Fotoaparát.cz

Test fotoaparátu Panasonic Lumix LX100

Není kompakt, jako kompakt. Některé profi-kompakty dnes dosahují téměř výkonu zrcadlovek. Mezi takové patří i Lumix LX100, s čipem formátu 4/3. Má světelný objektiv, kompaktní rozměry a spoustu funkcí. Bude to stačit jako kapesní náhrada (bez)zrcadlovky? Dozvíte se v naší recenzi tohoto zajímavého přístroje.

Kompakty s velkými senzory zažívají v poslední době jakýsi boom – a teď mám na mysli fotoaparáty s napevno přidělanými objektivy, ne bezzrcadlovky, což je kapitola sama pro sebe.

Nalezneme zde různé formáty, ať je to třeba 1“ u Sony RX100 III, 1,5“ u Canonu G1X Mark II, APS-C u Fujifilmu X100s nebo fullframe u Sony RX-1.

Některé mají zoomy, jiné pevná skla, ale jejich charakteristika je pokaždé stejná: kompaktní rozměry (menší, než při výměnném objektivu) a kvalitní sklo za cenu, která je výhodnější, než (bez)zrcadlovka + adekvátní objektiv. Nehledě na to, že většinou zcela adekvátní objektiv ani nenalezneme.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Toto je případ i dnes recenzovaného Panasonic Lumix LX100. Ten přináší kompaktní tělo, skládací objektiv, manuální nastavení, elektronický hledáček a spoustu funkcí.

Co všechno má a umí?

Do vínku dostal 4/3 senzor – tedy stejný formát, jako zrcadlovky a bezzrcadlovky Panasonic či Olympus. Nicméně nevyužívá celou jeho plochu – o tom více dále.

Okem, kterým hledí do světa, je mu objektiv 10,9 – 34mm F1.7 – 2.8. Ekvivalentní rozsah pro fullframe je klasických 24 – 75 mm. To je při dané světelnosti „objektiv snů“ nejen pro příznivce systému m4/3, kde nejbližší ekvivalent Panasonic 12–35 F2.8 stojí blíže ke 30 000,– a je cca 3× větší.

Snímat můžeme při citlivosti 200 (v rozšíření i 100) až 25600 ISO, rychlostí 11 fps (6,5 s průběžným ostřením). Líbit se bude i nejkratší čas až 1/16000 v módu elektronické závěrky (1/4000 mechanických). Nejdelší čas je neméně pěkných 60s. K závěrce se váže i další zajímavost – jedná se o centrální závěrku. Co to znamená? Znamená to, že „nekope“ a je s ní možná synchronizace s bleskem při všech časech, samozřejmě mechanických. Tedy až do 1/4000!

Fotoaparát využívá ostření pomocí detekce kontrastu, nicméně je velice rychlé (a má 49 ostřících bodů).

Samozřejmostí je dnes stabilizace obrazu (optická).

Stejně tak je samozřejmostí video. Ale už není tak samozřejmé rozlišení 4K, kterým Lumix LX100 vyniká z davu.

Když jsme u rozlišení, je třeba říci, že pro fotografie je to dnes podprůměrných, ale stále dostatečných 12Mpx. Proč?

Fyzicky má použitý senzor rozlišení víc než 16Mpx. Panasonic se však rozhodl nepoužít celou jeho plochu, ale jen část, což za a) umožňuje zmenšit rozměry objektivu a za b) použít více poměrů stran. To samozřejmě jde i normálně, ale u tohoto přístupu nejde jen o ořez, ale o změnu používané plochy. Poměr stran 16:9 je tak skutečně širokoúhlejší, než třeba 4:3, který zase zaznamená více pixelů na výšku. A my si můžeme vybrat podle scény, mimo jiné i díky tomu, že je na to dedikovaná páčka na objektivu.

O dobrou konektivitu se stará zabudovaný Wi-Fi a NFC modul.

V neposlední řadě je třeba zmínit i některé nadstandardní softwarové funkce, kterými je 4K Photo pro vytváření framegrabů (8Mpx) z videa, nebo konverze RAWů přímo ve fotoaparátu i s množstvím nastavení.

Ovládání a ergonomie

Přístroj je sice malý, ale má i náznak gripu jak vpředu, tak vzadu pro palec.
Krom toho disponuje dostatečným množstvím ovladačů:

Vzadu nalezneme čtyřsměrný volič s potvrzovacím středem a rollerem kolem dokola, dále programovatelná tlačítka Fn1, 2 a 3 (přičemž Fn1 slouží kromě přiřazené role i pro mazání snímků), krom toho tlačítko přehrávání, tlačítko režimu zobrazení, tlačítko pro rychlé menu, tlačítko zámku expozice a spoušť videa. Dominantou je pak nedotykový a nevýklopný displej s rozlišením 921k bodů a úhlopříčkou 3“. Potěšující je i přítomnost již zmíněného elektronického hledáčku i s optickou korekcí (100%, 1.39×, 2.764 mil. bodů).

Nahoře se nachází patice blesku (klasické sáňky), volič časů, páčka on/off, tlačítko spouště se zoomovacím prstencem, tlačítko režimu inteligentní automatiky, tlačítko pro výběr filtrů a mechanický volič kompenzace expozice.

Po stranách toho moc není, jen na gripové straně je krytka skrývající HDMI a USB konektory.

Zepředu najdeme pak už jen přisvětlovací di­odu.

Na objektivu je pak přepínač AF/Macro/MF, přepínač poměrů stran (3:2, 16:9, 1:1, 4:3) a ovládací prstenec, buď pro zoom, nebo pro manuální ostření. Najdeme zde i prstenec nastavení clony (poloha Auto + F1.7 až F16, přičemž po zazoomování se poloha s menší clonou než je aktuální světelnost počítá jako otevřená clona). Krytka je manuálně sundavací, ale má poutko, abychom ji neztratili.

(pokračování na další stránce)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Jak fotí

Fotí dobře. Pokud jste spokojeni s výkony současných fotoaparátů m4/3 systému, víte co čekat. Jen si přimyslete ořez na 12Mpx.

Podíváme se nejprve na šum, celkovou kvalitu podání obrazu a na optické výkony objektivu. Všechny použité výřezy jsou vždy 100%, tedy pixel na monitoru je pixel na fotce.

Začněme šumem na všech citlivostech:
(JPEG/RAW šedá, JPG reálná scéna)

I zde ± platí dnes obligátní bezproblémová použitelnost do 1600 ISO, pro odvážné i 3200 ISO a pro nenáročné dokumentační fotky, kde nám kompletní rozbití kresby nevadí, i dál (přistání mimozemšťanů atd.).

Základní citlivost 200 ISO je docela dobrá, ale jemný šum v RAWu detekujeme již při ní. m4/3 fotoaparáty by si podle mě zasloužily citlivost 100 ISO nativní, lépe však 50, aby se vyrovnal handicap menších fotodiod.

Ještě několik ukázek fotek v plném rozlišení na citlivosti 200, 800 (nahoře), 3200 a 12800 (dole) (převod z RAWu ve výchozím nastavení ACR) pro posouzení šumu na běžných scénách.

Barvy, dynamický rozsah:

Barvy ve výchozím nastavení jsou přirozené, což je dáno zejména dobře fungujícím vyvážení bílé, viz. ukázka:

Dynamický rozsah – neprováděli jsme exaktní měření, ale pokud budeme věřit skóre z DxO, měl by být dynamický rozsah 12,5EV, což je takový dnešní průměr pro pokročilé fotoaparáty. Věší senzory mají obvykle i přes 14EV, ale velký rozdíl to není. Jak vypadá kontrastní scéna focená do JPG s vypnutým rozšířením DR (softwarové prosvětlování stínů) vidíte zde:

RAW vs. JPEG
Níže vidíte srovnání výřezu z JPEG (snížené odšumování) a mírně „potahaného“ RAWu:

Zde vidíte RAW (v plném rozlišení) vyvolaný ve fotoaparátu s vypnutým odšuměním, s trochou doostření:

ISO200, F2.8, 1.0 s, komp. exp. +2, WB Ruční

Pěkné.

Nyní se podíváme na objektiv.
Třeba tyto fotky vezmeme za referenční:

Za prvé vidíme rozsah zoomu a za druhé kresbu, které je objektiv schopen. Je potěšující, že rohy jsou použitelné, kresba ve středu dobrá.

Chromatické aberace:
V RAWu je uvidíme, zejména na nízkých clonách, ale jsou v normě. JPEG je celkem úspěšně eliminuje. Nic, o čem by se bylo nutno příliš rozepisovat, raději příklad:

Zkreslení:
Nestojí za řeč – ani v RAW, ani v JPEG. Je zde přítomen velmi mírný „soudek“ na širokém a ještě mírnější „poduška“ na dlouhém.

Video:
Lumix LX100 umí 1080p video při 60p snímání. Kromě toho ale zvládne i dnes módní 4K – a to až 30p. Dále je zde funkce 4K PHOTO. Ta je uzpůsobena pro snadné tvoření fotek z videa („frame grabů“) přímo ve foťáku. Dostanete 8Mpx snímky v JPEG a můžete na rozdíl od klasického natáčení videa volit poměr stran.

Ukázkové video (po nahrání na YouTube.com)

4K framegrab: první snímek ISO 200, 4:3 a druhý ISO asi 1600, 16:9 (druhý je z klasického videa – narozdíl od prvního ne 4K photo, zde se bohužel neukládá EXIF – další výhoda dedikované funkce).

(pokračování na další stránce)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Shrnutí, závěr

Přístroj na pomezí kompaktů a zrcadlovek svým výkonem, ale patřící jasně mezi kompaktní fotoaparáty svými rozměry. Jeho nejsilnější stránkou je (relativně) velký senzor a hlavně objektiv: 10,9–34mm F1.7–2.8, což znamená 24–75mm F3.7–6,2 ekvivalent kinofilmu co se úhlu záběru a hloubky ostrosti týče. To není špatný výkon pro téměř kapesní strojek. Maximální rozlišení 12Mpx a šum nad 1600 ISO jsou asi největší limity modelu. Kontrastní AF je dostatečně rychlý, video je výborné (byť neumožňuje všechno co GH4), hledáček je velký a jemný, byť ne tak rychlý v překreslování, jako některé jiné… Někomu také může chybět výklopné LCD, chybějící vestavěný blesk (což LX100 nahrazuje sáňkami pro externí) či nesednout ovládání – na malém těle lze občas něco zmáčknout omylem a některé knoflíky, jako „filter“ jsou téměř zbytečné. Osobně „kreativní“ filtry nevyužívám a tlačítko nelze přeprogramovat, takže slouží skutečně jen jako „omylem mačkaný knoflík“. Podobně i tlačítko „iA“, spouštějící inteligentní automatiku, které se podobně nachází v nejnahuštěnějším prostoru poblíž spouště s páčkou zoomu, voliče kompenzace expozice, voliče časů a vypínací/zapínací páčky. Také ovladače na objektivu (poměr stran a režim ostření) nejsou úplně snadné na přepnutí kvli umístění a tuhosti.
Celkově však přístroj nelze hodnotit jinak, než na výbornou – určitě patří k tomu nejlepšímu, co mohou dnešní kompakty nabídnout. Dovedu si ho představit jako hlavní fotoaparát pro rodinu i druhý přístroj pro nadšeného fotografa, když zrovna musí nechat zrcadlovku doma.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Ukázkové snímky:

(JPEG z fotoaparátu, minimální odšumování)

ISO200, F5.6, 1.0 s, komp. exp. +1, WB Automatické ISO12800, F2.8, 1/60 s, komp. exp. 0, WB Automatické
ISO250, F1.7, 1/60 s, komp. exp. 0, WB Automatické  ISO400, F2.8, 1/125 s, komp. exp. 0, WB Automatické
ISO200, F2.8, 1/80 s, komp. exp. 0, WB Automatické  ISO1600, F2.8, 1/25 s, komp. exp. 0, WB Automatické
ISO500, F2.8, 1/4000 s, komp. exp. 0, WB Ruční  ISO1600, F4.0, 1/10 s, komp. exp. +1/3, WB Automatické

(zpět na první stranu)