Fotoaparát.cz

Recenze Nikon 24-70mm f/2.8E

Nikon 24-70mm f/2.8 již patří mezi profesionální univerzální objektivy a nabídne vše potřebné – dobrou světelnost, kvalitní optickou stabilizaci obrazu, oblíbený rozsah ohnisek a hlavně logo Nikon, které zaručuje i tu nejvyšší kvalitu. V podstatě nabídne ve své kategorii to nejlepší. Nic ale není tak jednoduché a i tento objektiv má svá „ale“ a není nutně jednoznačnou volbou.

Když hledáte univerzální zoom objektiv na full frame tělo od Nikonu, nejspíše „hážete očkem“ po modelu 24–70 mm f/2.8, který vždy představuje to potenciálně nejlepší, co si můžete přát. V roce 2016 Nikon ukázal inovovanou verzi s elektromagneticky ovládanou clonou, tedy s písmenem „E“ v názvu a právě tento model jsme otestovali.

A na co je takový objektiv vhodný? Širokoúhlých 24 mm určitě poslouží dobře na focení krajin, případně i architektury, 70mm konec zase umožní rozumně rozostřené pozadí na různé kreativní hrátky a samozřejmě zvládne i nějaký ten portrét. Výborný je na reportáž a zde může trošku zamrzet, že objektiv nedostal vynikající AF-P ostření, nicméně i tak je velmi rychlý.

Přímá konkurence představuje v podstatě tři objektivy. Tím prvním je pochopitelně starší verze, která se ještě doprodává v obchodech za cca 50 000 Kč, pochopitelně ji seženete v bazaru za výhodnější ceny. Dalším velkým konkurentem je Tamron 24–70 f/2.8, který jsme testovali a dopadl na výbornou. A konečně posledním a také nejtajuplnějším vyzyvatelem je právě představená „ARTová“ Sigma 24–70 f/2.8, od které se očekávají velké věci.

V balení naleznete kromě objektivu ještě sluneční clonu s lehce netradičním tvarem a opravdu praktické cestovní pouzdro, které si můžete upnout na pásek a hodit přes rameno. To nejlepší na obalu je otvírání – jednou rukou zatáhnete, druhou rukou berete objektiv.

Testováno na:

Poznámka – všechny pořízené fotografie byly vyfoceny bez zapnutých korekcí (vinětace, zkreslení) ve foťáku. Ani v postprocessingu jsem tyto chyby neopravoval. Všechny fotky byly vyvolány z RAWu.

Design a ergonomie

Už na první pohled si všimnete, že je Nikon trošku „macek“ a velikostí působí spíše jako teleobjektiv než univerzál. Hned jsem jej porovnal s Tamronem 24–70mm f/2.8 a musím konstatovat, že je Nikon znatelně větší i těžší. Znát to je i v praxi, jsem totiž zvyklý nosit foťák na krku, ale při tom jej držet v ruce. Zatímco Tamrona jsem skoro nepocítil (tzn. jsem zvyklý na podobně těžké objektivy), Nikon už mi dělal problémy a musel jsem si jej všelijak podepírat druhou rukou, protože se zkrátka pronesl.

Nemůžu přehlédnout trošku divně tvarovanou sluneční clonu. Ta je poměrně hodně vysoká. To je dáno tím, že se objektiv netradičně vysouvá při zoomování. Nejskladnější je při ohnisku okolo 50–60 mm a při přibližování i oddalování se vysouvá. V praxi to není problém a nejspíše to zamezilo tomu, že by se objektiv příliš vysouval a měnil těžiště na vyšších ohniscích.

U zoomování ještě zůstaneme. Nikon totiž u Nikkoru 24–70 prohodil zoomovací a ostřící kroužek oproti svému klasickému uspořádání. Ostřící prstenec je tedy na konci objektivu, kdežto zoomování hned u těla. To není zrovna praktické, jelikož objektiv zkrátka za ten ostřící prstenec držet musíte, ergonomicky to jinak ani nejde. Potom se bojíte, že si někdy omylem přeostříte – manuální (do)ostření je totiž možné vždy. Navíc kvůli zoomování musíte přehmatávat. Nic moc praktického. Chod kroužků je jinak ukázkový.

Poslední zastávkou jsou přepínače ostření a optické stabilizace obrazu. K nim nemám výtku, pouze už lehce dopředu uvedu, že Nikon zde má dva různé módy stabilizace – active a normal.

Parametry:

Optická soustava

Nikon 24–70mm disponuje 20 optickými členy v 16 skupinách. Dva z toho jsou typu ED, jeden je asférický ED, tři jsou asférické, jeden HRI a přední člen má speciální nano vrstvu a je pokryt fluorem, takže má dobře odolávat nečistotám.

Mezi členy se nachází ještě clona, která má rozsah mezi f/2.8 až f/22. Má hned devět lamel, což značí pěkně kruhový bokeh a dobře rozmazané pozadí.

Úhel záběru

Úhel, který objektiv umí zabrat, se pohybuje mezi 84–34 ° pro full frame, pro APS-C to je 61–23 °. V praxi to tedy odpovídá poměrně širokoúhlému zobrazení na krátkém ohnisku v případě FX, na APS-C už se o širokoúhlém zobrazení mluvit nedá, zato na konci už se dá označit za mírné „tele“.


Testy optického výkonu

Test jsem provedl na Nikonu D610 za použití stativu, předsklopení zrcátka a dálkového ovládání. Výřezy označené jako „Střed“ pocházejí ze středu snímku (± pár procent pro zachycení scenérie pro lepší vyhodnocení), ty označené jako „Okraj“ nepochází z úplného rohu, ale z dolního/pravého okraje a ještě byly posunuty mimo střed dané hrany. Je to z praktického důvodu – úplný roh tvoří jen pár procent z plochy snímače, kdežto tato část vypovídá o větší ploše.

Středová kvalita snímku na 24 mm je už od otevřené clony velmi dobrá. Pokud přicloníte byť jen na f/4, už je výborná. Okraje jsou na otevřenou clonu mírně měkké, na f/4 jsou dobré a po dalším zaclonění jsou velmi dobré. Drobným problémem je chromatická aberace, která v rozích po přiblížení viditelná. Mezi f/11 a f/16 obraz začíná zhoršovat difrakce.

Ohnisko 35 mm je výborné po všech stránkách. Střed zůstává velmi ostrý od otevřené clony do f/16, chromatická aberace v rozích je minimální a v drtivé většině případů nemusí být ani korigovaná.

50 milimetrů a stále ta samá písnička. Velmi dobrá kresba již od otevřené clony, a to i v rozích. Chromatická aberace zmizela. Maximálně si můžete všimnout, že se v rozích s přicloněním zvedá kontrast. Za to může hlavně vinětace.

Na 70mm ohnisku je vinětování v rozích viditelné možná o krapet více. Kresebně je objektiv ale výborný, chromatická aberace stále žádná. Asi to nemá cenu rozpitvávat.

Obecně lze Nikon 24–70mm f/2.8 považovat za kresebně výborný objektiv. Už odf/2.8je ve středu velmi ostrý, kraje někdy potřebují mírně přiclonit, ale pokud tak neučiníte, budete muset pozorně hledat nedostatky. Zde si dovolím říct, kresebně lepší objektivy budou jen s pevným ohniskem – minimálně, co se bajonetu F od Nikonu týká.

Chromatická aberace

Fialová a světle modrá barva na kontrastních hranách se objeví pouze v rozích a pouze v rozmezí 24–35 milimetrů. Na nejširším ohnisku je celkem výrazná a doporučil bych ji zkontrolovat při postprocesingu. Nebude však problém s jejím odstraněním. Obecně bych výkon Nikonu v této oblasti označil jako lehce nadprůměrný, jelikož většina, ne-li všechny univerzální zoomy mají stejné problémy na nejširších ohniscích a v rozích.

Vinětace

Testovaný Nikon se zde trošku vymyká. Na 24 mm a otevřenou clonu podává celkem dobré výsledky (první snímek), po přiclonění na f/5.6 je vinětace téměř pryč (druhý snímek), zůstává jen v nejzazších rozích. Na 70 mm je vinětace opravdu znatelná (třetí snímek). Částečně za to může i fakt, že jsem ji fotil na stejný čas i ISO jako první fotku. Pokud byste fotili na (polo)automatický režim, foťák by použil delší čas (či vyšší ISO) a obraz by byl celkově světlejší. Když to však porovnáte třeba s Tamronem 24–70mm f/2.8, Nikkor v tomto po­dává opravdu špatný výkon.

Zkreslení

Na nejširším ohnisku je znatelné soudkovité zkreslení. Pokud budete fotit rovné linie, úprava v postprocessingu bude namístě. Jinak si ho nejspíše nevšimnete, výsledek je podobný jako u konkurence. Na dlouhém konci je téměř neznatelné poduškovité zkreslení. Zde korekce v drtivé většině případů nebude nutná.

Makro

Při koupi univerzálního zoomu nemůže nikdo očekávat velké zvětšení, což je i případ tohoto objektivu. Řadí se zcela do průměru s 0,28× zvětšením, na druhou stranu u toho má pěkně rozmyté pozadí.

Noční scéna

Pokud byste chtěli s tímto Nikkorem fotit v noci, nebudete mít nejmenší problém. Trable nejsou ani s odlesky od silných světelných zdrojů, ani s podobou bokehu. Často se setkáte se silnými světelnými zdroji mimo hloubku ostrosti a zde objektiv vyniká.

Optická stabilizace

Nikon 24–70mm f/2.8 má dva režimy optické stabilizace, když pominu vypnutý stav. Normal slouží ke všem základním potřebám jako normální stabilizace, a to i ke švenkování (panningu). Naopak režim Active má posloužit pro situace, kdy je foťák v pohybu. Oba režimy jsem vyzkoušel na klasické nehybné scéně a lépe vyšel Normal, který ustabilizoval něco málo přes 3 EV, což značí cca 8× delší časy oproti focení bez stabilizace. To je velmi pěkný výsledek.

Bokeh

I když se jedná o zoomovací objektiv, dobrá konstantní světelnost může predikovat pěkný bokeh. A v tomto případě se tak i stalo. Tvar je pěkně kulatý, navíc je plný a zkrátka takový, jaký jen může u zoomu být.

Ostření

Jinak s ostřením nebyl problém, drobné přeostřování je velmi rychlé. Kvůli nízké cloně a malé hloubce ostrosti může ostření na 70mm ohnisku trvat několik desetin sekundy. Zvuk ostřícího motorku nebyl nijak výrazný ani rušivý. Zařadil bych jej mezi ty tišší. Za celou dobu testování jsem se nesetkal s žádným problémem, kdy by objektiv měl zaostřit, ale neučinil tak.

Protisvětlo

Dlouho jsem se snažil najít nějaké odlesky a dlouho se mi to nedařilo (částečně za to mohly i mraky). Když jsem zachytl slunce, nezbývalo mi než cvakat a cvakat snímky, aby za celou dobu testování našel jen jeden, kdy se mi povedlo zachytit nežádoucí odlesky. Ty nejsou kdovíjak špatné, takže hodnotím jako nadprůměrné.

Závěr

Nikon s tímto objektivem míří opravdu vysoko. Má sice malé chybky, co se týká obrazové kvality, ty jdou dnes odstranit páru kliknutími v počítači. Svou cenu přes 60 tisíc korun i s daní by si nejspíše mohl obhájit, ale…

Když jsem jej testoval, měl jsem k dispozici i další objektivy k recenzování. Mimo jiné jsem si nechal i Tamron 24–70mm f/2.8. Chodil jsem fotit neustále, ale tohoto Nikona jsem měl na krku jen minimálně. Důvodem byla hlavně vysoká hmotnost (nebylo mi příjemné jej nosit na krku), ale i jeden objektiv s větším rozsahem (nebudu vám prozrazovat, o jaký objektiv se jedná, dokud zde nevyjde recenze). Přistihl jsem se, že jsem se musel trošku nutit, abych s ním fotil. Potřeboval jsem dostatek fotek do recenze – nebojte, otestoval jsem ho pořádně.

To je však jen můj názor a nemusí zcela reflektovat vaše požadavky. Jestli budete chtít Nikon 24–70mm f/2.8 koupit, jedná se o nejlepší volbu po stránce optického výstupu. Zajděte si ale do obchodu a vezměte si do ruky i Tamron 24–70mm f/2.8. Ano, v podstatě ve všem mimo vinětace je o kousíček horší. Jen na vás je rozhodnutí, jestli utratit dalších třicet tisíc za lepší kvalitu.

Plusy

Minusy

Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších základních zoomovacích objektivech pro full frame zrcadlovky, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se porozhlédnout ve všech našich recenzích univerzálních zoom objektivů pro full frame.

Za zapůjčení děkujeme společnosti Nikon!

Galerie