Fotoaparát.cz

Zpracování tématu: "Jarní probouzení"

Milí fotografové, kolegové. Při zadávání tohoto tématu jsem očekával, že jaro probudí i hluboce spící fotografy z letargie a dostanu mnoho fotografií. Opravdu se tak stalo a úroda vašich prací byla vskutku mimořádná. Mimořádné bylo nejen množství zaslaných fotografií ale i jejich kvalita.

Předpokládal jsem, že na převážné většině snímků budou rozkvétající květinky, a to mne nezklamalo. Někteří z vás fotografovali probouzející se přírodu ve větších krajinářských celcích, někdo přidal i lidský faktor, mnozí ztvárnili říši živočišnou. Nečekal jsem však tolik vynikajících prací a rozhodování o výběru fotografií ke komentáři bylo velice těžké. Doufám, že se se stejným nadšením pustíte i do zpracování květnového tématu „Okna a okénka“.

Za vaše snažení jsme ve spolupráci s Centrem FotoŠkoda připravili malou odměnu pro autora vybrané fotografie. Tentokrát ji získala autorka fotografie kačenek.

Začnu těmi kytičkami. Je to velice vděčné téma ke zpracování, i když ne zcela jednoduché. Velké detaily a makrofotografie mají svá úskalí, z nichž je nejdůležitější dobré zvládnutí hloubky ostrosti a volba barevného tónu pozadí. V převážné většině jste toto zvládli bravurně.

Bledulka

Tyto dvě ukázky dokumentují cit autorů pro kompozici obrazu, pro míru ostrosti a neostrosti a také pro barvy v celkovém vyznění snímku. Na levé fotografii z monochromatického pozadí přímo vystupuje hlavní motiv snímku, který je ještě ozvláštněn kapičkami rosy. Na druhé je příkladné využití kontrastních barev, což opět činí fotografii výraznou a barevně vyváženou. Oba snímky mají hlavní motivy ve třetinové kompozici, která působí na oko diváka velice harmonicky.

Podobně jsou zpracovány i tyto tři snímky, na nichž je však vždy už něco jakoby navíc, něco, co divákovi vadí. Na první fotografii, která je ovšem velice zajímavá, bych doporučil alespoň část velkého květu v dokonalé ostrosti nebo v ještě větší neostrosti. U druhé si myslím, že je trochu na škodu ta světlá neostrá část vlevo, a u třetí bych se přimlouval za klidné a barevně odlišené pozadí. Je mi opravdu líto, že nemohu z důvodů prostorových ukázat více prací, a tak alespoň ještě tři velice zdařilé.

Kapradí Koniklec Sněženka

Velice čistá, jak po stránce kompoziční, tak i barevné, je první fotografie. I když si myslím, že citlivější použití grafického editoru by bylo lepší. U druhého snímku je perfektně zachycena nálada, částečky sněhu a ledu na květu společně se zajímavým prosvětlením motivu. Třetí něžné sněženky, opět upravené v editoru, jsou bezesporu zajímavé nejen zpracováním, ale i záběrově. Snad jen ten silný černý rámeček je trochu na škodu celému vyznění. Ještě než zcela opustíme rostliny, dvě fotografie ukazující, že když dva dělají totéž, není to totéž. (pozn. redakce: Milan Šusta hodnotí fotografie anonymně)

Na obou snímcích je jednotící zadání. Rostlina a beton. Něco křehkého, měkkého a živého kontrastuje s tvrdým, pevným, silným a neživým. Autor první fotografie citlivě ukázal rozmach zelených lístků na perfektně lineárně řešeném podkladu. Rytmizace diagonálních linií zdůrazňuje prostor a kontrastující rostlina na sebe upoutává pozornost. Fotografie je vynikající. Na druhém snímku je zcela bezdůvodně prázdná celá horní plocha a v koutku první třetiny se krčí snad to, co mělo být hlavním motivem. Snímku neprospělo ani velice tmavé popředí a ostré světlo vytvářející tvrdé stíny.

Druhou velkou skupinou zaslaných fotografií byli různí živí tvorové. Silné zastoupení mělo spojení hmyzu a květů. Opět obtížná disciplína náročná na dobré proostření záběru a vyžadující velkou dávku trpělivosti. Začnu fotografiemi, o kterých si myslím, že jsou nejzdařilejší.

Budu-li hodnotit podle rozvržení motivů v obraze, využití plochy fotografie, zvládnuté roviny ostrosti, skladby jednotlivých prvků a barevné kompozice, tak tyto fotografie považuji za jedny z nejlepších. Na diváka působí příjemným dojmem a dokonale ostré hlavní motivy mají správnou vypovídající hodnotu.

Děkuji, odlétám

Podobné snímky jako předcházející. U levého je sice ostrá větvička s květy, ale letící hmyz je již zcela v pohybové neostrosti, což by u takovéhoto typu fotografie nemělo být. Těžko se odůvodní autorský záměr evidentně neostrým hlavním motivem. Druhá fotografie se sice s ostrostí nepotýká, ale prospělo by jí klidnější pozadí. Takto členité a výrazné pozadí odvádí pozornost od pěkného motýla.

Z trochu jiného soudku jsou fotografie ukazující probouzející se jarní přírodu ve větších záběrových celcích a při přetváření člověkem. Jde již o téměř krajinářskou fotografii a ta má pochopitelně své zákonitosti. V krajině je důležité vytvořit pomocí fotografických prostředků vizi trojrozměrného prostoru. Jestliže navíc chceme zobrazit na snímku živého člověka, měla by být jeho přítomnost logická a čitelná. To se bohužel ne vždy povedlo.

Typický snímek předjaří v krajině, kdy ještě není zelená tráva, stromy jsou zatím bez listí, a na zemi leží zbytky sněhu. I obloha bývá bez mráčků, pro fotografa nezajímavá. Tady autor celkem dobře člení záběr na popředí, střední část a pozadí a pomocí ubíhajícího kontrastního prvku sněhu získává dojem prostoru. Tmavé, těžké popředí a odlehčená horní část fotografie činí snímek vyváženým. Na druhé fotografii je poměrně dobře umístěná sedící postava a ubíhající linie rozoraného pole. Celek ale degradují zcela nelogicky se objevující nohy v pravém horním rohu. Buďto celou postavu jako protiváhu levé části a nebo nic.

Samozřejmě jako vždy jsem obdržel fotografie, které se svou „kvalitou“ řadí k nepovedeným a bez rozmyslu zhotoveným záběrům. Za všechny ukáži jenom dvě.

Za chvíli vyletím Velikonoční beránek

Na první si autor vůbec neuvědomil, co chce vlastně sdělit. Jestli šlo o ptáčka sedícího v pozadí, tak proč se divákovo oko musí prodírat mezi neostrými čarami přes celý záběr, šlo-li o klec, tak by měla být ostrá. Záběr velice nezdařilý. Na druhé fotografii s názvem „Velikonoční beránek“ se ten beránek skromně krčí v rohu okna a převážnou částí záběru je domovní zeď s oknem. Hlavní motiv se tedy zcela ztratil.

Na úplný závěr jsem si nechal fotografii, která mě nejvíce oslovila. Mezi ostatními se vyjímá jak nápadem, námětem i zpracováním.

Na neutrálním pozadí jsou v několika skupinách naskládány do sladěného celku jednotlivé prvky orientované jedním směrem. Jak levá, tak i pravá strana jsou vyvážené – velká kachna opticky nepřevažuje nad skupinkou v dolní části. Obrazem můžeme vést několik úhlopříček, které umocní prostor snímku a vytváří dynamičnost. Citlivé rozvržení do formátu zdůrazní i pohyb. Příjemné je i celkové barevné sladění fotografie.

Na koho se v tomto hodnocení nedostalo, ten to určitě zkusí znovu. Kdo byl potěšen, ať posílá další fotografie, stejně jako ten, kterému se toto téma zrovna nevydařilo. Tématem na květen (a jen na květen) 2009 jsou „Okna a okénka“. Podrobnosti se dočtete v tomto článku.

Milan Šusta

S profesionálním fotografem Milanem Šustou se můžete setkat na letním Setkání Fotografů v sobotu 6. června 2009 v Praze.

Pro vaši informaci, jak jste zpracovali minulá témata seriálu Okem profesionála