PhotoHint 13: Polarizační filtr
Je jen několik málo fotografických filtrů, jejichž efekt nelze nahradit dodatečnou úpravou snímku. Mezi ně patří i filtr polarizační. A proč tomu tak je?
…třetí
Rovnoběžné světelné paprsky se v atmosféře rozptylují. Ty, které míří do objektivu po kolmém rozptylu (znázorněno oranžově) filtrem neprojdou (jsou polarizované), ostatní projdou. Takže z přímého směru přichází méně světla a obloha je proto tmavší.
Ani panoramatický snímek bez CPL není zcela v pořádku. Tento by nebyl rozhodně tisknutelný. Všimněte si, že veškeré snímky bez CPL jsou „blíže ke snímkům s CPL, než k těm se špatně natočeným CPL“. To se zde projeví vinětací v krajích jednotlivých snímků a je na použitém SW, jak si poradí. Prakticky platí, že je lepší buď snímat objektivem s velmi krátkým ohniskem jediný snímek a následně „řezat“ na panoramatický snímek, nebo s mírně delší ohniskovou vzdáleností a pak jej složit. Zde použitých 24mm (35mm ekv.) je vzhledem k dokonale čisté obloze relativně málo.
Že sem CPL nepatří, je z výsledku zřejmé.
Z podobného důvodu jako u „dvojky“ se modrá obloha stane temnější a světlé mraky na ní kontrastnější. Tráva zelenější, barvy živější. Vysvětlení je fyzikálně trochu složitější. Uvedu jen, že rozptylem světla se světlo směrem k pozorovateli také polarizuje za předpokladu, že jde o světlo rozptýlené pod úhlem 90° (úhel mezi směrem slunečních paprsků a spojnicí místa rozptylu a směru focení). Takže takto polarizované sluneční světlo neprojde skrz filtr, ale to, „co je vzadu a šlo to přímo“. Proto má smysl hledat tento efekt u oblohy především kolmo ke Slunci. A proto se také dramaticky mění jeho míra vzhledem ke směru focení. Panoramatické snímky s polarizačním filtrem prostě udělat dost dobře nejdou. Ve výsledku bychom měli na obloze obrovský rozdíl modrých odstínů. Zásadním problémem by však bylo skládání jednotlivých snímků, protože „tmavost“ stejných míst na vedlejších snímcích není stejná (příčina: různé úuhly vzhledem k fotoaparátu).
Je až s podivem, že chybně natočený filtr způsobí horší odrazy ve snímku, než když filtr není. I když podstata tohoto jevu je samozřejmě opět v pochopení funkce filtru.
Na druhou stranu – absence odrazu oblohy v oknech nepůsobí přirozeně, i když je zajímavá.
Především u krátkých ohnisek, kde obloha je ve velké části scény, je třeba použití filtru zvážit. Ne vždy je totiž výsledek dobrý.
Při použití CPL riskujeme vinětaci. U druhého snímku je dokonce lehce patrná (rozhodně na originálním snímku). Tento nepříjemný jev lze s úspěchem eliminovat tzv. slim filtry, které nemají (nebo jeden) přední závit pro další filtry.
Druhy polarizačních filtrů
V zásadě jsou dva. Lineární a cirkulární. Čím se liší? Vraťme se k představě mřížky. Když skrz prošly naše špejle, tak „byly všechny stejně“. Byly polarizované lineárně. Takové světlo bez potíží dopadne po zvednutí zrcátka na čip a máme obrázky. Ale část světla se musela před tím od zrcátka odrazit a být zachycena senzory pro zjištění expozice a zaostření. A tady je kámen úrazu. Naše již lineárně polarizované světlo se co do intenzity daným směrem (k čidlům) odráží zcela jinak, než nepolarizované. Takže se může stát, že expozimetr vyhodnotí situaci chybně. A ze stejného důvodu nebude muset fungovat ani ostření. Tento problém odstraní další vrstva filtru, která lineárně polarizované světlo „roztočí“ a vyrobí tak světlo polarizované cirkulárně. A to se pro potřeby elektroniky chová prakticky jako normální nepolarizované světlo. Takový filtr má v názvu slovo „cirkulární“ a zkratku CPL. Z toho plyne, že koupi lineárního polarizačního filtru rozhodně nelze doporučit.
Kdy filtr použít a kdy ne?
Vhodné použití
Snímky krajiny, potoků,… Všude tam, kde potřebujeme odstranit odlesky a
mít ty nejsytější barvy.
Poznámka pro motoristy: polarizační brýle za volantem odstraní odlesky
na předním skle, nasytí barvy a zvýší kontrast cesty před vámi. Jejich
pořízení velmi doporučuji. Budou je mít v každých rybářských
potřebách v cenách od 200,–.
Nevhodné použití
Panoramatické fotografie, velmi krátká ohniska.
Takže…
Při focení potoků, při focení krajin (na delší než krátká ohniska) a detailů krajiny nemusíte polarizační filtr ani sundávat. Ale hledejte, jak ho natočit tak, aby byl výsledek co nejlepší. Když se trefíte, odměnou vám budou syté barvy, nádherná obloha či pohled pod vodní hladinu. Když použijete filtr nesprávně, fotografii nenávratně zkazíte.
V seriálu PhotoHintů již vyšlo:
- leden 2011: „Polarizační filtr“
- prosinec 2010: „Odrazná deska“
- listopad 2010: „Synchronizace blesku“
- říjen 2010: „Vyvážení bílé a barevná teplota“
- září 2010: „Ploché a plastické svícení“
- srpen 2010: „Sluneční clona“
- červenec 2010: „Abstrakce ve fotografii“
- červen 2010: „Zoomování při expozici“
- květen 2010: „Panoramatická fotografie“
- duben 2010: „Hloubka ostrosti“
- březen 2010: „Fotografické filtry a systém Cokin“
- únor 2010: „Fotografické zátiší“
- leden 2010: „Měřítko ve fotografii“
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóru... taky přispěju - za začátečníky:
1) marně hledám instrukci jak mám v malým hledáčku vidět správné natočení CPL (mám Pan. FZ-30) prostě jsem zatím nucen dát to na stativ a udělat třeba 8 fotek s natočením po 1/8 otáčky. Ale u akční foto jsem prostě v háji ...
2) při cenách solidních CPL nevím - kolik lidí má 2 filtry stejného průměru, aby mohli toto zkoušet ...
3) úplně z jiného soudku
Stále se zcela marně těším na test Pentaxu K5. Bude?
Doplnění ohledně lineárního PL a zrcadlovky nejen pro Tomáše Hrubého
Testováno na Canonu 30D, zdroj polarizovaného světla LCD monitor, postupně jsem otáčel foťákem a zkoušel funkci AE a AF.
Primární zrcadlo není na polarizaci citlivé, jas hledáčku konstantní. Měření expozice taktéž konstantní ve všech polohách.
V náklonu cca 30° po směru hod. ručiček problémy s ostřením, pravý ostřící bod se nechytal, střední bod zaostřil tak ve 3 ze 4 pokusů.
Shrnutí: Jediné, co je citlivé na polarizaci dopadajícího světla, jsou AF senzory, lineární více než křížové. Takže při určitém směru nastavení LPL bude špatně fungovat ostření (nebude se chytat), ale pouze v rozsahu několika málo stupňů. Problém řeší změna natočení filtru nebo ruční ostření.
P.S. pro Jifiho: obráceně otočený CPL způsobuje dost brutální barevné posuny do hněda a do modra, podle natočení.
Kolas:
Jo, s tím barevným posunem máš pravdu. Zkoušel jsem držet dva polarizáky proti sobě (jak tu zaznělo v diskuzi) a byla to nějaká fialovo-hnědá tma. A když jsem se přes to podíval na zapnutý LCD monitor, tak na něm nebyl vidět vůbec žádný obraz. Ale už jsem psal, že bych toto chápal jen jako opravdu nouzové a vyjímečné řešení. Nikdy dřív mě ani nenapadlo takové vylomeniny zkoušet :-)
EXCELENTNI!!! Teda nejsem sice synem vesnickeho prostacka a kydacky hnoje z mistniho JZD bez dokoncene zakladky, ale tento clanek je nad moje sily. Myslel jsem si jako zacinajici fotograf, ze se o CPL neco dozvim, ale jedine co jsem pochopil je, ze to "nejak" eliminuje svetlo. Zkrizeny nezkrizeny vinetace linearni cirkularni - k cemu to vsechno do haje je? Nekdy je svetlo polarizovane a nekdy zas ne, ani nevim kdy to je dobre a kdy ne.
A za dalsi by me zajimalo co znamena tento kus clanku. Rozumi tomu tady vubec nekdo? : "Uvedu jen, že rozptylem světla se světlo směrem k pozorovateli také polarizuje za předpokladu, že jde o světlo rozptýlené pod úhlem 90° (úhel mezi směrem slunečních paprsků a spojnicí místa rozptylu a směru focení). Takže takto polarizované sluneční světlo neprojde skrz filtr, ale to, „co je vzadu a šlo to přímo“."
Takze se jeste jednou autora ptam - CTKJ?
Děkuji za "slušně" položenou otázku. Netvrdím, že se umím vyjádřit dokonale a pro každého. Pak je třeba hledat jiné zdroje. Namátkou univerzitní (a tedy asi nenapadnutelné):
http://is.muni.cz/th/101063/lf_b/text.pdf
https://is.muni.cz/th/176766/lf_b/bakalarska_prace.pdf
Případně zkuste hledat jinde.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.