Fotoaparát.cz

Test fotoaparátu Nikon D810A pro astrofotografii

Nikon D810A je fotoaparát speciálně určený a optimalizovaný pro astrofotografii. Vychází ze známého 36MPx modelu fullframe zrcadlovky D810, ale je upravený právě pro potřeby astrofotografie. Podívejme se v testu blíže, co přesně to znamená.

Nikon D810A

Nikon D810A je zajímavě jiný kousek fotoaparátu pro profesionály, ale jak si ukážeme, i nadšené amatéry. Jediný rozdíl mezi verzí bez A, kterou jsme testovali v polovině roku 2014, je dán slovem „astronomický“. Jde (zatím) o jedinou zrcadlovku Nikon, která je optimalizována pro astrofotografii. A co to znamená? Jak se to projevuje?

Na webu výrobce najdeme následující řádky.

„Zachyťte mlhoviny a hvězdná pole bez externích filtrů. Fotoaparát D810A propouští od vlnové délky spektrální čáry vodíku H-alfa čtyřikrát více světla než přístroj D810.“

Takže to vypadá, „jen“ na vysokou citlivost v oblasti 656,3 nm (nanometrů), která je červená. Pokusíme se alespoň částečně ověřit toto tvrzení v astrofotografické části testu.

Nikon D810A Nikon D810A

Nikon D810A

Nejprve k technickým rozdílům mezi verzí D810A a D810.

Vzhledově jsou oba modely zcela totožné. Drobné rozdíly v dostupných hodnotách nastavení najdeme níže v tabulce, která charakterizuje jak model D810, tak model D810A.


Velkým rozdílem je nový režim M*, který má k dispozici specifické hodnoty časů expozice: 4",5",8",10",­15",20",30",60",120",180­",240",300",600",900", bulb, time. Neukazuje se při něm správnost expozice, v „normálním“ M ano. Celkem logicky. Režim M* má další drobné odlišnosti, o těch se dočtete v manuálu. Vždy jde o dostupnost/ne­dostupnost konkrétní funkce.



Ještě připomenu specifikaci autofokusu: 51 bodový AF systém Multi-CAM 3500FX systém automatického zaostřování jemně vyladěný pro snímky s vysokým rozlišením. Systém umožňuje použití 9, 21 nebo 51 zaostřovacích polí a je citlivý až do hodnoty −2 EV (ISO 100, 20 °C). Mezi výhody systému patří skupinová volba zaostřovacích polí rozšířená o „ukládání zaostřovacích polí podle orientace“ a nové možnosti omezení volby režimů automatického zaostřování. Patnáct křížových snímačů uprostřed obrazu podporuje objektivy AF NIKKOR se světelností f/5,6 nebo vyšší a 11 zaostřovacích polí uprostřed obrazu podporuje světelnost f/8.

V režimu měření expozice přibylo bodové měření s hvězdičkou *. Jak přesně funguje se mi zjistit nepodařilo, rozhodně je ze snímků vidět, že expoziční čas je delší, než při „normálním“ bodovém měření. Dokonce je celková expozice o několik EV vyšší, než při použití měření se zdůrazněným středem.

Bodov?, NIKON D810A, F13, 1/640 s, ISO: 200, f=35 mm (35mm ekv.)
Bodové měření
Jin?, NIKON D810A, F3.5, 1/50 s, ISO: 200, f=35 mm (35mm ekv.)
Bodové měření s *
Se zd?razn?n?m st?edem, NIKON D810A, F5.0, 1/100 s, ISO: 200, f=35 mm (35mm ekv.)
Se zdůrazněným středem
Vzorek, NIKON D810A, F1.8, 1/40 s, ISO: 200, f=35 mm (35mm ekv.)
Celoplošné

Protože jde „jen“ o speciální verzi D810, následující pasáž vychází z našeho testu verze D810 a jsou rozšířeny o no­vinky u D810A. Najdete tu také náhledy na menu a možnosti nastavení D810A.

Co je tedy jiného u řady D810 a D810A oproti předchůdcům?

Kosmeticky se těla od řady D800 příliš neliší – jinak vysochaný grip, jinak umístěný nápis, tu jinak umístěné tlačítko, či jinak tvarovaný detail… ale rodinná příslušnost je zřejmá. Zdánlivě se neliší ani specifikacemi – stejné rozlišení, stejný rozsah exp. časů atd. Ale zde už došlo k závažnějším změnám – senzor je, jak už bylo řečeno, ve výrobcem přepracované verzi a závěrka je zcela nová. Snímač tedy už přišel o low-pass filter a má širší rozsah citlivostí. Překvapivé je, že ne pouze do hodnot vysokých – i když zde si přístroj v běžném režimu troufá na citlivost o 1EV vyšší (12 800 ISO), ale i do zmíněných hodnot nízkých. Pomocí softwarového „push/pull“ lze používat citlivosti v rozsahu ekvivalentním 100 – 51 200 ISO. Kromě nové verze snímače tomu pomáhá zejména nový procesor Expeed 4. Verze D810 má dostupné nižší hodnoty ISO (až 64).




Procesor ve spojení s novou závěrkou z kompozitu a vyvažovacím mechanismem zrcátka umožnil zvýšit frekvenci sériového snímání o 1 snímek za sekundu (5sn./s v FX, až 7sn./s v DX formátu s gripem). V JPEGu je navíc sériové snímání neomezené počtem snímků. Nová závěrka je také tišší.


Vyšší rychlost snímání a senzor s vysokým rozlišením vyžadují i výkonný AF. Přístroj D810 (a tedy i D810A) sice přebral 51 bodový systém od předchůdce, ale zaostřovací algoritmy jsou nové a celková odezva se zase o něco zlepšila. AF by měl spolehlivě pracovat i při hodnotě –2EV. Dále je zde možnost elektronické první lamely při live-view pro minimalizaci otřesů (a že to je při takto vysokém rozlišení potřeba).

Vylepšen je oproti D800 i hledáček – nové vrstvy na optice soustavy hledáčku mají pomoci jasnějšímu obrazu a displej v hledáčku je tentokrát OLED. Speciálně u D810A lze ztlumit jeho jas, aby nerušil při nočním fotografování.

Novinkami řady D810 jsou i různá nová nastavení – například možnost fotit do RAWu velikosti S – tedy „small“. Zkrátka využít nekomprimovaný RAW soubor se všemi jeho výhodami, ale nižším rozlišením (a tedy i datovým objemem). Také možnost nastavit si barvy a jas monitoru přijde vhod (i rozlišení monitoru je nyní vyšší). Nové či vylepšené je i různé nastavování obrazu („Picture Control“).

Video – má kvalitnější výstup ve FullHD, než u předchozích modelů řady D800. Navíc přibyla je zde funkce Auto ISO v režimu M při videu či „zebra“ pro pomoc při nastavení expozice.

V neposlední řadě vydrží D810/D810A déle na jednu baterii. 

Specifikace:

Nikon D810A/D810
bajonet: Nikon F
typ: profesionální DSLR
senzor: 36Mpx FF CMOS, bez AA filtru
citlivost: základní 200–12800 ISO (100–51200 rozšířené) / D810 32–51200 ISO
Live-view (LV) ano
závěrka: kompozitní, štěrbinová, možnost elektronické 1. lamely v LV
rozsah časů: 30s-1/8000s + B, 810A až 15 minut (900")
synchročas: 1/250s
sériové snímání: 5fps, až 6fps v crop módu (7 s přídavným gripem)
formáty snímání: JPEG, TIFF, RAW (.NEF, 12 nebo 14-bit), RAW S (9Mpx, 12-bit), MPEG-4, H.264
video: FullHD, 60p, stereomikrofony
autofocus: detekce fázového posunu (51 bodů), detekce kontrastu (LV), možnost přisvícení
blesk ano, GN 12 (100ISO), možnost dálkového ovládání systémových blesků
externí blesky standardní sáňky, PC sync konektor, bezdrátové odpalování
konektivita: USB 3.0, miniHDMI, 10-pin konektor pro externí spoušť, Wi-Fi přes WT-5A nebo Eye-Fi
médium: dva sloty, CF a SD (HC, XC)
hledáček: hranolový, 100%, 0,7×
displej: pevný, nedotykový, TFT, 3,2“, 1 229 000 „bodů“
konstrukce těla: kovová slitina s plastovými a gumovými doplňky
utěsnění: ano, proti stříkající vodě a vniku prachu
vertikální grip: ano, externí, bateriový
baterie: EN-EL15, výdrž na 1200 snímků (dle CIPA)
rozměry: 146×123×82 mm
váha: 980g
cena: D810A cca 99 000,– / D810 cca 80 000,–  (říjen 2016)


Použité objektivy

Pro test jsem použil objektiv AF-S NIKKOR 35mm F1.4G, objektiv AF-S NIKKOR 80–400 mm f/4,5–5,6G ED VR a objektiv 300mm f/2,8 G ED VR II AF-S Nikkor. Výjimky jsou uvedeny u snímků. Cílem testu sice nebylo testovat primárně objektivy, přesto se neubráním konstatování, že především „pětatřicítka“ je velmi návykové sklo. Výborná práce s hloubkou ostrosti, výborný přenos kontrastu a tím i ostrý obraz. A pevná třístovka na paralaktické montáži… Vracela se těžko.


Testové snímky

NIKON D810A, F11, 1/400 s, ISO: 200, f=35 mm (35mm ekv.)

Podotýkám, že obloha je BEZ polarizačního filtru… Ostrost snímku je výborná. Pětatřicítka zacloněná na f/11.

NIKON D810A, F7.1, 1/400 s, ISO: 200, f=400 mm (35mm ekv.)

Snímek se druhým z objektivů na maximální ohnisko 400mm. Foceno z ruky.

Šum

Celkov? pohled na sc?nu
Náhled
Celkov? pohled na sc?nu
Náhled

Výřezy (off, nízká, střední, vysoká redukce šumu)

Výřezy (off, nízká, střední, vysoká redukce šumu)

Se šumem je to zcela stejné jako u verze D810. Co jsem k ní napsali minule?

„Citlivost přístroje je velmi dobrá – do ISO 6400 jsou fotky dobře použitelné. ISO 12800 představuje výrazný kvalitativní pokles, ale i zde se při dodatečné práci se snímkem v editoru dá udělat stále použitelná fotka. Citlivosti 25600 a 51200 jsou už spíše nouzové a je lépe se jim vyhýbat (jedná se o softwarové zvýšení citlivost, což obecně nedělá příliš dobrotu).“

A taková zajímavě narůžovělá fotografie… Barvy jsou reálné:

NIKON D810A, F2.8, 1/40 s, ISO: 200, f=35 mm (35mm ekv.)

NIKON D810A, F2.8, 1/40 s, ISO: 200, f=35 mm (35mm ekv.)

Astrofotografie

Tohle byl největší oříšek celého testu. Není problém ukázat, jak je fotoaparát citlivý na vlnovou délku 636nm. Problém byl v praxi fotit oblohu tak, aby to mělo slušnou technickou kvalitu. Vznik snímků popíši dále. Veškeré jsou foceny ve vyvážení bílé na denní světlo se zapnutou redukcí šumu pro dlouhé časy.

Většinu fotografií jsem fotil pouze do RAWu. A to se ukázalo jako ne úplně dobrý nápad. Zpracování RAW je totiž samozřejmě ovlivněno konvertorem a o kvalitě „originálu“ tedy rozhoduje konvertor a nastavení konverze tím, kdo to dělá. Následuje srovnání náhledu na raw uložený v Zoneru „jen tak“ a k němu přidané verze konverzí vzniklé v Capture One 9, Raw Therapee a JPG vzniklý v Zoneru pomocí externího modulu DNG convertor. A že je to pokaždé jinak, je vidět. V závěru testu jsou snímky konvertované pomocí Nikon Capture NX-D. Ve všech případech jsem do nastavení konverze nesahal a nechal vše na použitém SW. Podle mého názoru se realitě nejlépe blíží právě Capture One 9. Proto také vše, co nebylo foceno přímo do JPG, je konvertováno v něm (než bude uvedeno jinak). Ještě musím zdůraznit, že levý sloupec snímků má samozřejmě větší úhel záběru, protože objektiv 35mm je na FF těle.

Srovnání

Černo – bílá plocha osvětlená vodíkovou výbojkou a tedy výhradně světlem o čtyřech vlnových délkách, z nichž nás zajímá 656 nm.

Srovnání

Tady jsem z FF ořízl odpovídající část, abychom viděli stejné plochy. Výsledek je zřejmý. Deklarovaná citlivost vyšší je (a v samém závěru testu je potvrzena také). Oba snímky konvertované pomocí Capture One 9. Použit objektiv 35mm, stejné nastavení fotoaparátů.

A další snímky… K fotoaparátu jsem se bohužel dostal za poměrně špatného počasí, které se rychle měnilo a to po celou dobu testování. Prostě jsem neměl jediný opravdu „čistý“ večer, kdy bych mohl vyrazit za černou oblohou. Opar ve vzduchu udělá své, světelné znečištění to „dorazilo“. Proto ten naoranžovělý nádech při delších expozicích. Podmínky byly špatné a neustále se měnící.

NIKON D810A, F4.5, 30.0 s, ISO: 3200, f=8 mm (35mm ekv.)

A jedna zajímavost. V menu D810A jsem vypnul přizpůsobení se DX objektivům a vznikl tenhle snímek. Objektiv Sigma 8mm. Foceno z pevného stativu. Orion, Plejády a světelné znečištění jsou vidět.

Na dalekohledu

Měl jsem k dispozci paralaktickou montáž EXOS-2 s GoTo řízením a dalekohled Bresser Messier NT-150L s průměrem zrcadla 15 cm. Přes něj jsem fotil následující tři snímky. Ostřit jde pomocí živého náhledu, skvěle funguje použití zvětšení náhledu. Technická kvalita (ostrost), která závisí především na schopnostech fotografa (mě), není předmětem našeho zkoumání (teprve jsem sbíral zkušenosti). Porovnejte a shlédněte především barevné posuny snímků.

Následují zmíněné tři technicky nedobré, ale vzhledem k testu skvěle vypovídající snímky. První je focen D810A, druhý D7100. Nastavení bílé ‚denní světlo‘ je samozřejmě totožné v obou případech. Při konverzi z RAWů je použit stejný konvertor. Rozdíl je propastný.

NIKON D810A, F0.0, 15.0 s, ISO: 3200, f=0 mm (35mm ekv.) NIKON D7100, F3.5, 10.0 s, ISO: 6400, f=16 mm (35mm ekv.)

Vlevo: Mlhovina M42 v Orionu. Prakticky prvotina, ono to chce hodně praxe. NIKON D810A, 15.0 s, ISO: 3200, f=0 mm.

Vpravo: Snímek pořízený v jinou dobu (prosinec 2015) fotoaparátem D7100 (WB denní světlo, konverze z raw, stejně jako u předchozího snímku). Technickou nekvalitu omluvte, jde o barevnost. Červená H-alfa tam prakticky není. A to pozorovací podmínky (čistota oblohy a tma) byly o řád lepší, než při užití D810A. NIKON D7100, 10.0 s, ISO: 6400, f=0 mm.

NIKON D810A, F0.0, 8.0 s, ISO: 12800, f= (35mm ekv.)
NIKON D810A, 8.0 s, ISO: 12800, f=0 mm.

Následují snímky vzniklé současně fotoaparátem D810A a fotoaparátem D7100 nedaleko Manětína (minimální světelné znečištění v rámci ČR) se shodným nastavením (WB denní světlo, snímáno do NEF, obě redukce šumu vypnuté atd.) a focené objektivem  300mm f/2,8 G ED VR II AF-S Nikkor na výše popsané paralaktické montáži (foceno na přelomu srpna a září 2016). Konverze pomocí Capture NX-D v kvalitě 98%.

Současná astrofotografie skládá několik (až desítky) snímků do jediného výsledného. Cílem této recenze není vytvářet takové snímky, cílem je ukázat fotografie vzniklé za konkrétních podmínek.

Nikon D810A
Nikon D7100
NIKON D810A, F2.8, 30.0 s, ISO: 2000, f=300 mm (35mm ekv.)
F2.8, 30.0 s, ISO: 2000
Mlhovina NGC 1499, Kalifornie
Dalšími úpravami se dá dosáhnout slušné fotografie.
NIKON D7100, F2.8, 30.0 s, ISO: 2000, f=300 mm (35mm ekv.)
F2.8, 30.0 s, ISO: 2000
Mlhovina NGC 1499, Kalifornie
Upravovat není moc co.
NIKON D810A, F2.8, 10.0 s, ISO: 1600, f=300 mm (35mm ekv.)
F2.8, 10.0 s, ISO: 1600
Mlhoviny M42, M43 v Orionu.
NIKON D7100, F2.8, 10.0 s, ISO: 1600, f=300 mm (35mm ekv.)
F2.8, 10.0 s, ISO: 1600
Mlhoviny M42, M43 v Orionu.
NIKON D810A, F2.8, 53.7 s, ISO: 800, f=300 mm (35mm ekv.)
F2.8, 53.7 s, ISO: 800
NGC 2024 (Plamínek) a IC434, při trošce dobré vůle najdete i temnou mlhovinu Koňská hlava B33.
NIKON D7100, F2.8, 43.0 s, ISO: 800, f=300 mm (35mm ekv.)
F2.8, 43.0 s, ISO: 800
NGC 2024 (Plamínek) a IC434, především při úpravách bude jasné, že barevně D810A vede.
NIKON D810A, F2.8, 30.0 s, ISO: 1600, f=300 mm (35mm ekv.)
F2.8, 30.0 s, ISO: 1600
M31, Galaxie v Andromedě
NIKON D7100, F2.8, 30.0 s, ISO: 1600, f=300 mm (35mm ekv.)
F2.8, 30.0 s, ISO: 1600
M31, Galaxie v Andromedě

U obou snímků výše rozdíl v barevnosti nepostřehnete. Není na čem.

NIKON D810A, F3.5, 30.0 s, ISO: 4000, f=300 mm (35mm ekv.)
F3.5, 30.0 s, ISO: 4000
NGC 6960 (Koště čarodějnice) a NGC 6992– Řasová mlhovina v Labuti 
NIKON D7100, F3.5, 30.0 s, ISO: 4000, f=300 mm (35mm ekv.)
F3.5, 30.0 s, ISO: 4000
NGC 6960 (Koště čarodějnice) a NGC 6992– Řasová mlhovina v Labuti
NIKON D810A, F2.8, 123.5 s, ISO: 1600, f=300 mm (35mm ekv.)
F2.8, 123.5 s, ISO: 1600
NGC 6960 (Koště čarodějnice) a NGC 6992– Řasová mlhovina v Labuti
NIKON D7100, F2.8, 126.7 s, ISO: 1600, f=300 mm (35mm ekv.)
F2.8, 126.7 s, ISO: 1600
NGC 6960 (Koště čarodějnice) a NGC 6992– Řasová mlhovina v Labuti

Závěr

Myslím, že na focení neastronomických fotografií fotoaparát Nikon D810A – tedy verzi s přívlastkem ‚astronomic‘ - nepotřebujete. Ale pokud jste nadšený astronom-amatér, pak si rozdíl v ceně mezi D810 a D810A určitě rádi zaplatíte, protože kratší expozice a věrnější barevnost za to rozhodně stojí. Je to prostě taková zrcadlovka k dalekohledu a na dalekohled (na montáž).

Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších zrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze zrcadlovek.