Manuální "zoom" objektivů zrcadlovek vás dříve nebo později přivede k otázce, co se stane, když změníme ohniskovou vzdálenost při exponování snímku. Pokud jste tyto experimenty ještě neprováděli, inspirujte se v tomto 6. PhotoHintu. Můžete se také zapojit do malé soutěže.
Každý měsíc vám přinášíme nový díl fotografického seriálu PhotoHintů, článků na úzké téma. Nabídneme jedno fotografické téma a k němu praktické rady a tipy. Celý další měsíc můžete pracovat na pořizování snímků k úkolu, který najdete na konci PhotoHintu. Autory tří snímků s nejlepším nápadem, zpracováním a využitím našeho PhotoHintu vyhlásíme v přespříštím dílu a dostanou od nás malé ocenění. Vyhodnocení dubnového PhotoHintu „Hloubka ostrosti“ najdete zde.
Zoomování při expozici
Manuální zoom (změna ohniskové vzdálenosti) objektivů zrcadlovek vás dříve nebo později přivede k otázce, co se stane, když změníte ohniskovou vzdálenost při exponování snímku. Rozhodně se nemusíte obávat poškození zrcadlovky, zoom je naprosto nezávislý na těle přístroje. Dokonce i ostřit můžete při otevřené závěrce, pokud máte vypnutý autofokus nebo máte ultrasonický motorek (a pokud váš objektiv opravdu mechanicky ostří). Efekt, který při zoomování vzniká, se podobá vstupu kosmické lodi do hyperprostoru. Vše na fotografii se rozjede a rozmázne do stran snímku. Objekty kolem středu záběru trochu, ty na okraji vyjedou ze snímku úplně. Pokud zoomujeme na opačnou stranu, zkracujeme ohniskovou vzdálenost, je to naopak, ale vizuální efekt na fotografii je stejný.
Proč tuto techniku používat? Jako tvůrčí záměr k tvorbě abstrakce, k poměrně agresivnímu upoutání pozornosti na jeden objekt na fotografii, nebo k vnesení dynamiky do snímku.
 |
 |
Zoomování v praxi
Jaké záludnosti vás mohou při pokusech se zoomem potkat a na co si dát pozor? Prvním zádrhelem je pevné sklo. Pokud máte objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností, nelze zoomovat jinak než nohama, a to není pro zde popisovaný PhotoHint použitelná metoda.
Určitě si dejte pozor na stabilitu fotoaparátu. Od středu dramaticky rozmázlá scéna je sice hezká, ale jen pokud je rozmázlá čistě. Jakmile se vám fotoaparát pohne do strany, čáry vytvořené kontrastními místy se rozvlní a fotografie se začíná blížit prostému dlouhému času, který jste neudrželi. Smysl to má pouze, pokud fotografujete abstraktní snímek. Vyhnout rozklepání fotoaparátu se můžete dvěma způsoby.
Pokud chcete fotografovat z ruky, odolejte pokušení volit delší časy v řádu vteřin a opatrně zoomovat. Šance na čisté rozmáznutí se zvýší, pokud zvolíte časy kolem 1/10 vteřiny a zoomujete rychle. Dejte ale pozor na cuknutí na začátku a konci zoomu – když kroužek na objektivu roztočíte pro rychlý zoom, chtě nechtě s fotoaparátem cuknete. Stejně tak na konci rozsahu. Zde je tedy lepší začít zoomovat těsně před stiskem spouště a vyměřit si expoziční čas tak, aby se závěrka zavřela ještě před koncem zoomu.
Daleko lepší pro experimenty je stativ. Pokud vlastníte pevný stativ, nebo máte možnost fotoaparát zafixovat v požadované pozici, máte po starostech. Můžete zvolit delší čas (klidně i několik vteřin) a ohniskovou vzdálenost měnit pomalu. Fotoaparát se nepohne a máte dost času. Jen pozor na plynulost pohybu, aby „šmouhy“ nebyly exponované po své délce různě – nevypadá to dobře.
 |
 |
Zapomeňte na ostřicí body mimo středového. Protože prakticky vše (možná kromě prostředního pixelu na fotografii) bude do určité míry rozmázlé, má smysl používat jen ostření na střed. Nesmyslná je tedy i metoda „zaostřit – změnit kompozici“. Ale i tak je ostření spíše nepodstatné, protože i kdyby se zaostření na celkově zoomem rozmazané fotografii projevilo, většina objektivů mění při změně ohniskové vzdálenosti i zaostřovací vzdálenost, takže to, co jste na jednom ohnisku zaostřili, bude na druhém už mimo ostrost. Buď vám to nevadí, nebo zacloníte a pokusíte se dostat daný bod do hloubky ostrosti na obou krajních ohniscích objektivu.
Důležitější je využití clony a hloubky ostrosti pro eliminování rušivého pozadí. Každá kontrastní hrana a objekt na fotografii vytvoří čáru a pokud nechcete mít na fotografii čar příliš, je někdy nutné volit malé zaclonění. Ne vždy je to ale možné v kombinaci s delšími časy potřebnými pro zoomování.
 |
 |
Experimenty se zoomem
Co můžete se zoomem vyzkoušet až vás omrzí „běžné“ výsledky, je zastavení na vybrané ohniskové vzdálenosti. Pokud chcete mít na fotografii objekt výrazný a rozmáznutí jen jemné, zastavte během expozice na vybraném ohnisku. Pak je ale důležité předem si s tímto ohniskem naostřit na správnou vzdálenost. Také můžete zoomovat různou rychlostí. Pokud budete měnit ohniskovou vzdálenost nejprve rychleji a postupně budete zpomalovat, bude tato část „šmouh“ exponována výrazněji. Skokové změny rychlosti a kombinované zrychlování/zpomalování většinou nevytvoří příliš pěkný výsledek.
 |
Pokud fotografujete z ruky bez použití stativu, máte jednu velmi zajímavou a kreativní možnost. Místo držení fotoaparátu a točení kroužkem pro změnu ohniskové vzdálenosti na objektivu, zkuste držet tento kroužek a otáčet celým fotoaparátem. Vytvoříte spirálu. Jak bude zakroucená záleží hlavně na konstrukci objektivu. Zde je kritickým bodem použitý čas a šikovnost (viz výše). Opět můžete použít i libovolný výše popsaný postup. Točení fotoaparátem se hodí především pro abstraktní fotografie.
 |
 |
Zkusit můžete i dvě další vcelku náročné techniky, ale připravte se na to, že mnoho snímků pokazíte. Můžete se pokusit obejít omezení dané samotným zoomováním – totiž že „čáry“ se vždy rozbíhají od středu. Jak na to? Zvolte krajní ostřicí bod (není to nezbytné, ale pomáhá to v kontrole pohybu fotoaparátem), zaostřete na objekt vašeho zájmu a pak zároveň se zoomem pohybujte fotoaparátem tak, aby byl ve stále stejném místě na snímku. Háček je v tom, že při expozici v hledáčku nic nevidíte. Musíte se tedy orientovat pouze odhadem. Je dobré natrénovat si potřebný pohyb (zoom a posun fotoaparátu) předem bez focení, kdy právě díky ostřicímu bodu přesně víte, jak s fotoaparátem pohybovat.
 |
Druhou technikou je zoom kombinovaný se švenkováním, při kterém se kromě klasického sledování fotografovaného pohybujícího a přibližujícího se předmětu pokusíte i zoomovat, aby byl na snímku stále stejně velký. Fotografovat tak můžete třeba cyklisty nebo auta jedoucí kolem vás. Výsledek je opravdu dynamický, ale provedení není jednoduché a výsledky jsou prakticky dílem náhody.
Každá fotografie se zoomem je originál – zvlášť pokud nepoužíváte stativ. Zkoušejte proto vyfotit více záběrů stejné scény a uvidíte, který se vám bude líbit nejvíc. Navíc je možné, že objevíte nějaký vlastní postup fotografování, který vám bude vyhovovat více než zde popsané. A nebo nějaké jiné využití a techniku. Mnoho programů pro úpravy fotografií dokáže vytvořit efekt podobný zoomu při expozici, přesto má optická cesta svůj smysl. Každá fotografie je jiná a efekt není tak „sterilní“ jako v počítači. Také můžete dalším pohybem fotografii rozmazat jinak. A v neposlední řadě je tvorba takovýchto fotografií zábavná, protože nikdy nevíte, co vlastně na fotografii bude.
Úkol 6. – zoomování při expozici:
Zaexperimentujte si a nafoťte jakoukoli fotografii, abstraktní, reportážní, nebo i jinou, s využitím techniky zoomování při expozici. Autory tří snímků s nejlepším nápadem a zpracováním vyhlásíme a dostanou od nás malé ocenění.
Fotografie na téma „Zoomování při expozici“ můžete posílat do
31.7.2010, 24:00 na adresu: fotoaparat@fotoaparat.cz
Maximální počet fotografií: 2
Technické parametry: max. 500kB, max. 800 pxl delší strana
Hodnotí: autor tohoto PhotoHintu
Můžete doplnit také váš komentář (jak a čím jste fotografii pořídili,
váš záměr, …)
Do konce června můžete stále posílat snímky k 5. PhotoHintu na téma „Panoramatická fotografie“.
Těšíme se na vaše snímky!
Hloubka ostrosti: Vyhodnocení snímků naleznete zde
V seriálu PhotoHintů již vyšlo:
- červen 2010: „Zoomování při expozici“
- květen 2010: „Panoramatická fotografie“
- duben 2010: „Hloubka ostrosti“ (vyhodnocení úkolu)
- březen 2010: „Fotografické filtry a systém Cokin“ (vyhodnocení úkolu)
- únor 2010: „Fotografické zátiší“ (vyhodnocení úkolu)
- leden 2010: „Měřítko ve fotografii“ (vyhodnocení úkolu)