Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
Zenitara padesátku mám taky, jako svůj základní digi objektiv, a nemá takhle ošklivě drsnej bokeh.
Takže mě to přimělo zkoumat - neujelo ti náhodou ostzření trochu víc dopředu a nedoostřoval jsi jak o život, abys vytáh psovi oči?
jo jo, máš pravdu. Ale je se navíc ještě spletl, je to Helios.
Tak jsem se konečně dostal ak tomu, abych nahlídla do toho odkazu.
Napřed jsem si říkala, jestli nemáš něco s foťákem, že máš předostřeno všechno, jeden pes vedle druhýho, ale pak začly být fotky statických objektů a tam bylo ostření celkem vpoho. Takže akorát nestíháš ostřit nebo na oku nemáš tak cvik na rychlý zaostření.
Prostě to chce ten cvik. A cvakat víc záběrů a pořád doostřovat, na akční pohybové fotky s nepředpokládatelným pohybem vychází i cvičenému oku dobrý tak jeden pokus ze tří až čtyř.
Ten portrét bělovlasého pána je ale úplně neostrý, jinak by byl velmi příjemný i přes tu mírnoupřeexpozici. A u něj jsem se zase koukala na nesmyslná nastavení foťáku - proč třeba čas osmitisícina, když by stačilo jít s ISO na setinu...
No ono se s tím manuálem špatně ostří narychlo. Dobře je to vidět, jen v živém náhledu, ale to se nestíhalo, pes pak hned vyrazil.
Krátký čas u fotky táty, byl proto, neboť jsem se soustředil na létající hmyz a do toho se zjevil táta a zapózoval jen na chvíli a utíkal za prací, tak nebyl čas na změny v nastavení. O neostrosti vím, proto jsem ji nevystavoval.
Ale děkuji za zastavení.
Jasně, že se s tím manuálem narychlo ostří špatně, proto to píšu, že to chce cvik.:-D
Fotím takřka výhradně jen na tyhle manuály.
Jo, srdeční fotky blízkých velmi často nestojí na fotografické kvalitě.
P.S. A fotila jsem na ně i na kinofilm, takže mi lajfjů na té mojí třistapadině ani nějak nechybí. :-)
:) Taky sem tam používám film, je to zábava.
Jojo, dneska už jen na focení pro sebe. .-)