FotoAparát.cz

V oblasti digitálních fotoaparátů se stále více prosazují "zrcadlovky bez zrcadla". Další a další výrobci představují své modely, které jsou čím dál lepší a v amatérské třídě začínají konkurovat zrcadlovkám. V článku se na tento FotoTrend podíváme zblízka.

"Zrcadlovka bez zrcadla", kompaktní fotoaparát s výměnnými objektivy, "hybridní DSLR" a další označení je možné použít pro relativně nedávno vzniklou kategorii fotoaparátů, které disponují výměnnými objektivy a snímači jako digitální zrcadlovky, nemají však zrcátko a jejich rozměry jsou jen o málo větší než u kompaktních fotoaparátů. Smutným faktem je, že se zatím neuchytilo žádné krátké a výstižné označení pro tuto skupinu fotoaparátů, přestože nejstarší model je na trhu už téměř dva roky.

Cesta ke vzniku "zrcadlovky bez zrcadla"

Základem všech "zrcadlovek bez zrcadla" je živý náhled. Díky absenci zrcátka a tím i optického hledáčku (jako mají DSLR), jsou tyto přístroje prakticky neustále v režimu živého náhledu - buď přes displej, nebo přes elektronický hledáček. Tento princip využívají například kompaktní fotoaparáty už mnoho let, v případě kompaktů je ale situace jednodušší. Elektronika nemusí být tak výkonná a ostření (které funguje na principu detekce kontrastu v obrazu) nemusí být tak přesné, protože hloubka ostrosti u kompaktů je velká. Nejprve tedy museli výrobci zvládnout potřebné technologie.

Je nesmysl vyrábět fotoaparát, o který nebude mít nikdo zájem. Před několika lety vlastnili digitální zrcadlovku jen profíci a nadšenci, kteří na ní byli náležité hrdí a neměli nejmenší potřebu pořizovat nějakého hybrida. Stejně tak zbytek světa vesele fotil kompakty, mezi kterými hořel boj "čím víc megapixelů, tím lepší fotka", a o kvalitu snímků se nikdo příliš nestaral. Pak se ale situace změnila. Navyšování rozlišení kompaktů už nebylo možné, výrobci se zaměřili více na funkce a kvalitu. Také digitální zrcadlovky začaly zlevňovat a stále více uživatelů kompaktů požadujících vyšší kvalitu fotografií přecházelo z kompaktů na zrcadlovky. Museli si zvykat na hledáček a na to, že jak bude fotografie vypadat, se uvidí až po vyfotografování snímku. Výrobci zrcadlovek na tento trend zareagovali právě živým náhledem, který v amatérské oblasti poprvé nabídl Olympus E-330 v roce 2006. Náhled sice sloužil jen ke komponování a nesimuloval nastavení expozice, ale byl tím prvním krokem, který motivoval ostatní výrobce.

S tím, jak amatérské zrcadlovky zlevňovaly, zmenšovaly se a stávaly se dostupnějšími, přibývalo i fotografů, kterým kompakt nestačil a pokukovali po něčem lepším. Skok mezi kompaktem a zrcadlovkou byl ale stále velký, a tak výrobci hledali mezičlánek. Koncept fotoaparátu, který by byl kompaktní, ale zároveň poskytoval výhody zrcadlovky. A vznikla "zrcadlovka bez zrcadla". Technologie živého náhledu už tu byla, stačilo tedy odstranit zrcátko. Zmizel i velký optický hledáček, naopak zůstal velký snímač a možnost výměnných objektivů. Ty se sice konstrukčně liší, protože jsou blíže k snímači než u DSLR, často lze ale s adaptérem použít i optiku ze zrcadlovek.

První nesmělé 4/3 krůčky

První "zrcadlovkou bez zrcadla" byl v roce 2008 představený Panasonic Lumix G1. Fotoaparát systému Micro Four Thirds (4/3 systém upravený pro kratší vzdálenost mezi objektivem a snímačem) měl Live MOS senzor o poloviční úhlopčíčce než má kinofilmové políčko - tedy stejný jako DSLR Olympus. Poskytoval srovnatelnou kvalitu snímků jako základní zrcadlovky s 4/3 snímači, měl ale menší rozměry a byl lehčí. Nevýhodou nového systému Micro 4/3 byl nedostatek kompatibilních objektivů. Bylo sice možné použít adaptér a objektivy Four Thirds, ty byly ale větší a fotoaparát částečně přišel o svou hlavní konkurenční výhodu.

V roce 2009 se už objevilo několik Micro 4/3 fotoaparátů. Panasonic představil vylepšený model Lumix GH1 a o půl roku později Lumix GF1, který měl výrazně menší rozměry než jeho předchůdci a stále se zmenšující amatérské zrcadlovky. Také se rozrostla nabídka objektivů. Nezahálela ani společnost Olympus, která na vývoji Micro 4/3 spolupracovala. V polovině roku byl představen Olympus PEN E-P1. Byl to celkem malý stylový fotoaparát s retro designem, bohužel jeho použitelnost omezovala absence vestavěného blesku - Olympus se snažil zahrát na city, protože podobné fotoaparáty vyráběl i v době kinofilmu. Po zákazníky, kteří vyžadovali kromě vzhledu i funkce, připravil na konec roku PEN E-P2, který bylo možné dovybavit elektronickým hledáčkem a měl i vylepšené funkce (AF, video...). Nešlo ale o nic převratného, v té době už byl tvrdým konkurentem malý Lumix GF1 s bleskem.