Zpracování tématu: "Moderní zátiší"

Fotografie, jako relativně mladé médium, má proti jiným, starším, výrazně odlišné rozvržení mezi klasickým a moderním přístupem k tématům. Větší část dějin fotografie náleží již do období modernismu a novějších.

Malířství a sochařství, vzhledem k tisícům let své historie, disponuje skutečnými klenoty z různých historických období. Je to pro „stará média“ období s mimořádnou důležitostí a významem. O moderním přístupu při zpracování témat mluvíme od počátku 20. století s nástupem modernistických uměleckých směrů. Což byl například kubismus, expresionismus, surrealismus, dadaismus. Charakteristickou tendencí moderního umění je individualismus, subjektivismus, modernismus a experiment. Někteří umělečtí historikové považují nástup modernismu v umění do značné míry právě za důsledek vynálezu nového způsobu záznamu – fotografie. Jejím specifikem je totiž věrné zobrazení obrazu před objektivem. A tím malířství „osvobodila“ od požadavku věrně zaznamenávat obraz reality.

Pro fotografii je poměr klasického a moderního přístupu přesně opačný. Větší část dějin fotografie náleží již do období modernismu a pozdějších postmodernistických tendencí. Pro fotografii v prvních desetiletích bylo téma zátiší velice časté. Už jen z důvodů technických. Fotografické materiály byly málo citlivé a objektivy málo světelné. Z toho vyplývající dlouhé expozice byly nejvhodnější pro statické scény jako například pro zátiší. Nejoblíbenějším bylo využívání „šerosvitu“ podle známých malířských vzorů.

Mohlo by se zdát, že vhledem ke svému realistickému záznamu bude mít fotografie s modernistickým přístupem problémy. Nebylo tomu tak. Z modernistických směrů fotografy nejvíc zaujal surrealismus a dadaismus, kde máme i my několik světově uznávaných autorů (Emila Medková, Jindřich Štyrský nebo Vilém Reichmann). Významná moderní zátiší nafotografoval i Jaromír Funke nebo Jaroslav Rössler.

Pojďme se nyní podívat na vaše příspěvky k zadanému tématu „Moderní zátiší“. Za vaše snažení jsme ve spolupráci s Centrum FotoŠkoda připravili malou odměnu pro autora vybrané fotografie. Tentokrát ji za svou fotografii Vodní zátiší získala Dana Smržová.
Fotografie do tématu na květen 2013 „Pomníky a sochy“ můžete posílat do konce měsíce.

Když shrnu vaše příspěvky – kromě několika, které nebyly ani moderní, ale hlavně ani dobré fotografie, jich přišlo také několik diskutabilních.

Toto je jedna z nich. Výrazná monochromatičnost a práce s velkou prázdnou plochou v levé části záběru rozhodně není typická pro klasické zátiší. Ale použité rekvizity, světlo a klasická kompozice jsou zase poněkud v rozporu s modernistickým pojetím.

Na této fotografii máme častý omyl nejen fotografů. Je to myšlenka, že když do kompozice začlení nové, moderní technologie, tak fotografie bude automaticky moderní. Jak už bylo výše zmíněno, modernost je otázka stylového přístupu fotografa k tématu a ne pouze zobrazených rekvizit. Moderní zátiší lze nafotografovat i s předměty tisíciletí starými. Tato fotografie, vzhledem ke značnému tonálnímu i barevnému zmatku, patří bohužel mezi fotografie špatné.

Práce se světly a stíny je specifickým a typickým kreativním prostředkem, kterým fotografie jako médium přispěla do tématu moderního zátiší. Vzhledem k tomu jsem očekával výrazně větší počet vašich fotografií využívajících toto fotografické specifikum. Pouze dva autoři využili těchto možností.

Vlevo přímo minimalistická kompozice s česnekem. Omezena na jednobarevné zpracování pro barvu slunečního světla charakteristickou žlutou. Kompozičně jednoduché a přehledné. Fotografie vpravo obsahuje kromě stínohry i zobrazení jednoho z předmětů zúčastňujících se na vzniklé hře stínů. Vzhledem k tomu má oproti první ukázce více dokumentární charakter s prozrazením části stínohry, kterou bychom bez této nápovědy asi nerozpoznali. Pokud si ale obě fotografie porovnáte s legendárními a již 100 let starými „stínohrami“ Jaromíra Funkeho, tak je to pouze bída s nouzí. Studium dějin fotografie můžu každému fotografovi jenom doporučit.

Toto zátiší má svou modernistickou koncepci dáno již svým jasným a jednoznačným střídáním světlých a tmavých ploch. I když ve skutečnosti barevná fotografie, jednotlivé prvky kompozice jsou víceméně buď bílé nebo černé. Nápad na zajímavou moderní kompozici se jí nepochybně nedá upřít. Škoda jen nedotažeností v detailech zpracování. Linie vytvářející rozhraní mezi tmavým a světlým pozadím by měla dodržovat svislost skutečně přesně. A u jehlic bych jejich rozložení volil tak, aby jejich tmavé části byly především na světlém pozadí a světlé naopak na tmavém. Podpořilo by to rytmické střídání ploch a linií a tedy dokonalejší a výraznější působení fotografie.

Tato fotografie ulity hlemýždě na technicistním pozadí se nepochybně dá považovat za moderní zátiší. Po stránce obsahové má i svoje možné interpretace ve smyslu vztahu přírody a civilizace. Za zajímavou považuji i hru tvarů a linií. Schránka hlemýždě je jediným oblým, spirálovitým tvarem v kompozici. Zbytek tvoří pouze linie. I tam je možno ocenit sladění linie stonku s liniemi na plechových profilech v pozadí. Za neodpustitelné se dá považovat nejenom samoúčelné, ale přímo nevhodné, částečně barevné a částečně černobílé řešení. Už jen proto, že výrazně červený text vpravo dole je díky barvě tak výrazný, že přímo likviduje hlavní prvek fotografie, kterým je ulita hlemýždě.

Za podstatně dotaženější se dá považovat tato fotografie. Mimořádné zátiší s dějem, příběhem. I když docela jednoduchým – duch v kotelně. Fotografie má zajímavou, tajemnou atmosféru nejen díky duchovi, ale i díky vhodnému tonálnímu zpracování. Černobílému s tónováním do hnědé. I drsnější struktura omítky snímku pomáhá k syrovějšímu vyznění. K působivosti kompozice pak dopomáhají i do perspektivy ubíhající linie.

Touto i následující fotografií se dostáváme do snové reality. Fantasie a odlišnost vidění reality je jednou z nejsilnějších zbraní nejenom moderního zátiší, ale každého kreativního umělce. Fotografie používá pro médium typické optické neostrosti, lomu světla a průhledu několika rovinami. Výsledkem je jemná, křehká, tajemná až melancholická subjektivní kompozice skutečně vynikajících kvalit.

Podobným technickým postupem byla vytvořena i tato fotografie. Reflexy a deformace na hladině vody vytvářejí snový, surreální svět. Má i podobnou poetiku. Dlouho jsem váhal, kterou z posledních dvou fotografií vyhlásím za vítěze. Nakonec jsem se rozhodl dát cenu této, i když předešlá je jí zcela rovnocenná. Rozhodl u mě velice subjektivní malý detail. Fotografií s lyrickým nádechem tohoto typu jsem už několik viděl. Tato je temnější a to je u tohoto přístupu méně časté. Optická deformace jí dodává na tajemné magičnosti a kruhový poklop vytváří jakési oko. Strohá barevnost pak toto temné kouzlení výborně podtrhuje.

Kamil Varga

Téma na květen 2013

Fotografie do tématu na květen 2013 „Pomníky a sochy“ můžete posílat do konce měsíce. Seriál „Okem profesionála“ nabízí každému začínajícímu i pokročilému fotografovi možnost zpracovat zadané téma a nechat si své snímky zhodnotit profesionálem. Každý měsíc či dva je vypsáno nové téma a je jen na vás, jakým způsobem ho ztvárníte. Hodnotí se především nápad, kreativita a originální pojetí.

Fotografie na téma „Pomníky a sochy“ můžete posílat do 31. května 2013, 24:00 na adresu: fotoaparat@fo­toaparat.cz
Maximální počet fotografií: 2 (dvě)
Technické parametry: max. 500kB, max. 800 pxl delší strana
Hodnotí: profesionální fotograf Kamil Varga
Vyhlášení tématu najdete ve FotoBlogu.

Pro vaši informaci, jak jste zpracovali minulá témata seriálu Okem profesionála

• duben 2013: „Moderní zátiší“
• březen 2013: „Rychlost“
• únor 2013: „Láska“
• leden 2013: „Architektura jinak“
• prosinec 2012: „Slavnost“
• listopad 2012: „Večerní krajina“
• září 2012: „Štěstí“
• srpen 2012: „A přece se točí“
• červenec 2012: „Bůh“
• červen 2012: „Stopa – otisk“
• květen 2012: „Maska“
• duben 2012: „Tajemné město“
• březen 2012: „Život je pes“
• únor 2012: „Kouzlo techniky“
• leden 2012: „Tajemství“
• prosinec 2011: „Linie a tvary“
• listopad 2011: „Barvy podzimu“
• říjen 2011: „Detail“
• září 2011: „Symbol“
• červenec/srpen 2011: „Lidská tvář“
• červen 2011: „Kráska a zvíře“
• květen 2011: „Supermarket“
• duben 2011: „Dialog“
• březen 2011: „Zub času“
• únor 2011: „Autoportrét“
• leden 2011: „Stopy“
• prosinec 2010: „PF 2011“
• listopad 2010: „Máme doma zvíře“
• říjen 2010: „Řeč těla“
• září 2010: „Nalezené zátiší“
• srpen 2010: „Světlo a stín“
• červenec 2010: „Moje /naše/ ulice“
• červen 2010: „Humor“
• květen 2010: „Nerový boj“
• duben 2010: „Vášeň“
• březen 2010: „Voda“
• únor 2010: „Koruna“
• prosinec 2009/leden 2010: „Hra“
• listopad 2009: „Kořeny“
• říjen 2009: „Po setmění“
• září 2009: „Odrazy a zrcadlení“
• červenec/srpen 2009: „Moje krásná dovolená“
• červen 2009: „Rychlost“
• květen 2009: „Okna a okénka“
• březen/duben 2009: „Jarní probouzení“
• leden/únor 2009: „Můj dům, můj hrad“
• listopad/prosinec 2008: „Vánoce přicházejí“
• září 2008: „Setkání, schůzka, rande“
• léto 2008: „Jin a Jang“
• květen 2008: „Můj (ne)přítel čas“
• duben 2008: „Kdo si hraje, nezlobí“
• březen 2008: „Přírodní katastrofy“
• únor 2008: „Mé druhé já“
• leden 2008: „S tebou mě baví svět“
• prosinec 2007: „Káva nebo čaj?“
• listopad 2007: „Ani ryba, ani rak“
• říjen 2007: „Cestou domů“