Fotoaparát.cz

Test fullframe bezzrcadlovky Canon EOS R

Přinášíme vám test první fullframe bezzrcadlovky od Canonu. 30MPx přístroj s Dual Pixel AF má zbrusu nový bajonet a zajímavý sortiment objektivů. Jak si novinka stojí vůči konkurenci z řad fullframe bezzrcadlovek i zrcadlovek? Jaké novinky na trh přináší? Odpovědět si pokusíme v dnešní recenzi.

Úvod

fullframe bezzrcadlovkami se v poslední době „roztrhl pytel“. V minulých letech to byla doména značky Sony a okrajově též Leica, nově se ale přidali i další výrobci: krátce po sobě Nikon a Canon, kteří budou zkraje příštího roku následováni následováni Panasonicem.

Je vidět, že v této třídě začíná být poměrně těsno; již nestačí tak, jako před několika lety, fullframe bezzrcadlovku vůbec mít, je třeba myslet i na konkurenci.

S čím přichází Canon?

Seznamte se – EOS R

V první řadě přichází novinka s novým bajonetem ( nejedná se tedy o bajonet EOS M!). Ten se nazývá EOS RF, je plně elektronický a jeho hlavní devízou je velikost.

Opravdu, ústí bajonetu je velmi široké (54mm vs. 46,1mm u Sony). Tuto vlastnost má Canon společnou s novým Nikonem (Nikon Z – 55mm) a s trochou nadsázky lze říci, že je to hlavní zbraň obou systémů proti dosavadnímu vládci třídy FF bezzrcadel.

Důvod je jasný – větší bajonet umožní větší průměr zadního členu objektivů, což umožní jednodušší konstrukci světelných objektivů, které pak na oplátku mohou být menší – což se u bezzrcadlovek počítá.

Objektivy

Canon se to rozhodl demonstrovat ihned při uvedení systému objektivem RF 28–70mm F2 L, který je mezi fullframe fotoaparáty svou světelností ojedinělý.

Jak by byl stejný objektiv velký při konstrukci pro menší bajonet, je otázka, na kterou neumíme odpovědět prostě proto, že nikdo jiný podobný objektiv nemá. Žádný drobek to ale není: 1430 g je znát.

Stejně tak druhý ultra-světelný objektiv RF 50mm F1.2 L je pěkný macek: s 950 g se pronese, ale nikdo jiný mezi výrobci FF bezzrcadlovek nemá nativní AF F1.2 padesátku, tak těžko srovnávat. Konkurenční Sony-Zeiss má „jen“ F1.4 a úměrně tomu váží méně, 778 g.

Nikon slibuje také svou super-světelnou padesátku, ale ta má mít dokonce F0.95, takže má plné právo být ještě těžší než Canon.

Pokud budeme srovnávat objektivy s „běžnou“ světelností, pak je Canon RF 24–105mm F4 IS L se svými 700 g dokonce o pár gramů těžší, než adekvátní Sony objektiv (FE 24–105mm F4 OSS s 663 g). Pravda, je kratší (107,3 mm vs. 113 mm). Obojí jsou ale neznatelné rozdíly .

Nejvíce je tedy asi efekt velkého bajonetu vidět paradoxně na poměrně skromném skle, Canon RF 35mm F 1.8 IS Macro STM.


Tenhle ne-Lkový objektiv má všechno; kompaktní rozměry (305 g a délka 62,8 mm), vysokou světelnost F1.8, zabudovanou stabilizaci a schopnost ostřit na krátkou vzdálenost (zvětšení 1:2).

Opět – není moc s čím srovnávat, ale to, co objektiv nabízí vzhledem ke kompaktním rozměrům, je úctyhodné.

Podle mě automatický kauf. Vážně, koupit si EOS R bez tohoto objektivu je neodpustitelný hřích.

Jedninou omluvou by snad byla vaše příslušnost ke kmeni Mbenbe, který číslo 35 považuje za nešťastné.

To je však zatím vše. Jiné objektivy kromě těchto čtyř Canon zatím nenabízí (což je vzhledem k mládí systému pochopitelné).

Naštěstí je tu ještě adaptér EOS EF/RF. Ten umožní použít libovolný EF zrcadlovkový objektiv na těle EOS R a na rozdíl od některých podobných pokusů v minulosti musím konstatovat, že tím nijak výrazně netrpí rychlost ostření ani pracho- a vlhko-těsnost soustavy.

Ostření totiž zajišťuje systém Dual Pixel AF, který umožňuje použít PDAF technologii ostření v celé ploše senzoru. Pokud to zjednodušíme, fotoaparát se z technického pohledu chová při ostření jako zrcadlovka a nemá tedy problém zaostřovat s objektivy pro zrcadlovky. Ty si příliš nerozumí s bezzrcadlovkami ostřícími na základě CDAF technologie, která je však u EOS R jenom podpůrná a dokud má systém PDAF dost světla, používá se ten.

Osobně jsem na adaptéru otestoval všechny typy motorků (USM, STM i staré DC motory) a EOS R všechny zaostřoval s dostatečnou svižností pro každodenní focení.

Majitelé zrcadlovek Canon se tedy můžou radovat, jejich objektivy budou s EOS R zcela běžně použitelné, pokud jim tedy nebudou vadit jejich větší rozměry (prodloužené ještě o adaptér) na těle kompaktní bezzrcadlovky.

Vlastnosti

Co ale dosud ne-canonisté, co nabídne EOS R jim? Podívejme se na výběr těch nejdůležitějších vlastností:

V podstatě se jedná o klasický entry-level fullframe, sympatické je použití senzoru z EOS 5D IV, který je pro běžného uživatele momentálně to nejlepší, co Canon má.

Povedený je hledáček, který bych určitě preferoval před optickými hledáčky levnějších zrcadlovek (můj názor). Oproti hledáčkům profizrcadlovek (1DXII atd.) jsem stále na vážkách.

Rychlé USB s možností nabíjení je také fajn. Stejně tak jako otočný dotykový displej. Spíše zajímavostí je nový ovládací prvek – touchbar neboli dotykové šoupátko s volitelnou funkcí. Osobně nejsem toho příznivcem, cokoliv dotykového se mi ovládá hůř než voliče s mechanickou odezvou (ano, i mobil mám v roce 2018 s mechanickou klávesnicí), ale třeba to někomu sedne, holt doba je dotyková. Naštěstí má EOS R ještě dva rollery klasické, takže funkci navíc, kterou si můžete vypnout chcete-li, netřeba kritizovat.

Podobně tak je novinkou prstenec na objektivech, jehož funkci si můžete navolit a slouží tak jako třetí roller. Má krokový chod a na rozdíl od touchbaru bych si na něj dokázal rychle zvyknout.

Líbila se mi i vychytávka v podobě asistenta ručního ostření, digitálního dálkoměru. Ten využívá možnosti PDAF senzorů a pomocí trojice čárek kolem zaostřovacího obdélníčku vám říká, na kterou stranu a jak moc je potřeba ostřit. Když se čárky protnou, je zaostřeno (něco podobného ale méně sofistikovaného umí i Nikon v hledáčku zrcadlovek).

Celkový dojem z fotoaparátu je pozitivní, je to prostě Canon a kdo měl v ruce cokoliv od Canonu od G-čkových kompaktů po zrcadlovky, bude jako doma. Na drobné změny v ovládání, jako je nahrazení voliče režimů expozice tlačítkem „Mode“ (jako u jedničkových zrcadlovek) nebo umístění zadního rolleru na horní část přístroje jako u ostatních značek, se dá zvyknout poměrně rychle. Menu i rychlá nabídka jsou staré známé, což je dobře.

Ale není všechno jen pozitivní, EOS R je na první model nové řady myslím povedený, ale pár věcí je třeba mu vytknout:

Zmínit je potřeba nabídku objektivů, která má také své klady a zápory. U zcela nového systému není fér kritizovat malou nabídku skel, ale je s tím potřeba při výběru kalkulovat; etablované systémy bezzrcadlovek jsou prostě logicky napřed.

Na druhou stranu je poznat, že si je toho Canon vědom a objektivy, které s EOSem R uvedl jsou v rámci trhu FF bezzrcadlovek unikátní. F2 základní zoom nikdo nemá, F1.2 padesátku nikdo nemá a světelnou macro pětatřicítku také nikdo nemá (byť „nikdo“ v rámci fullframe zrcadlovek znamená v podstatě Sony).

A zbytek? Ten vám poměrně elegantně nahradí adaptér a „velké“ EOS objektivy. Zatím – Canon se chystá rozšířit nabídku nativních skel podle svých slov co nejdříve.

S použitím neoriginálních objektivů souvisí i jedna ojedinělá vlastnost modelu; po vypnutí přístroje nebo sundání objektivu se zavírá závěrka, aby se chránil čip (ostatní bezzrcadlovky nechávají závěrku otevřenou). To je praktické do doby, než necháte fotoaparát s odkrytkovaným objektivem ležet na sluníčku a tento vám do závěrky propálí díru. Nativní objektivy s tímto rizikem počítají, a tak po vypnutí zavřou clonu. Neoriginální objektivy ne. Naštěstí je EOS R natolik chytrý, že vás v takovém případě upozorní, abyste nezapomněli krytku nasadit.

V praxi

Fotoaparát jsem použil na reportážní focení, na rodinné snímky a na realitní foto. První dva případy zvládal bravurně a ocenil jsem rychlé ostření, výklopný displej i lehkou váhu (hlavně v kombinaci s 35/1.8). Ve třetím případě jsem se utvrdil v tom, že realitní foto budu dále dělat zrcadlovkou; EOS R pro můj styl práce sdílí běžné neduhy této třídy (hlavně malá výdrž na baterii a menší tělo s omezeným počtem ovladačů). Takže odvisle od toho, které žánry preferujete, může být EOS R lepší nebo horší volbou než zrcadlovka stejné třídy.

Důležité je, že se s ním pracuje příjemně (pohodlný grip, dostupné ovladače) a svižně (rychlý Dual-pixel AF směle konkuruje klasickému ostření zrcadlovek a rozhodně bych mu dal přednost před zaostřovacím systémem třeba EOS 6D II).

Pokud bych měl srovnat EOS R s nejbližší konkurencí, byla by to  Alpha A7 III od Sony, která se prodává za podobnou cenu kolem 60 000 Kč.

Pokud bych měl srovnávat jen těla, asi by to v mých očích nedopadlo pro Canon úplně nejlépe, sice nabízí trochu vyšší rozlišení (30 vs. 24 Mpx) a některé vlastnosti, jako plně artikulovaný displej a hledáček s vyšším rozlišením či chytré nápady typu digitální dálkoměr nebo závěrka chránící čip, ale Sony ho jinak válcuje čísly. Navíc má duální slot pro paměťovou kartu a joystick, což je pro mě už nezbytnost.

Srovnávat přístroje jen z hlediska počtu knoflíků, karet nebo hodnot maximální citlivosti či rychlosti snímání by ale byla chyba. Úplně stejně důležité je, jak dobře se vám přístroj ovládá a jak sedne do ruky, jak vám vyhovuje nastavení atd. A zde na tom Canon není vůbec špatně.

A pak jsou tu objektivy.

Zde má Sony opět jasnou početní výhodu – je na trhu déle. Ale Canon má výhodu v možnostech jeho velkého bajonetu a nabídce sice malého počtu, ale zato výjimečných objektivů. A nativní podpora „velkých“ EF skel přes utěsněný, značkový adaptér s jistotou přesného ostření bude pro řadu uživatelů také rozhodující faktor.

Aby se však Sony v této třídě musela začít opravdu bát, bude to od Canonu vyžadovat doplnění portfolia nativních objektivů a také více těl, včetně profesionálních. Podle kvality současných objektivů se dá soudit, že to je jen otázkou času.

Šum a ISO

Canon se drží poměrně konzervativních hodnot citlivosti (ve výchozím stavu 100–40000), ale to neznamená, že by přístroj podával špatný výkon, naopak. Potěšující je, že lze nastavit jak minimální, tak maximální hodnotu ručně (až na rozsah 50–102400), stejně tak jako chování přístroje při použití AutoISO (čas závěrky, strop pro automat).

Srovnání:

Ještě výřez hladké plochy:

Fotoaparát šumí málo, jak se na moderní fullframe sluší. 3200 ISO je v pohodě použitelné, 6400 ISO z RAWu taky, výše bych byl opatrný, byť zcela nepoužitelná se mi jeví až hodnota 40000.

Dynamický rozsah

DR je dostatečný a patří k tomu nejlepšímu mezi přístroji Canon. Subjektivně jsem vnímal trochu nižší rezervu ve světlech, což by odpovídalo použití čipu z EOS 5D4 (podle nezávislého měření DXO je cca 1EV za nejlepší konkurencí). Rozdíl mezi „nejlepším“ a „dobrým“ však není v této třídě nijak zásadní. Spíš jen poznamenejme, že pokud je pro vás DR tou nejdůležitější vlastností fotoaparátu, poohlédněte se spíše po BSI čipech (Sony, Nikon). Canon dává přednost konstrukci s dělenými fotodiodami Dual-Pixel AF, která preferuje výkon ostření před maximální velikostí každé jedné fotodiody (což je zase hlavní devíza BSI konstrukce).

JPEG a RAW - podání světel při kontrastním nasvícení. RAW má světla stažené na minimum v ACR a o něco snížený práh bílé. Ani tak jsem se přepalu úplně nezbavil.

RAW a JPEG

RAW je 14-bit a podporuje možnost Dual-Pixel RAWu, kdy se do souboru ukládá i informace o směru dopadu světla a je tak možné s fotografií v editoru pracovat nad rámec běžných úprav. Například umožní úpravu bokehu, redukci duchů na hranách či mírný dodatečný posun kompozice.

Je tu i možnost C-RAW, tedy menší RAW s vyšší kompresí (na úkor kvality, samozřejmě). To je umožněno použitím nového formátu .CR3.

JPEG je typický Canon. Líbí se mi barvy, nelíbí se mi odšumování (hrubší a nechává hrudky včetně barevných) a neefektivní doostřování – ale tam mají rezervy i jiní.

Video

Přístroj dokáže natáčet až 4K se snímkovou frekvencí 30p, podporuje kompresi ALL-I nebo IPB a jako výchozí formát používá MP4. Nechybí možnost plochého profilu C-Log. Přes HDMI je možné natáčet výstup až 10-bit 4:2:2. Interně 4:2:0 8-bit.

Při natáčení v plné 4K kvalitě dochází k 1.7× ořezu.

Limit pro délku nahrávání je 29:59 na jeden záběr.

Ukázka na YouTube:

A ještě ukázka plynulého přeostřování při videu, kterému umožňuje systém DPAF:

Závěr:

Klasický entry-level fullframe v provedení bez zrcátka.

Hlavním lákadlem je rychlý AF, povedené objektivy a příjemné ovládání. Rovněž do hledáčku se dobře dívá a vysoké rozlišení 30MPx se hodí.

Zatím je k němu málo objektivů, ale další se chystají a ty co jsou, stojí za to. Navíc si dobře rozumí s EOS objektivy ze zrcadlovek.

Mezi mínusy patří absence stabilizace v těle, jen jeden slot na kartu a až možná příliš zjednodušené ovládání (chybí třeba AF joystick).

Je třeba také zmínit, že jde o jiný systém než EOS-M, tudíž není možné používat stejné objektivy na APS-C i FF bezzrcadlovky Canon; každý formát má svůj bajonet.

Premiéru svého nového fullframe bezzrcadlového systému však Canon, myslím, zvládl dobře!

Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších bezzrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze bezzrcadlovek či recenze full frame fotoaparátů obecně.

Galerie snímků v plném rozlišení

(Pro expoziční informace najeďte myší nebo klikněte, možný druhý rozklik do plného rozlišení)

RAW

Canon EOS R, RF35mm F1.8 MACRO IS STM, ISO: 100, 1/250 s, F1.8, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Canon EOS R, RF35mm F1.8 MACRO IS STM, ISO: 100, 1/1250 s, F1.8, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne,
Canon EOS R, RF35mm F1.8 MACRO IS STM, ISO: 100, 1/500 s, F4.0, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, Canon EOS R, RF24-105mm F4 L IS USM, ISO: 100, 1/160 s, F7.1, Kompenzace expozice: -1/3, Blesk: Ne,

JPEG

Canon EOS R, RF35mm F1.8 MACRO IS STM, ISO: 320, 1/160 s, F2.8, Kompenzace expozice: +2/3, Blesk: Ne, JPEG
Canon EOS R, RF50mm F1.2 L USM, ISO: 400, 1/250 s, F1.2, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, JPEG Canon EOS R, RF35mm F1.8 MACRO IS STM, ISO: 3200, 1/160 s, F10, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, JPEG
Canon EOS R, RF50mm F1.2 L USM, ISO: 100, 1/200 s, F1.2, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, JPEG Canon EOS R, RF24-105mm F4 L IS USM, ISO: 2000, 1/200 s, F5.6, Kompenzace expozice: +1/3, Blesk: Ne, JPEG