Fotoaparát.cz

Zpracování tématu: "Humor"

Když jsem vypisoval toto téma, měl jsem trochu strach. Mají lidé i v této hektické a složité době stále smysl pro humor? Přijde dostatek fotografií, aby to mělo smysl? Obavy byly zbytečné! Ano, tenhle národ (i ten spřízněný slovenský) zjevně neztrácí svůj smysl pro humor za žádných okolností.

Když jsem vypisoval toto téma, měl jsem trochu strach. Mají lidé i v této hektické a složité době stále smysl pro humor? Přijde dostatek fotografií, aby to mělo smysl? Obavy byly zbytečné! Ano, tenhle národ (i ten spřízněný slovenský) zjevně neztrácí svůj smysl pro humor za žádných okolností. Takže tentokrát, i když výherce může být jen jeden, napíšu své pořadí pro první trojici. Snad to někoho potěší! Hodnocení bylo „o fous“ a je to opravdu jen moje subjektivní pořadí.

Za vaše snažení jsme ve spolupráci s Centrem FotoŠkoda připravili malou odměnu pro autora vybrané fotografie. Tentokrát ji získal Jan Slavíček za fotografii Zastávka na znamení.

Zastávka na znamení

Tentokrát začnu od výherce. Vizuálně nenápadná, ale obsahově velice výrazná fotografie. Střet různých dob a tedy různých významů. Představte si ten samý záběr před necelými sty lety. Bez klasického žlutého znamení zastávky autobusové dopravy by tato fotografie byla tuctovou a naprosto nevtipnou fotografií křesťanského zastavení. Ve svém současném významu nabízí různé interpretace: je zastávka autobusu stejně významná jako snad stovky let zasazené zastavení pro křesťany? A ke které dominantě chodí lidé v současnosti častěji? Jsem možná cynik, ale i pragmatik, ale obávám se, že k té současnější. Nezávisle na mých preferencích je vtip této fotografie právě ve srovnání pragmatického a věčného duchovního se stejnou lokalizací. Snad tam ten autobus skutečně staví. O božích plánech si netroufám se rozepisovat.

Zeptejte se na lampárně

Taky zajímavá fotografie od téhož autora. Snad autor promine, že tuto fotografii nezařadím do první trojky. Ale už je výherce a tato fotografie používá stejný klíč humoru jako vítězná. A to porovnávání dob. Tři dobově různé zdroje osvětlení na stejném místě vzbuzují skutečně úsměv! Snad to je fotografie z období socializmu, kdy pravá ruka nevěděla, co dělá levá. A jedna lampa nevěděla, co dělá druhá. Možná díky za to, zachovalo se toho více, i když magistrálu přes Václavák nikdy neodpustím!

Nejen brouci se mají čím pochlubit

Druhou cenu dávám této fotografii i jejímu pozadí. Samozřejmě myslím ty brouky. Trochu patriarchální pohled na svět a tedy i humor, ale dámy snad prominou, humor souvisí s dobou a k těmto zánovním broukům by se mužské pozadí fakt nehodilo. A slečně se taky dá stylově říkat „broučku“. I když vtipné by to s tím vhodným pánským bylo možná i o něco víc. Na určitě nutnou rychlou reakci fotografa dokonale zakomponované. Také bílá a modrá barva se tematicky opakují. Možná poněkud tmavší než by bylo optimum, ale na protisvětlo docela dobře zvládnuté.

Pes

Třetí v mém pořadí je tato fotografie s pejskem. Jako u většiny došlých humorných fotografií (kromě snad té vítězné, která je statická a pracuje se znamením doby) je fotografie dílem okamžiku a tedy dokonalého postřehu fotografa. Také dokonale proporčně umístěno a kontrast hlavního prvku vůči pozadí je rovněž ideální. Dynamická poloha pejska také skvělá, snad jenom ty linie v pozadí bych ještě srovnal v nějakém editoru do svislic.

Dáma

S domácími mazlíčky přišlo (jak se dalo očekávat) více fotografií. Nejvtipnější je asi tato dokonale zrcadlená mondéna. Kompozičně perfektní a barevně dominantní červený klobouček tu také hraje. Tento salón bych určitě bral, kdyby mi přidali vlasy podle propagace.

Kompozičně bez výhrad by byl i tento další příspěvek. I když se musím zeptat, kolik lidí se tu zasměje. Takže trochu subjektivní a bohužel málo univerzální.

Čekáš na mne?

Kočky asi nemají smysl pro humor, protože na další fotografii je zase pejsek. Možná taky neposlouchají a nedají se vycvičit. Ale fotografové taky. Tenhle si měl trochu poodstoupit doleva, aby místo očekávání bylo též vidět a místo, kam se dívají obě bytosti, bylo viditelné (překážky se snad záměrně vždy namontují přímo před fotoaparáty).

Když se zamiluje kůň

Tentokrát jiné zvířátko, ale bohužel žádný humor. Snad jen ty zadnice v pozadí mě pobavily. Příklad fotografií, kterých dorazilo více. Lidé na nich se mimořádně baví, ale diváka to bohužel nechává chladným.

Typická ukázka snad zde. Bohužel divák tam nebyl a neví, co tu slečnu tak pobavilo. I když jisté následky na tváři jsou vidět. Jedině pochopit tak, že smích je nakažlivý. Výraznější u diváka bude ale asi lítost, že tam osobně nebyl. Určitě to stálo za to!

Různé formy zavěšení

Striktně vizuálně pracující fotografie. Včetně kompoziční dokonalosti. Sice mě moc nerozesmála, působí vzhledem k odevzdané póze pána spíše depresivně, ale zajímavost ji nelze odepřít. Otrlejší povahy se na kontrastu výkonu pána a dítěte na fotografii snad pobaví.

Zde zahynul šlechtic

Na závěr fotografie bez živé bytosti. Trochu černý humor. Tedy spíše modrý. Bez průvodního textu je bohužel snímek nesrozumitelný. Osobně preferuji ty fotografie, které pracují pouze s vizuální informací, protože fotografie je ve svém principu obrazem.

Kamil Varga

Téma na červenec 2010

Fotografie do tématu na červenec 2010 „Moje /naše/ ulice“ můžete posílat do konce měsíce. Seriál „Okem profesionála“ nabízí každému začínajícímu i pokročilému fotografovi možnost zpracovat zadané téma a nechat si své snímky zhodnotit profesionálem. Každý měsíc či dva je vypsáno nové téma a je jen na vás, jakým způsobem ho ztvárníte. Hodnotí se především nápad, kreativita a originální pojetí.

Fotografie na téma „Moje /naše/ ulice“ můžete posílat do 31. července 2010, 24:00 na adresu: fotoaparat@fo­toaparat.cz
Maximální počet fotografií: 2 (dvě)
Technické parametry: max. 500kB, max. 800 pxl delší strana
Hodnotí: profesionální fotograf Milan Šusta
Vyhlášení tématu najdete ve FotoBlogu.

Pro vaši informaci, jak jste zpracovali minulá témata seriálu Okem profesionála