Canon PowerShot G5X je pokročilý kompakt s poměrně velkým 1“ senzorem, 4.2x zoomem od 24mm, elektronickým hledáčkem a důrazem na dobrou ergonomii. V dnešním testu se podíváme, co umí a pro koho je vhodný.
V tomto článku se opět dostáváme k recenzi dalšího pokročilého kompaktu (posledně to byl Ricoh GR II). Pokročilé kompakty všech druhů, barev a tvarů jsou oblíbeným doplňkem k „dospělému“ fotoaparátu. Těžko by však ty dva poslední, které jsem testoval, mohly být více odlišné.
Ricoh s jeho APS-C snímačem a špičkovým pevným širokáčem jsem doporučoval nejen jako pohotový zápisník, ale i jako fotoaparát vhodný například na reportáž. Dnes tu však máme fotoaparát s opačným přístupem – zatímco jeden obětoval univerzálnost na oltář co nejvyšší kvality obrazu a co nejmenší formy, Canon G5X to má naopak. Jeho senzor je menší (ale stále na kompakt dost velký), jeho objektiv je typu zoom a přístroj má vyčnívající hledáček, výklopný displej, grip, celou škálu ovladačů, které zpříjemňují život, ale do kapsy od košile ho nezasunete.
Ano, Canon PowerShot G5X má ambice být nejen druhým přístrojem k zrcadlovce a miláčkem fotografů posedlých technickou kvalitou obrazu, ale kromě tohoto publika se snaží oslovit i ty, kteří chtějí přístroj používat jako primární fotoaparát. Klidně by mohl být jediným „foťákem do rodiny“ (to bych s Ricohem GR své rodině neudělal:-).
Filosofie „co nejvíc muziky v co nejmenším těle“ je zrádná a může se stát, že takový přístroj bude na papíře umět všechno, ale v reálu bude jeho používání za trest. Mohu vás uklidnit, že to se s G5X nestalo. Naopak, až mě udivilo, jak promyšlený celý přístroj je. Všechno se ovládalo dobře, nic mi vyloženě nestálo v cestě. Celou dobu jsem přístroj nosil v kapse u bundy a bylo příjemné mít u sebe za každých okolností přístroj, který vypadá a chová se jako semínko zrcadlovky.
Konstrukce a ovládání
Velikost přístroje je 112 × 76 × 44 mm a váha (s baterií) je 353 g.
Přední straně dominuje objektiv 8.8–36.8mm F1.8–2.8 (ekvivalent 24–100mm). Je zasouvací a má automatickou lamelovou krytku. Nemá závit pro filtr ani dedikovaný ostřící čí zoomovací kroužek (oboje se ovládá ovladači na těle). Je kolem něj ovšem krokový prstenec, kam si můžete nastavit svou funkci (dal jsem si tam ISO).
Dále na přední straně najdeme roller (umístěný vertikálně zvenku na těle, viz fotka), diodu (přisvětlení, odečet samospouště) a pogumovaný grip. Má nízký profil, ale je dobře tvarovaný, s držením skutečně pomůže.
 |
 |
Zadní strana obsahuje většinu ovladačů. Ten hlavní je zde však v podobě velkého (3“, 1040000 bodů) dotykového displeje. Ten je navíc umístěn na kloubu, takže je výklopný do strany a otočný. Osobně jsem fanda spíše displejů výklopných jen nahoru a dolů, ale to jsou jen osobní preference. Důležité, že displej výklopný je. Dokonce jde vyklopit až do „selfie polohy“. Zbytek ovladačů je vpravo od něj. Čtveřice tlačítek (zámek expozice/mazání snímku, výběr bodu ostření, přehrání snímku, vstup do menu) je příjemně velká, takže se do nich na malém těle snadno trefíte, zároveň jsou ale zapuštěné do těla, takže je nestisknete omylem jen tak při držení aparátu. Mezi nimi je čtyřsměrný volič (nahoru – režim AF/Wi-fi, dolů INFO, doleva přepínání macro/ruční ostření, doprava režim blesku), kolem něj zadní roller. Uprostřed je potvrzovací střed, který je vysouplý, takže se do něj opět trefíte, i když je malý. Slouží i pro vyvolání rychlého menu s fotografickými funkcemi. V tom ho supluje i stále přítomné softwarové tlačítko „Q“ na displeji.
Dotykový displej může sloužit pro výběr ostřícího bodu i expozici (dle nastavení), navigaci v menu a zvětšování fotek při prohlížení (dvojpoklep i multitouch).
Najdeme zde i překvapivě pohodlnou, pogumovanou opěrku pro palec, kde je umístěna i spoušť videa – opět zapuštěná, takže při běžném úchopu ji omylem nestisknete.
Vzadu je i indikační dioda, která říká, že foťák pracuje.
Zapomenout nelze ani na elektronický hledáček (0.39", 100% zobrazení, rozlišení 2360000 bodů). Je rozhodně dobře použitelný. Jeho velikost odpovídá tomu, co známe z běžných bezzrcadlovek. Přepínání mezi ním a displejem je automatické, díky senzoru přiblížení. Je zde i dioptrická korekce (-3 až +1 dioptrie).
Pokud bych chtěl něco vytknout, bylo by to jen, že dotykový displej se při přiblížení vypne zcela, přičemž by nebylo špatné, kdyby zůstal zapnutý jako touchpad pro výběr ostřícího bodu.
Horní strana pak obsahuje zbytek ovladačů: Vlevo je to volič expozičních režimů (položky P, Tv, Av, M, C – uživatelský, režim videa, scénické režimy, Kreativní snímek – vytvoří sekvenci efektů – takový bracketing, plná automatika a Hybridní automatika – umožní vytvořit krátký film při pořizování snímků). Zde se čtenáři omlouvám – tyto „kreativní“ a „umělecké“ režimy jsem jako obvykle příliš nezkoušel…
Na druhé straně od kapličky EVF je pak spoušť, kolem ní prstenec zoomu (umí i přibližovat vyfocené fotky), dedikovaný volič kompenzace expozice (+3/-3), který jde dostatečně ztuha a tlačítko vypnout/zapnout. Fotoaparát lze pak zapnout i tlačítkem přehrávání na zadní straně – v takovém případě se zůstane zasunutý objektiv a otevře se galerie. Do režimu focení se pak přejde stisknutím spouště.
Na kapličce pak najdeme standardní sáňky pro blesk i zabudovaný blesk interní (udávaný dosah až 7m v Auto ISO). Nemá tlačítko ovládání – prostě ho rukou vezmete a vyklopíte.
Na spodní straně je společný vstup pro baterii (NB-13L, 1250mAh) a kartu (SD/SDHC/SDXC). Vedle ní je závit pro stativ (mimo osu objektivu). Po nasazení destičky neotevřete dvířka a nevyměníte tak ani baterii ani kartu (daň za kompaktnost…).
Menu
Menu je typicky Canonovské, podobné, jako známe z amatérských zrcadlovek. Některé věci jsou v něm řešeny jinak, například „Uživatelské vyvážení WB“ se nastavuje přímo z nabídky nastavení vyvážení bílé – pro změření barevné teploty se využívá tlačítko volby ostřícího bodu.
Pokud chcete znát jeho přesné rozložení a vzhled, podívejte se na videoprohlídku níže. Navigovat v něm lze dotykem, ale zde jsem využil tlačítek, aby prsty nezakrývaly displej:
Vytýkat zde není téměř co, Canonovské menu je vyladěné. Pouze fakt, že do menu přehrávání se dostanete pouze z galerie snímků, někomu nemusí vyhovovat.
Senzor
Jak jsme již zmínili na začátku, senzor je 1“ CMOS (13.2 × 8.8 mm). Crop faktor takového snímače je 2.7×. Je to stejná velikost, kterou využívají bezzrcadlovky řady Nikon 1, nebo kterou najdete v kompaktech řady Sony RX100. Jde o snímač typu BSI. Rozlišení je v současné době standardních 20MPx.
Citlivost se pohybuje v rozsahu ISO 125 – 12800.
Tato v posledních pár letech rozšířená velikost snímače propůjčuje fotoaparátu kvalitu obrazu přesně mezi zrcadlovkami (crop faktor 2× – 1×) a tradičními kompakty (crop faktor 3.9× – 6×). Více o ní dál.
Další specifikace
Zmínili-li jsme ISO, dodejme, že přístroj má samozřejmě i možnost jeho automatické volby. Bohužel je to jen volba jednoduchá, pouze s volitelnou horní a dolní hranicí. Pokročilá nastavení jako limitní čas závěrky chybí (k čemu je to dobré najdete zde). Pravda je, že tuto funkci nemají u Canonu ani amatérské zrcadlovy… a také je pravda, že Canon není jediný, komu tato funkce chybí. Osobně bych ji ale hodně uvítal.
Ostření – Canon G5 X ostří pomocí detekce kontrastu, nemá dnes moderní hybridní ostření (více info zde). To však neubírá nic na jeho rychlosti. Za dobrých podmínek (světlo, kontrastní objekt) ostří G5 X velmi svižně, takřka hned. Problém nastane za šera, nebo když ostříte na málo kontrastní hranu. Pak se někdy AF nezamkne. Poté na vás pípne žlutý obdélníček s vykřičníkem.
Podobně není přístroj žádný přeborník v AI Servu – nicméně funguje, opět s limity zmíněnými výše. Dobře pracuje sledování tváře.
Kontinuální snímání dosahuje rychlosti 5.9 sn./s, ovšem bez AF. Chcete-li průběžně ostřit, citelně se zpomalí a ještě při ostření neuvidíte náhled live-view. Blackouty jsou pak poměrně dlouhé, což znesnadňuje komponování. To je u kompaktů této třídy zcela normální.
Rozsah časů závěrky je rovněž standardní, 30s – 1/2000s + B. Fotoaparát má centrální závěrku (co je to jsme napsali zde). Díky tomu umí synchronizovat s bleskem v plném rozsahu časů (ano, až do 1/2000s).
Spojení se světem zajišťuje USB 2.0, micro HDMI, dále tu máme port na mikrofon. Přítomno je i Wi-fi.
Co přítomno není, je GPS.
Je zde i funkce Timelapse (star timelapse).
Od fotoaparátu této třídy nemůžeme čekat environmentální utěsnění, a ani G5 X v tomto směru není výjimkou.
Výdrž – na jedno nabití lze dosáhnout 210 snímků (dle standardu CIPA). V praxi to lze překročit, zvlášť při nepoužívání blesku. Dlouhou výdrž jako u DSLR ale nečekejte.
Fotografické testy
V následující části se pokusíme přiblížit obrazovou kvalitu přístroje Canon G5X. Připomínám, že jde o senzor s 1" úhlopříčkou a 20 MPx v kombinaci s 8.8–36.8mm F1.8–2.8. Foceno do JPG i CR2 (RAW). Ty jsou převedeny v ACR 9.4 ve výchozím nastavení. Podrobnosti uvedeny u každého obrázku.
Digitální šum
Podíváme se na srovnání na všech citlivostech při neutrální ploše (šedá – papír) a futku v plném rozlišení na vysoké ISO:
Do ISO 800 je šum jemný, nerušivý. JPEG je však silně odšuměn (výchozí nastavení). RAW má odšuměn barevný šum.
Na vyšších citlivostech šum sice vylézá, ale je v RAWu poměrně jemný, bez barevných fleků, takže lze fotky docela dobře použít, pokud vám nevadí zrnitost. JPEG začíná být poměrně brzy odšumován, Při ISO 400 už se maličko „třepí“ kresba, 1600 už se mi v JPG nelíbí. Na druhou stranu, i neupravený RAW lze použít do poměrně vysokých hodnot, viz obrázek níže (ISO 5000, plné rozlišení, RAW):
Zde je potřeba říci, že výkon v tomto směru za zrcadlovkami (a bezzrcadlovkami s 4/3 senzorem a větším) stále zaostává, ale je také potřeba si přimyslet F1.8–2.8 objektiv, který ve výsledku dává Canonu G5 X lepší expoziční možnosti, než má např. bezzrcadlovka s 4/3 senzorem a F3.5–5–6 objektivem.
Kresba objektivu
Je dobrá, ale ne na úrovni profi objektivů zrcadlovek („kupodivu“). Na širokém ohnisku objektiv trápí rohová neostrost (její důvod najdete dále), po zazoomování se kresba srovnává.
 |
 |
Ideální kresba nastává cca při cloně F4, dále již přichází náznak difrakce, clonit lze až na F11, kde již je difrakce patrná, ale zvladatelná. Nebojte se o hloubku ostrosti – pro ekvivalentní hloubku ostrosti pro 35mm zrcadlovku je třeba clonu násobit 2.7× (rozsah objektivu tak je F4.8 (F7.56 na dlouhém konci) - 29.7 pro potřeby hloubky ostrosti).
Chromatické aberace
Při testování jsem si všiml poměrně silné chromatické aberace hlavně na širokém ohnisku – ani při cloně F4 a fotografování do JPG jsem se jí zcela nezbavil…
Odstranit je v postprocessu samozřejmě lze.
Macro
Přístroj dokáže zaostřit v macro režimu poměrně blízko – zkusil jsem udělat tu samou fotku v režimu macro – na široko zblízka, na nejdelším ohnisku pro macro režim a pak bez něj:
Přístroj základní „macro“ zvládá, ale je třeba clonit. Bez toho je fotka měkká:
Zkreslení
Pokud fotíte do JPG, případně RAWy převádíte v nějakém „normálním“ konvertoru (Canon DPP, Lightroom…), se zkreslením nemáte problém. Na širokém konci lehký soudek, na dlouhém náznak podušky, ale jinak velmi dobrý výkon.
Příklad:
Jak tomu tak bývá, u kompaktů (i bezzrcadlovek) se hodně spoléhá na softwarovou korekci zkreslení. Nejinak u G5X. Pokud je geometrické zkreslení objektivu i přes softwraovou korekci mírně patrné, mělo by nám to být vodítkem k předpokladu, že zkreslení bude ve skutečnosti enormní. Běžnému uživateli to bude jedno, korekce jako korekce, SW jako optická. Lidé, kteří se rádi šťourají v pixelech si všimnou zhoršené kvality v rozích. Ano, to je daň za roztažení fotografie „do rovna“. Jen tak pro zajímavost, jaké je skutečné zkreslení objektivu vidíte níže. Předesílám, že je to mezi kompakty standard a že toto nikdy ve skutečnosti neuvidíte, díky vloženému korekčnímu profilu objektivu do RAW souborů. V některých méně obvyklých konvertorech se vám však stane, že narazíte na holý záznam (níže příklad z RawTherapee), a pak uvidíte toto:
To se vás však netýká, pokud se nebudete snažit vložený profil mocí mermo obejít, jako já pro potřeby testu:-)
Lens flare / odlesky
Mnohočočkové objektivy kompaktů někdy produkují komplikované odlesky („prasátka“). Pokud s G5 X budete fotografovat proti slunci, lehko se vám to stane také, viz níže:
Obvykle však problém není. Na konci v galerii najdete jinou fotku se sluncem v záběru a ta je bez problému.
Video
Video lze natáčet ve Full HD 60p. Podporuje formáty MPEG-4 a H.264. Vestavěné jsou stereomikrofony a je zde i port pro mikrofon externí. Kvalita videa není špatná, díky sledování tváře a plynulému přeostřování lze jistě natočit pěkné rodinné snímky (pár jsem si jich s G5X natočil). Pro profíka to ale nebude.
Ukázka videa na YouTube:
Protože YouTube videa komprimuje, níže je framegrab vytvořený ze záznamu výše ve VLC Media Playeru:
Závěr a galerie snímků
Canon G5 X je velice sympatický foťák. Silný obrazový výkon (na kompakt), profesionální ovládání, přitom příjemný i pro amatéra. Oceňuji hledáček i výklopný dotykový displej.
Tento fotoaparát bych se nebál koupit pro zapáleného fotografa jako druhý k DSLR, nebo do rodiny jako jediný přístroj – každý si na něm to své najde. Kdo chce, pohraje si s nastavením, díky slušné světelnosti i jakž takž s hloubkou ostrosti, kdo nechce, nacvaká pěkné snímky i v automatice. A na své si přijdou i milovníci „selfie“.
Jako všechno, i Canon PowerShot G5 X něco stojí. V době psaní recenze (únor/březen 2016) cca 19 000,–. Je-li to hodně, nebo málo, je samozřejmě na vás.
Podle mě za tu cenu fotoaparát stojí, pokud je to přesně to, co hledáte. Pokud již teď víte, že nevyužijete hledáček, nebo že by vám stačil trochu kratší zoom, stejně poslouží stájový kolega PowerShot G9 X, G7 X, nebo konkurenční (výprodejový) Sony RX100 první či druhé generace. To samé platí, pokud vám jde o maximální skladnost.
Pokud naopak 4× zoom nestačí, má pro vás Canon model G3 X (dražší), nebo třeba Panasonic jeho Lumix FZ1000 (levnější).
Nedávno přibyla ještě konkurence v podobě Nikonu DL 24–85 s podobným rozsahem ohnisek a světelností. Ten má oproti G5 X několik výhod i nevýhod – bude minimálně zpočátku stát o něco více, nemá hledáček (pouze externí za nemalý příplatek), chybí větší grip či třeba celkem 3 rollery jako má G5 X a jeho objektiv má „jen“ 3.5× zoom místo 4.2×. Na druhou stranu nabídne 4K video, výborný hybridní autofocus, extrémní rychlost snímání či závit pro filtry. Pokud však potřebujete fotoaparát nyní (únor/březen 2016), stejně nemáte na výběr, protože na trh přijde DL předběžně v červnu 2016.
Pokud zoom nechcete vůbec a jste „posedlí“ touhou po maximální obrazové kvalitě, pak zvažte třeba nedávno testovaný Ricoh GR II. Dostanete APS-C senzor (tedy jako zrcadlovka) a jeden z nejostřejších objektivů s eq. 28mm.
Jestli jste ovšem v Canon PowerShot G5 X našli správnou kombinaci výbavy, obrazové kvality a rozměrů, neváhejte. Je to moc příjemný přístroj.
Ukázkové snímky v plném rozlišení
Jde o JPEG přímo z fotoaparátu, po najetí myší nebo rozkliknutí se zobrazí expoziční údaje, možný druhý rozklik do 20MPx snímku:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
