okem profesionála 2014: Luminografie
prosinec 2013: „Poezie obyčejné ulice“listopad 2013: „Vítězství“říjen 2013: „Doprava“září 2013: „Pohled do duše“srpen 2013: „Slunce v duši“červenec 2013: „Momenty sportu“červen 2013: „Kniha“květen 2013: „Pomníky a sochy“duben 2013: „Moderní zátiší“březen 2013: „Rychlost“únor 2013: „Láska“leden 2013: „Architektura jinak“prosinec 2012: „Slavnost“listopad 2012: „Večerní krajina“září 2012: „Štěstí“srpen 2012: „A přece se točí“červenec 2012: „Bůh“červen 2012: „Stopa – otisk“květen 2012: „Maska“duben 2012: „Tajemné město“březen 2012: „Život je pes“únor 2012: „Kouzlo techniky“leden 2012: „Tajemství“prosinec 2011: „Linie a tvary“listopad 2011: „Barvy podzimu“říjen 2011: „Detail“září 2011: „Symbol“červenec/srpen 2011: „Lidská tvář“červen 2011: „Kráska a zvíře“květen 2011: „Supermarket“duben 2011: „Dialog“březen 2011: „Zub času“únor 2011: „Autoportrét“leden 2011: „Stopy“prosinec 2010: „PF 2011“listopad 2010: „Máme doma zvíře“říjen 2010: „Řeč těla“září 2010: „Nalezené zátiší“srpen 2010: „Světlo a stín“červenec 2010: „Moje /naše/ ulice“červen 2010: „Humor“květen 2010: „Nerový boj“duben 2010: „Vášeň“březen 2010: „Voda“únor 2010: „Koruna“prosinec 2009/leden 2010: „Hra“listopad 2009: „Kořeny“říjen 2009: „Po setmění“září 2009: „Odrazy a zrcadlení“červenec/srpen 2009: „Moje krásná dovolená“červen 2009: „Rychlost“květen 2009: „Okna a okénka“březen/duben 2009: „Jarní probouzení“leden/únor 2009: „Můj dům, můj hrad“listopad/prosinec 2008: „Vánoce přicházejí“září 2008: „Setkání, schůzka, rande“léto 2008: „Jin a Jang“květen 2008: „Můj (ne)přítel čas“duben 2008: „Kdo si hraje, nezlobí“březen 2008: „Přírodní katastrofy“únor 2008: „Mé druhé já“leden 2008: „S tebou mě baví svět“prosinec 2007: „Káva nebo čaj?“listopad 2007: „Ani ryba, ani rak“říjen 2007: „Cestou domů“