Pygmejové

Batwa nebo anglicky Pygmy a česky Pygmejové. Hudba a tanec je dodnes nabíjí pozitivní energií. V rámci fotoexpedice Fotoinstitutu.cz do Ugandy jsme fotografovali a filmovali ve vesnici nedaleko Kisora, kam byli Pygmejové přesídleni z národního parku Mgahinga.

Území vulkánů skupiny Virunga na území Ugandy, Rwandy a Konga (DRC) je posledním územím, kde přežívají gorily horské a kočkodani zlatí (Cercopithecus kandti). Za účelem jejich ochrany byl na tomto území vytvořen národní park a v jádrové oblasti zastaveno kácení a vypalování lesů za účelem vzniku zemědělské půdy. Obyvatelstvo bylo z pralesů na tomto území vystěhováno. Mezi nimi i Batwa, kterým říkáme Pygmejové.

Podle statistik Ugandy z roku 2014 bylo lidí hlásících se k Batwa 6,700. Ti nemají mezi ostatními kmeny v oblasti moc dobré jméno a nemám pochyb, že ve zdejší společnosti jsou perzekuováni. Nejsou totiž zemědělci jako ostatní. Živil je prostě prales, jeho plodiny a zvířata. Proto vám Uganďané řeknou, že Batwa jsou líní a mají jen minimální řemeslné schopnosti. Umějí vyrobit luky a šípy a třeba z plodu tykve nádobku na vodu. A s tímhle vstoupíte do dnešní globalizované společnosti se sociálními sítěmi, které drtí vše, so je trochu jiné, než hlavní proud. Protože mezi Batwa řádí alkoholismus, před návštěvou vesnice jako dar jsme nakoupili pytle s kukuřičnou moukou, protože peníze by jednoduše propili.

Opuštěná žena před svým příbytkem, Batwa území, Kisoro, Uganda

Chudoba je neuvěřitelná. Přesto ženy věnují i zde velkou péči svému zevnějšku.

Pracovníci národního parku musí každý den přesvědčovat obyvatelstvo, proč je národní park důležitý. Nějaké gorily nebo kočkodani místní příliš nezajímají. To je pro ně jen maso. Sloni jim sežerou úrodu atd.. Hlavním argumentem ve prospěch parku jsou peníze. Na gorily se jezdí koukat „podivíni“ z celého světa a jsou ochotni za to dát spousty peněz. A na to samozřejmě společnost, kde většina lidí žije pod hranicí chudoby, slyší.

Když jsem viděl vesnici Batwa u Kisora, nemám pochyb o to, že přesídlení obyvatelstva z území parku byla nutnost. Tohle nejsou Pygmejové jako před sto lety. Změnila se i jejich strava. Jsou už vyššího vzrůstu, došlo k promísení s jinými kmeny atd.. Tohle je všechno důsledek toho, čemu říkáme „civilizace“. Vedle vymírání tisíců druhů rostlin a živočichů, kteří se vyvíjeli na planetě po milióny let vymírají v důsledku „civilizace“ i lidské kultury.

Stará žena z kmene Barwa, Kisoro, Uganda I

Kluk s opečenou kukuřicí, vesnice Batwa, Kisoro, Uganda

Naše návštěva ve vesnici, kam Batwa z národního parku Mgahinga přemístili, nebývá pro turisty moc populární. Všichni jedou do Ugandy na gorily a zvířata. Problémy nechtějí vidět. Pro mne je to málo. Před návštěvou národního parku v Ugandě jim tančí místní obyvatelé v jednotných dresech jako na fotbalovém hřišti a děkují turistům, že přijeli.

Tady u Kisora je to surová realita i když také organizovaná. Pochopíte, jak obrovský význam mají v Africe zpěv a tanec. Afričané to mají v genech. Platí to od těch nejmladších až po ty nejstarší. V Etiopii před 15ti lety jsem začal s natáčením videa zrcadlovkou, protože jsem chtěl zachytit hudbu a zpěv. Příjezd turistů jako my do vesnice bylo vzpruhou pro všechny. Tanec a zpěv probudily pozitivní energii jak u místních Batwa, tak i v nás „moudrých“. Když mrknete na video, měla tahle krátká návštěva Batwa otevřený a pozitivní konec. Happy end v dnešním světě potřebujeme všichni !!!

Ve vesnici jsem fotografoval se zapůjčeným Sony A1 s objektivem Sony FE 70–200 mm f/2.8 GM II OSS. Děkuji společnosti Sony za zapůjčení techniky na fotoexpedici.