7.
„Pojď dál Davide, počkej tady máš nějaký vlas. Tak to jste vy , David o vás pořád mluví. Prý jste zachránila toho výtržníka, co chodí s vyholenou hlavou. Já nevím, jestli děláte dobře. Bojujete proti evoluci, má drahá. Takoví lidé by měli přirozeně vyhynout.“
„Jak můžete něco takového říct. On není zlý.“
„To nechte na přírodě a přirozeném výběru. Evoluce nemá morální předsudky jako je máme my. Marně přemýšlím, podle čeho si vás David vybral. Řekněte mi, co si myslíte, že vás dělá přitažlivou.“
Myslím, si, že jestli jsme přežili se svými morálními předsudky, tak nám asi dávají nějakou evoluční výhodu a při tom koktám: „Já nevím.“ Takovou otázku mi ještě nikdy nikdo nedal. TeĎ to vidím, je horší odpovídat budoucí tchýni než novinářům.
Byt má tu sterilitu, jíž se dosahuje dlouhodobou rutinou a tříbením a třídění nevzhledných dekorativních předmětů do předvídatelného celku. Davidova maminka je model Biedermeier. Je to bioložka. To mi David po cestě stihl říci. O otc
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
David má pravdu. Chtěla bych utéct.
„Já jsme tě varoval, směj se David. Má matka má velmi svérázný smysl pro společenský takt. Na světě jsou myslím pouze dva lidé, se kterými kdy v žitě mluvila a které neurazila. Jeden z nich byl hluchý. Ten druhý byl můj tec. Diplomat. Nikdy nevzal na vědomí fakt, že mu maminka něco říká. Dodnes mi není jasné, jak mne vlastně zplodili.“
„Neboť drzý, David,“ Davidova matka se tváří přísně jako vychovatelka v internátu. „Mluvíš, jako tvůj otec.“
„Ty sis ho někdy poslechla?“
„Ovšem, že jsem si jej někdy poslechla. Zaslechal jsem například, Jak mne přemlouvá ke sňatku, ale já jsme tu chybu, kterou chceš udělat ty nikdy neudělala. Řekla jsme ne. To je to slovo, co bz tě naučili v kursu asertivity, kdyby ses tam přihlásil“
„A proč sis ho nikdy nevzala?“
„Protože jsem byla těhotná. A už ty sám jsi dost velká pohroma rodinného života. Kdyby s námi žil ještě tvůj otec, tak by se slovo rodina mohlo stát označením velmi sebedestruktivního volného sdružení občanů bez jakýchkoliv společných zájmů.“
„Možná tě překvapí,“ David, obraceje se ke mně, rychle mění téma hovoru, „že přes to přese všechno je moje matka výborná kuchařka. Doktorát dělala na kaprech. Na fakultě se pak vyprávělo, že jej dostala díky opulentnosti hostiny, kterou z kaprů, na nichž experimentovala, pro členy komise připravila. Ona ty kapry trávila jakýmisi jedy. Vyšlo najevo, že ty jedy dodávají kapřímu masu dodávají chuť fugy.“
„Cože, jaké fugy, té hudební formy?“
„Ne, nemyslím fugu od Bacha, z německa, ale rybu z Japonska. Oblíbená pochoutka. Ta ryba je jedovatá. Kuchař ji za živa vykuchá a ona pak už moc neprotestuje proti tomu, aby byla servírována jako pokrm. Strávníkům ze zbytků toho jedu tuhnou svaly a považují to za kulinářský zážitek.“
Připadám si jako vykuchaná ryba.
„Davide,“ vzduch prořízne ostrý hlas bioložky, „jestli si chceš dělat legraci ze své matky, tak si jeď do Bruselu za svým otcem. S ním si budeš rozumět lépe než se mnou.“
„Už není v Bruselu.“
„Nemůžeš vědět, kde teď právě je. Řekl jsi mu. Že se chceš ženit?“
„Já nevím, zda se chci ženit.“ David zachytí můj vylekaný pohled.
„Takže neřekl.“
„Proč se vlastně hádáte?“ zeptala jsem se nesměle a bázlivě.
„My se vůbec nehádáme, “ vykřikli oba současně a tím prozradili, že toho mají společného přeci jen víc než by byli ochotni připustit.
„Přišli jsme přeci na oběd, “ pokouší se David zamaskovat tu nevítanou shodu prohlášení.
„Já jsem zapomněla, že se dnes postím. Je zrovna novoluní a tak. . . nemohli bychom na ten oběd přijít někdy jindy?“
Václave, kudla, todle by se mi tak líbilo jako fotka, kdyby to nebyl od pohledu výřez jako pra..
i mně... vcucla mě docela, no...
Já ti moc nerozumím. Kudla je nůž, zde zřejmě odkaz na břitvu, buďto Ockhamovu, (nepřátel se nelekejte a na množtví nehleďte), nebo Popperovu (podle níž se jí nemáme zabývat) anebo Humeova, která vyslovuje zásadní soudy o nedefinovaném pojmu.
"Líbilo tak jako fotka." Jako která? Toto třeba je to detail fotografie Cesta na Sýkoř 1. 1. 2010 (5).
A dál, co je to pravýřez?
Detail fotografie je výřez 1:1?
Václavku, když to nepomůže, že si z toho děláš prdel, víš? :-)
Co myslíš tím 1:1? Já už jsme tom psal, tak ještě jednou: je to výřez s těmito vlastnostmi:
Bod fotografie odpovídá bodu obrazovky (v tomto smyslu 1:1)
Má co do počtu bodů největší možnou velikost s níž sem lze fotografii vložit tvar čtverce, tj. délka stany je celá část z druhé odmocniny z 800000 bodů.
A je to čtverec. (Kam mi tato informace zmizela?)
:-)
Akorát je škoda, že tohle není matematickodetailoserver, ale fotoserver. Tak holt nemůžeš čekat moc pochopení od nýmandů. :-)
fajn místo...enem ta TK je sprasená....výřez?
a to jsem se chtěl ze ptat, majstre, to je ně jaký vý řez ?
ne, ilemku, to je přímo nářez
to máte pravdu
dejte tomu ilemovi kus uzenýho,zaslouží si ho ((:
ale že je to štvoršek je to celkem pjeknákjásnájíbí, asi
enem k tomu treb vydodať ten ce lek, bo inak sodomagomora zbohom čarná ko mora
No tak idem vajfotiť ten celok, majster oblubený. Dufám, že to tam eště všetko stojí pokope, lebo aj po tuctu. K tomu nářezu aby bolo aj cosi zarieznuť však?
:-)
Hm.
zas ty žabince. To já nejim.