Test fotoaparátu Nikon Df

Pokud znáte staré manuální zrcadlovky typu Nikon FM nebo F3, budete hned vědět, kam Nikon svým přístrojem designově mířil. A pokud patříte k jejich obdivovatelům, budete Nikon Df buď milovat, nebo …naopak. Proč? Řekněme si to hned na úvod.

Povídání o designu se zkrátka nelze vyhnout, a protože je to v případě testovaného přístroje vskutku kontroverzní záležitost, pojďme to mít za sebou. Forma je totiž, co se týče tohoto přístroje, nadřazená obsahu. Ne, že by ten obsah byl špatný! V ruce máme přístroj spadající do kategorie „dělo“ se vším všudy. Ten je však zavřený do schránky, která má hlavně nějak vypadat, a až pak být praktická. Tak předně rozměry. Byť není přístroj na FF zrcadlovku ani příliš velký, ani extra těžký, použitá ergonomie vychází z ovládání, vyvinutého kdysi pro filmové přístroje o nižší hmotnosti a daleko menších rozměrech. Grip je tak doslova maličký a spolu s dosti tlustým tělem (do „digitálu“ se toho holt musí namačkat více) nepřispívá k pohodlnému držení přístroje. I vzhledově člověk cítí, že filmová zrcadlovka zkrátka není tak velká, což nepůsobí hodnověrně – je to jako vzít FM a nafouknout ji do všech stran. Na digitál je toho také potřeba namačkat více, co se ovladačů týče, takže přední i horní panel, které mají působit nejvíce retro, překypují množstvím „retro“ i „neretro“ ovladačů zamíchaných dohromady. A když se na fotoaparát podíváme zezadu, starobylý dojem je ten tam, protože z tohoto pohledu se výrobce o žádnou stylizaci nepokusil. Nicméně v testované černé barvě nevypadá po té, co si na něj člověk zvykne, nakonec tak špatně. Stříbrná však působí až trochu lacině, což by přístroj této (cenové) kategorie neměl.

Suma sumárum, není retro jako retro. Některé přístroje to zkrátka „trefily“ lépe (Fuji X100, Olympus E-M5…) a jiné hůře (Olympus EM-1, tento Nikon…). Než mi ale budete spílat, že tomu nerozumím, předestírám, že je to pouze můj osobní pohled, který má do objektivně platného faktu daleko, a že jsem se u obou posledně zmíněných přístrojů setkal i s nadšenými reakcemi na jejich design. Takže jak jsem řekl na začátku – kontroverzní. Ale to nakonec není špatná věc, byla by nuda, kdyby byly všechny přístroje stejně obyčejné:-)

Nyní si ale pojďme říci, co najdeme „pod kapotou“. Nelze nezačít snímačem. Tam Nikon sáhl asi po tom nejlepším, co má k dispozici. Je to 16Mpx full-frame (FX) CMOS snímač. Pokud vám to přijde povědomé, pak vězte, že jde o senzor z topmodelu D4. Nikon má sice ve svém arzenálu k dispozici snímače s vyšším rozlišením (24Mpx z D600 a 36Mpx z D800), ale ty nedosahují stejné citlivosti na světlo jako tento. V rozšířeném režimu (softwarové ISO) dosahuje závratného rozsahu 50 – 204 800 ISO. Hardwarově pak „jen“ 100 – 12 800 ISO. Pokud tedy budete zůstávat v „lidských“ citlivostech řekněme do ISO 3200, dá se předpokládat, že o šum nezavadíte. Jestli je to skutečně tak si řekneme v kapitolce „Obrazová kvalita“. Snímač doplňuje procesor Expeed 3 (tedy ne nejnovější 4. generace) a 39 bodový AF modul z D610. Rychlost snímání dosahuje dostatečných 555fps, časy závěrky se pohybují v rozsahu 30s – 1/4000 + B (1/6000 nebo dokonce 1/8000 by ale přístroji slušely lépe). Synchročas je hezkých (a u Nikonu tradičních) 1/250s. Máme tu 100% hledáček s 0,7× zvětšením, který doplňuje pevný a nedotykový 3,2“ TFT displej o rozlišení 920 000 „bodů“. Přístroj samozřejmě umí live-view is contrast-detect autofocusem. Co ale poněkud překvapivě neumí, je video. Ano, čtete dobře. Přístroj je „retro“ i v tomto. Přitom snímač i procesor video zvládat mohou, jak víme z přístroje D4. Jedná se tedy čistě o marketingové rozhodnutí. Nikon přístroj od počátku inzeroval jako čistě fotografický, takže se s tím případný zájemce musí smířit. Osobně video příliš nenatáčím, takže „u mě dobrý“, ale mnoho lidí to jistě zamrzí.

Hodí se zmínit, že přístroj také nedisponuje bleskem (ostatní současné FX zrcadlovky kromě D4/D4s ho nabízejí, je to pravděpodobně opět daň retro stylu). Pochválit je však třeba Nikonem inzerované utěsnění těla proti rozmarům počasí (s objektivy je to však horší).

Co chybí, je možnost připojení battery gripu. Vzhledem k relativně malé 1030 mAh baterii je to škoda. Na druhou stranu číslo na baterii je jedna věc, skutečná výdrž druhá a Nikon udává výdrž na baterii až 1400 fotek (bez blesku, který ale na přístroji ani není).