Test digitální zrcadlovky Konica Minolta Dynax 7D

Trochu překvapením je absence malého monochromatického displeje, který zobrazuje základní údaje o expozici. To je trochu nevýhodné, protože tím lze tyto údaje sledovat jen na LCD displeji a v hledáčku.

Čip

Čip u Dynax7D úplnou novinkou není, ale to neznamená, že by mu to nějak ubývalo na kvalitě. Jedná se o čip stejných parametrů, jaký známe třeba u nového Nikonu D70 či profesionálního Nikonu D100. Je to modernizovaný CCD čip s rozlišením 6,1 MPix a velikostí APS-C (23,5mm x 15,7mm) prokládaný, pracující v primárních barvách s poměrem stran 3:2, stejným jako u kinofilmu. Pracuje s barevným režimem Natural sRGB(klasické sRGB), Natural+ sRGB (mírně zvyšuje konstrast a zostřuje obrysy) a Adobe RGB (barevný prostor se přidá k datům snímku). Pro Dynax7D byly vyvinuty nové vylepšené obvody Advanced LSI umožňující rychlé zpracování velkých dat. Zajišťují dobré zpracování obrazu při nastavené vysoké citlivosti a omezují šum.

Obraz se zpracovává metodikou CxProcesTM III. V plném rozlišení má snímek 3008×2000 bodů a to stačí na fotografii formátu A4 (20×30cm) v rozlišení 255 dpi, nebo na fotografii formátu A3 (30×40cm) v rozlišení 190 dpi. Citlivost čipu lze nastavit ručně od 100 do 3200 ISO, nebo nechat nastavené AUTO. Naexponované fotografie se ukládají na paměťové karty CompactFlash Typ I a Typ II, Microdrive, SD a MultimediaCard s doplňkovým adaptérem SD-SF pro CompaktFlash. Formát pro uložení je buďto JPEG, RAW, RAW + JPEG (kompatibilní s s DCF 2.0), DPOF (podporováno tiskovými funkcemi ve verzi 1.1), Exif 2.2.

Na 256MB kartu CompactFlash se vejde zhruba 30 snímků v RAW nebo 43 snímků v JPEG v nejvyšší kvalitě až po cca 485 snímků v JPEG v kvalitě standard.

Na ukázkových fotografiích je vidět nasnímaná noční scéna v různých nastavení ISO. Na první fotografii jsou výřezy z celé výšky políčka (2000pixel) a zmenšené na 25%. Je vidět, že zrnitost je v poměru k velikosti fotografie velmi malá, znatelná až u citlivosti 1600 ISO. Na druhé fotografii jsou výřezy ve 100% velikosti.

Stabilizátor AntiShake

Nejvýraznější technickou novinkou, prozatím jinou firmou neuvedenou, je stabilizátor obrazu s technologií AntiShake umístěný přímo na snímači CCD a tvořící tak jeden kompaktní celek. Tento ojedinělý způsob umístění stabilizátoru obrazu byl sice již úspěšně uveden u kompaktních fotoaparátů Dimage A1 a A2, ale tentokráte se jedná o první pravou zrcadlovku s možností výměny objektivů a tím se u uživatele otevírá veliká univerzálnost využití stabilizátoru obrazu pro všechny objektivy Minolta Dynax AF (kromě objektivu AF Macro zoom 3×-1× /1,7–2,8) a objektivů kompatibilních s tímto bajonetem.

Výrobce uvádí, že je možné s jeho pomocí exponovat s časy delšími o 2 až 3 expoziční stupně. Mohu však potvrdit a je to patrné i na testovacích fotografiích, že jeho použití a univerzálnost je ještě větší. Nechci tím sice tvrdit, že dnešním dnem můžeme zahodit stativ, ale použití stabilizátoru přebírá docela velkou část jeho práce. Stabilizátor lze využít při nedostatečném osvětlení, za soumraku či zamračeného počasí (jako v případě testu) či při fotografování s teleobjektivem. Technologie AntiShake reaguje na pomalé pohyby těla i rychlé třesoucí se pohyby ruky. Systém s vysokou účinností pozná, kdy se jedná o třesoucí se nechtěný pohyb těla či ruky a kdy třeba pohybuje fotoaparátem úmyslně. Typickým příkladem je snaha vyfotit pohybující se předmět při sledování pohybu fotoaparátem a vytvořit tak ostrý snímek objektu s rozmazaným okolím, např. jedoucí auto. Často se nám stane, že neudržíme konstantní rychlost sledování objektu a výsledná fotografie potom tak trochu připomíná impresionistické pojetí. Se zapnutým stabilizátorem je vysoká pravděpodobnost, že se vám to nestane a výsledná fotografie odpovídá vaší snaze. Použití stabilizátoru je velmi snadné a přehledné, i když trochu odlišné od předchozích přístrojů A1 a A2, kde jste mohli efekt stabilizace obrazu vidět přímo v hledáčku či na LCD monitoru. Jak už jsem se zmiňoval v kapitole o hledáčku, sledování stavu použití stabilizace obrazu je vidět právě v hledáčku na pravé straně. Je zde sloupec diod, které se rozsvěcují při pohybu přístroje. Čím více diod svítí, tím větší je nestabilita. Máte tak hned přehled o tom, jak rychle se obraz stabilizuje a kdy můžete exponovat.