Kromě reportážního D4s se na vrcholu nabídky Nikonu usadil nový přístroj D810. Název by mohl naznačovat pouze kosmetický upgrade „osmistovky“ (á la D600/D610), ale není tomu tak. Jedná se o výrazně přepracovaný fotoaparát, byť na principu evoluce a nikoliv revoluce. Ale v tomto případě je to jenom dobře.
Sourozenci Nikon D800 a D800E ( test zde) byli představeni už v roce 2012. Kolem jejich 36Mpx senzorů se v té době strhlo pěkné haló – vždyť předchůdce D700 měl Mpx 12, Canon se držel 21Mpx (na 22Mpx zůstal i krátce nato představený 5D III) a jako studiové monstrum byl používán např. velmi drahý Nikon D3× s 24Mpx.
Novinka D810 ale v tomhle směru nikam nespěchá. Konkurence od té doby trochu dohnala – 24Mpx už je standard, 36Mpx se objevilo i v levnější Sony A7r a nejlevnější středoformát Pentax 645Z z dostřelu „osmistovky“ utekl o dalších 10Mpx (na 50).
Místo zvyšování počtu fotodiod totiž u Nikonu vsadili na zlepšení technologie snímače. Ten nyní postrádá zcela low-pass filter (D800 ho měla a verze „E“ měla speciálně upravený), liší se i konstrukcí snímače (ta je tedy nová, nemělo by jít o zcela totožný čip) a přináší nižší základní ISO pro hladší snímky s čistějším prokreslením stínů. Troufám si tvrdit, že to je rozumný postup.
Co je tedy nového?
Kosmeticky se těla příliš neliší – jinak vysochaný grip, jinak umístěný nápis, tu jinak umístěné tlačítko, či jinak tvarovaný detail… ale rodinná příslušnost je zřejmá. Zdánlivě se neliší ani specifikacemi – stejné rozlišení, stejný rozsah exp. časů atd. Ale zde už došlo k závažnějším změnám – senzor je, jak už bylo řečeno, ve výrobcem přepracované verzi a závěrka je zcela nová. Snímač tedy už přišel o low-pass filter a má nyní širší rozsah citlivostí. Překvapivé je, že ne pouze do hodnot vysokých – i když zde si přístroj v běžném režimu troufá na citlivost o 1EV vyšší (12 800 ISO), ale i do zmíněných hodnot nízkých. Pomocí softwarového „push/pull“ lze používat citlivosti v rozsahu ekvivalentním 32 – 51 200 ISO. Kromě nové verze snímače tomu pomáhá zejména nový procesor Expeed 4.
Ten ve spojení s novou závěrkou z kompozitu a vyvažovacím mechanismem zrcátka umožnil zvýšit frekvenci sériového snímání o 1 snímek za sekundu (5sn./s v FX, až 7sn./s v DX formátu s gripem). V JPEGu je navíc sériové snímání neomezené počtem snímků. Nová závěrka je také tišší.
Vyšší rychlost snímání a senzor s vysokým rozlišením vyžadují i špičkový AF. Přístroj D810 sice přebral 51 bodový systém od předchůdce, ale zaostřovací algoritmy jsou nové a celková odezva by se měla zase o něco zlepšit. AF by měl spolehlivě pracovat i při hodnotě –2EV. Dále je zde možnost elektronické první lamely při live-view pro minimalizaci otřesů (a že to je při takto vysokém rozlišení potřeba).
Vylepšen byl i hledáček – nové vrstvy na optice soustavy hledáčku mají pomoci jasnějšímu obrazu a displej v hledáčku je tentokrát OLED.
Novinkou jsou i různá nová nastavení – například možnost fotit do RAWu velikosti S – tedy „small“. Zkrátka využít nekomprimovaný RAW soubor se všemi jeho výhodami, ale nižším rozlišením (a tedy i datovým objemem). Také možnost nastavit si barvy a jas monitoru přijde vhod (i rozlišení monitoru je nyní vyšší). Nové či vylepšené je i různé nastavování obrazu („Picture Control“).
Zlepšení dosáhlo i video – mělo by mít kvalitnější výstup ve FullHD, než u předchozích modelů. Navíc přibyla třeba funkce Auto ISO v režimu M při videu či „zebra“ pro pomoc při nastavení expozice.
V neposlední řadě by měl přístroj také vydržet déle na jednu baterii. Vylepšení je tedy mnoho… výše je vypsán seznam toho nejdůležitějšího, detailů lze při práci s přístrojem nalézt více.
Specifikace:
Nikon D810 | ||||
---|---|---|---|---|
bajonet: | Nikon F | |||
typ: | profesionální DSLR | |||
senzor: | 36Mpx FF CMOS, bez AA filtru | |||
citlivost: | 64–12800ISO (31–51200 rozšířené) | |||
Live-view (LV) | ano | |||
závěrka: | kompozitní, štěrbinová, možnost elektronické 1. lamely v LV | |||
rozsah časů: | 30s-1/8000s + B | |||
synchročas: | 1/250s | |||
sériové snímání: | 5fps, až 6fps v crop módu (7 s přídavným gripem) | |||
formáty snímání: | JPEG, TIFF, RAW (.NEF, 12 nebo 14-bit), RAW S (9Mpx, 12-bit), MPEG-4, H.264 | |||
video: | FullHD, 60p, stereomikrofony | |||
autofocus: | detekce fázového posunu (51 bodů), detekce kontrastu (LV), možnost přisvícení | |||
blesk | ano, GN 12 (100ISO), možnost dálkového ovládání systémových blesků | |||
externí blesky | standardní sáňky, PC sync konektor, bezdrátové odpalování | |||
konektivita: | USB 3.0, miniHDMI, 10-pin konektor pro externí spoušť, Wi-Fi přes WT-5A nebo Eye-Fi | |||
médium: | dva sloty, CF a SD (HC, XC) | |||
hledáček: | hranolový, 100%, 0,7× | |||
displej: | pevný, nedotykový, TFT, 3,2“, 1 229 000 „bodů“ | |||
konstrukce těla: | kovová slitina s plastovými a gumovými doplňky | |||
utěsnění: | ano, proti stříkající vodě a vniku prachu | |||
vertikální grip: | ano, externí, bateriový | |||
baterie: | EN-EL15, výdrž na 1200 snímků (dle CIPA) | |||
rozměry: | 146×123×82 mm | |||
váha: | 980g | |||
cena: | cca 80 000,– (červenec 2014) |
Design a ovládání
Tělo přístroje je kvalitně vyrobeno z hořčíkové slitiny s plastovými a gumovými doplňky. Je poměrně velké, ale jeho držení je velmi dobré – grip je rozměrný s pohodlným tvarem i povrchovou úpravou, palec má také dost místa i dostatečnou oporu (více než u předchozího modelu). Pogumovány jsou nově i dvířka na karty (společné pro CF a SD) v místě, kde se o ně při držení opírá vaše dlaň.
Fotoaparát je také utěsněný proti vniknutí vody a prachu.
Začneme popisem zadní strany – co kde je, co se změnilo:
Rozmístění ovladačů vychází z předchůdců a je typicky „Nikoní“. Nový je displej stejných rozměrů, ale vyššího rozlišení. Vlevo od něj je pětice tlačítek, která změny nedoznala – shora dolů Menu, Zámek/Picture kontrol/nápověda, Lupa +, Lupa – a OK.Nad nimi pak ještě dvojice tlačítek Náhled a Mazání/Formátování. Nad displejem sedí pohodlná očnice hledáčku a dva související ovladače: páčka záslepky hledáčku (pro dlouhé expozice na stativu) a korekce dioptrií (potřeba před štelováním povytáhnout – dobré proti náhodnému pootočení). Změn doznalo rozmístění ovládacích prvků na pravé straně: čtyřsměrný (vlastně osmisměrný) volič s potvrzovacím středem a páčkou zamykající přepínání AF bodů zůstal stejný, pod ním však přibylo tlačítko „i“ pro spuštění rychlého menu (funkce fotografování nebo retuš snímků…). Poblíž pak máme tlačítko pro live-view s páčkou přepínání režimu focení a videa a tlačítko Info spouštějící displej s informacemi o aktuálním nastavení a stavu fotoaparátu. U palce pak máme pogumovaný roller a dva knoflíky: zámek expozice a AF-ON tlačítko. Tam už ke změně došlo: zmizel prstenec přepínání režimu měření.
Shora pak uvidíme vlevo od hranolu pro profesionální Nikony typický systém voličů sestávající z aretovaného kruhového voliče režimu snímání (drive: single, kontinuální pomalý a rychlý, tichý režim, tichý kontinuální – novinka, samospoušť a předsklopení zrcátka) a čtyř tlačítek pro volbu pomocí stisknutí a rolleru/ů: kvalita snímku, vyvážení bílé, citlivosti a nově režimu měření (místo bracketingu u D800). Na druhé straně hranolu pak najdeme rozměrný stavový displej, tlačítko Mode pro volbu expozičních režimů (PASM) sloužící i pro formátování (s dvojstiskem s druhým formátovacím tlačítkem), dále spoušť videa (funguje jen v režimu videa), tlačítko korekce expozice a samozřejmě spoušť s měkkým, pružným domáčknutím. Kolem ní je ještě prstenec, který má tři polohy: OFF, On a zapnutí podsvícení stavového displeje.
Zepředu na fotoaparátu si všimneme předního rolleru, lampy přisvícení AF, u bajonetu pak programovatelná tlačítka náhledu hloubky ostrosti a „Fn“ tlačítka s volitelnou funkcí (v základu digitální vodováha). Na opačné straně bajonetu pak máme aretaci objektivu a konektory (PC sync, 10 pinový konektor). Kolem bajonetu je pak prstenec odečítání clony, který má na rozdíl od nedávno testovaného Nikonu Df „pacičku“ nesklopnou.
Ze stran fotoaparátu nalezneme následující: Na gripové straně dvířka pro paměťové karty (CF, SD/HC/XC), na opačné přepínač režimu ostření (AF/MF + středové tlačítko fungující s rollery, dále pak tlačítko nastavení blesku (kompenzace a režimů), nově tlačítko bracketingu a zcela nahoře na hranolové kapličce mechanické tlačítko vyklopení blesku. Kromě ovládacích prvků tu pak máme sadu konektorů: 2× jack, USB 3.0 a HDMI.
Zespoda foťáku pak najdeme závit pro stativ v ose objektivu s pogumovaným okolím, vstup do šachty pro baterii a konektor pro vertikální grip, krytý sundavací gumovou krytkou (pozor, lehce se ztratí).
Hledáček:
Je chloubou D810. Samozřejmě se jedná o hranolový typ. Nabízí 100% pokrytí a dostatečné 0,7× zvětšení. Má velmi kvalitní a jasnou matnici, možnost zobrazení digitálních informací přes hledáček a nově OLED displej. Pokrytí jeho plochy AF body je vynikající. Oproti D800 má nové antireflexní vrstvy na hranolu.
Ovládání:
Je pohodlné. Přístroj příjemně padne do ruky a ovládací prvky jsou na dosah a dobře ovladatelné.
Shrnutí: Nikon je třeba pochválit. Změny od poslední generace jsou sice spíše kosmetické, ale vždy k lepšímu. Přístroj se tak perfektně drží a plynule ovládá. Samozřejmě je třeba si zvyknout na Nikoní logiku ovládání, která je odlišná od konkurence a hodně spoléhá třeba na dvojhmaty (zmáčknu tlačítko a točím rollery) a má i jiné své libůstky. Jak si na ni zvyknete, je ale skvělá.
Menu:
Menu bude všem uživatelům moderních Nikonů dobře známé – pro ostatní:
je rozděleno do šesti sekcí přístupných pomocí stále přítomného sloupečku v levé části displeje. Jedná se o tyto záložky (shora dolů): Menu přehrávání, Menu fotografování, Menu uživatel. funkcí, Menu nastavení, Menu retušování a Moje Menu. Pod každou záložkou může být směrem dolů menu přes několik obrazovek, což nám v takovém případě naznačí posuvník vpravo. U některých – posledních dvou – záložek menu se zobrazuje otazník – to znamená, že je k dispozici nápověda pro toto menu pomocí stisknutí tlačítka „zámku“ v levém sloupci pěti tlačítek na zadní straně fotoaparátu.
Jak je menu ztvárněné a jaké položky nabízí se můžete podívat níže:
Obrazová kvalita:
Zajisté ta nejzajímavější část na Nikonu D810. Výrobce nešetří slovy chvály ve srovnání s předchůdcem i konkurenčními modely. Skutečně, od 36Mpx fullframe čipu nejnovější generace ani nelze čekat nic jiného, než perfektní obrázky. Jak moc se můžete přesvědčit na ukázkách:
Citlivost ISO
Odšumování:
Kresba (vs D800):
Kresba RAW vs JPEG:
Vyvážení bílé:
Blesk:
Nikon D810 disponuje i vestavěným bleskem (na rozdíl od „jednotkové“ řady Nikonů a všech fullframe Canonů). To se může hodit zejména při bezdrátovém odpalování systémových blesků Nikon, což přístroj umí.
Jak dopadla testovací expozice s interním bleskem vidíte níže (foceno v zatemněné místnosti před bílou zdí, režim P, ISO auto, WB auto, blesk auto, bez kompenzace:
Obrazová kvalita při videu:
Na závěr ještě zbývá zhodnotit kvalitu natáčeného videa. Zde Nikon sliboval taktéž vylepšení. Patří mezi ně video při 60p, možnost zobrazení „zebry“ pro pomoc s expozicí při videu, stereomikrofony, předvolba barev „ploché“ pro snadnější postprocess, auto ISO v režimu M při videu a slibovaná vyšší kvalita záznamu.
Nikon D810 se tak stává nejen výborným studiovým i outdoorovým fotoaparátem, ale i filmařským nástrojem.
Na ukázku se můžete podívat zde.
Objektiv(y)
K přístroji jsme dostali zapůjčen základní pevný objektiv AF-S Nikkor 58mm F1.4 G. Ohniskovou vzdáleností připomíná slavný manuální F1.2 Noct-Nikkor a díky všemožným optickým korekcím by měl být také „noct“ (pro fotografii za špatných světelných podmínek, bodové zdroje světla, hvězdy atd.).
Je velmi drahý (přes 40 000,–), což zajisté s přihlédnutím k tomu, že se jedná o klasickou „padesátku“ zvedne nejedno obočí.
Jedná se však o specialitku – objektiv se nehoní za rekordním rozlišením, místo toho je konstruován na minimum optických vad a kvalitní bokeh. Za mě, jako milovníka „padesátek“ a focení na „plnou díru“ se jedná o výborný objektiv. Na 36Mpx snímači není kresba na F1.4 nic moc, s trochou přiclonění se však znatelně vylepší a objektiv má příjemný přechod od ostrého k neostrému a krémově rozostřené pozadí. Dalo by se říci „charakter“. Po výraznějším zaclonění je velmi ostrý – zcela dostatečný pro 36Mpx.
Ostření je tiché a rychlé, je možný permanentní manuální override, objektiv je pečlivě zkonstruovaný (byť z větší části z plastu) a utěsněný proti rozmarům počasí.
Kresba:
Optické vady:
Barevná vada:
Koma:
Jednou z vlastností objektivu by mělo být i potlačení optické vady zvané koma (sférická aberace). Zkuste si při F1.4 běžnou „padesátkou“ vyfotografovat třeba lampy v noci či jiné bodové zdroje světla a uvidíte, že v rozích snímku budou roztaženy do zvláštních tvarů. Ne toliko však u testovaného Nikkoru:
Bokeh:
Zkreslení:
Mírné zkreslení patrné je, zejména při focení rovných linií zblízka, jako třeba tady:
Vinětace:
K vinětaci dochází při otevřené cloně, viz:
Makro:
Minimální ostřící vzdálenost je 0,58m od roviny snímače, což při daném ohnisku (zvlášť na FF) nedává příliš velké zvětšení pro práci zblízka – 0,13×.
Shrnutí:
Objektiv AF-S Nikkor 1:1.4G je zajímavým a trochu netradičním kusem skla – precizní zpracování, minimum optických vad a „charakter“ výsledných fotek s příjemnou barevností a bokehem jsou všechno jeho velké plusy. Mínusem pak je horší kresba na „plnou díru“, plastová konstrukce a hlavně cena.
Další objektivy
Na přístroji jsme zkusili i jeden starší filmový objektiv – zvědaví, jak bude na nejmodernějším Nikonu fungovat. Ukázky několika fotek vidíte níže.
AF Nikkor 85mm F1.8 D:
Shrnutí:
Staré objektivy s hřídelkou umí přístroj v režimu focení přes hledáček dobře a poměrně rychle ostřit. Pouze je to hlučnější. V live-view ovšem dochází k daleko výraznějšímu zpomalení, objektiv dělá rámus a zaostření může trvat několik vteřin.
Opticky je testovaný objektiv pro fotoaparát celkem vhodný – samozřejmě horší jsou antireflexní vrstvy, kresba při otevřené cloně není pro 36Mpx dostatečná (ale to ani u 58mm) a i ostatní vady více vyniknou oproti lépe korigované 58mm. Ale zahazovat svou starou výbavu Nikkorů ani při koupi D810 nemusíte. Z více důvodů je ale samozřejmě vždy dobré držet se, zvlášť s takto náročným tělem, poslední generace objektivů.
Micro Nikkor AF-S 105mm 1:2.8 VR:
Zkusili jsme i moderní makroobjektiv od Nikonu – známou „stopětku“:
Závěr
Troufnu si tvrdit, že Nikon D810 patří k tomu nej, co ve světě současných digitálních SLR můžete pořídit – propracovaná ergonomie, odolné tělo, svižné reakce a hlavně nekompromisní obrazová kvalita zejména na nižších citlivostech. Upřímně řečeno asi nejlepší mimo svět středoformátu. Nejedná se o levný přístroj, ale stále ne o ten nejdražší z Nikoní stáje. Myslím, že cena je nastavena poměrně rozumně – záleží na vás, zda takové monstrózní rozlišení využijete či ho nepotřebujete. A i pokud netisknete fotky tak velké, aby jste 36Mpx potřebovali, má toto rozlišení jinou velkou výhodu – možnost ořezu. I při dvojnásobném „digitálním zoomu“ v editoru vám může zůstat fotka s dostatečným rozlišením cca 9Mpx. Při DX (1,5× zoom) ořezu, který lze nastavit přímo ve fotoaparátu jako režim, pak dostanete krásných 15,3Mpx. Na rozdíl např. od Canonu můžete navíc využívat i přímo DX objektivy, což je díky vysokému rozlišení překvapivě použitelné. Jedná se tedy dle mého soudu o neuniverzálnější současnou zrcadlovku od Nikonu.
Kladně hodnotím i testovaný objektiv, byť by mu slušela nižší cena.
Ne, vaše D800 a D800E kvůli novému modelu zahazovat nemusíte, ale pokud jste nákup jednoho z těchto přístrojů zvažovali, doporučuji nyní zařadit do úvahy D810.
Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších zrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze zrcadlovek či recenze full frame fotoaparátů obecně.
Ukázkové snímky:
(převod z RAWu pomocí ViewNX 2, velmi mírná úprava parametrů)