Zpracování tématu: "Odrazy a zrcadlení"
Drazí fotografové, při zadávání tohoto tématu, které bylo velice lákavé pro různorodost zpracování, jsem od vás očekával fotografie mnoha žánrů. Některým z vás se velice dobře podařilo na dané téma vytvořit zajímavé a nezvykle poutavé záběry, jiní zůstali v šedém průměru a našli se autoři, jejichž práce jsou poznamenány začátečnickou nezkušeností a neznalostí.
U této fotografie oceňuji hlavně barevnou kompozici. Vyjádření v úsporných až téměř monochromatických barvách podtržené využitím linií i tónů a dobré rozvržení figur v ploše jsou velké klady tohoto snímku. I když nejsem velkým příznivcem rámečků a rámů, musím říci, že zde černý rám celkový dojem ještě podtrhl.
U této fotografie oceňuji hlavně její technickou dokonalost. Perfektní vyrovnání linií, což je u fotografování architektury jedna ze základních podmínek, a výborně zvládnutý převod do černobílého režimu s rozlišením mnoha stupňů šedé. Fotografie je kompozičně a tonálně dobře vyvážena.
Detail v kapce rosy, téměř makrofotografie, odraz okolního světa. Na klidném a neutrálním pozadí rozděleném linií větvičky je v doplňkové barvě odraz. Fotografie je podle mého názoru koncepčně dobře připravená a kvalitně realizovaná. Použité třetinové dělení snímku, položení hlavního motivu do míst zlatého řezu, je pro oko diváka velice příjemné.
Ani tady si neodpustím ukázku zcela nevhodného snímku.
Fotografie na které můžeme demonstrovat začátečnické nedostatky. Celý obraz padá, voda teče do kopce, stavba nemá ve světlech kresbu, špička hromosvodu chybí. Také po kompoziční stránce by bylo možno pracovat lépe.
Kromě snímků, které se vztahovaly k tématu a zadání, jsem tentokrát dostal i pokusy, či spíše hrátky, které se mi zdají přinejmenším samoúčelné, někdy přímo bezúčelné. Ukáži vám bez jakéhokoliv komentáře některé z nich.
To by bylo pro dnešek vše, nenechte se mnou odradit a foťte a foťte. A posílejte fotografie do říjnového tématu „Po setmění“.
Milan Šusta
Pro vaši informaci, jak jste zpracovali minulá témata seriálu Okem profesionála
- září 2009: „Odrazy a zrcadlení“
- červenec/srpen 2009: „Moje krásná dovolená“
- červen 2009: „Rychlost“
- květen 2009: „Okna a okénka“
- březen/duben 2009: „Jarní probouzení“
- leden/únor 2009: „Můj dům, můj hrad“
- listopad/prosinec 2008: „Vánoce přicházejí“
- září 2008: „Setkání, schůzka, rande“
- léto 2008: „Jin a Jang“
- květen 2008: „Můj (ne)přítel čas“
- duben 2008: „Kdo si hraje, nezlobí“
- březen 2008: „Přírodní katastrofy“
- únor 2008: „Mé druhé já“
- leden 2008: „S tebou mě baví svět“
- prosinec 2007: „Káva nebo čaj?“
- listopad 2007: „Ani ryba, ani rak“
- říjen 2007: „Cestou domů“
- Předchozí strana
- 1
- 2
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruMartine, spatne se mne zastavas.. tvoje fotky jsou poctive:
http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=666436&gal=photo
http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=659745&gal=photo
jestli z nich neco bude? Zalezi na tobe...
jestli nebude? No a co, jsou poctive...
Zato tyhle v soutezi jsou jen krasomilne. Vylhane. Bohuzel ne ty: udelal jsem fotku, ale ty: HLE, udelal jsem fotku!
P.S. O jarce nepisu, jarka mne zna :-)
Upřímně řečeno, velice často s názory Milana Šusty nesouhlasím a to hrubě. Úplně nejvíc mě nadzvedl ze židle komentář k fotografii Hybernia. Vůbec nechápu, proč by základní podmínkou pro fotografování architektury, měly být srovnané linie? To je konzervativismus nejhrubšího zrna. To máte, pane Šusto, ze školy, viďte? Naopak. Inteligentně kácející se linie, podle jistého řádu, dodávají fotkám architektury tu správnou šťávu. Jasně, že ne, jak to fotografovi výjde, ale musí to mít jisté vodítko. Úplně stejný názor na tuto věc měl jistý pan Jaroslav Solnický, profesionální fotograf z Opavy, dnes, pokud ještě žije, tak počítám osmdesátník. Knihy o Opavě byly plny jeho fotografií takto pojatých a, přestože to měl technicky brilantní, byla to nuda a šeď. Neříkám, že všude se kácející linie hodí, už vůbec ne do oficiálních almanachů a do podobných tiskovin, ale na fotografii, jako takovou, jsou perfektní. Je to sice jen můj názor, ale chci-li diváky fotografií architektury zaujmout, málokdy se mi to podaří konzervativní fotografií. A tady bych chtěl odbočit k jiné fotce - nakloněná rovina, začátečnická manýra. Fotka Prasečí chřipka, od Šibíka, o které tady píše Radek Burda, jasně ukazuje na to, že voda, tekoucí do kopce nebo nakloněná rovina a domy, padající na jednu stranu, můžou být mnohdy tou živou vodou pro konkrétní fotografii, takže taky není jednoznačné, že je to začátečnická manýra. Otázkou je, co dále na fotce s nakloněnou rovinou, je. Ale o tom nebylo v hodnocení fotky s rybníčkem a zámečkem ani slovo, takže by si fotografický elév mohl myslet, že je to blbě vždy. Ale není. Ještě jsem se vrátil kouknout na Hybernii. Pan Šusta u ní píše, že je výborně kompozičně zvládnutá. Není. Má logický horizont ve vertikální půlce fotky a to je většinou špatně. Na této fotce rozhodně.
Žeby to díky syrce tady taky trochu ožilo, minule snad byly jen dva komentáře, zajímavé.
Děkuji moc....mám velkou radost. I z toho, že moje fotky oslovily odborníky. Děkuji také za gratulace...a že ji ch bylo :-)
Gratulujem.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.