Test fotoaparátu Nikon D7100

Nástupce fotoaparátu Nikon D7000 se liší v názvu opravdu málo. Jmenuje se totiž jednoduše D7100. Ve vývoji jsou to ale téměř tři roky. Jak se změnil uvnitř se podívejte v následujícím redakčním testu tohoto fotoaparátu.

Vzhled a ovládání

Nikon D7100 je nástupcem modelu D7000, který jsme recenzovali v roce 2010.
Celkový vzhled se příliš nezměnil. Velmi mírně se zvětšily dva rozměry na konečných 136×107×76 mm. Zajímavé je, že je o 15 gramů lehčí. To znamená, že je někde použito více plastu (méně kovu) ve skeletu těla. Horní a zadní kryt je právě z hořčíkových slitin. Tělo je utěsněné proti prachu a vlhkosti. Ergonomie ovládání je tradičně na vysoké úrovni. Zřejmě kvůli výtkám na adresu voliče režimů přibyla jejich aretace – pro změnu je třeba stisknout „čudlík“ uprostřed voliče. Osobně jsem si zvyknul rychle.

Nově se v levém sloupci ovládacích tlačítek objevilo tlačítko Info. Permanentně jsem jej mačkal při prohlížení fotografií. Na jeho místě totiž bývalo +. Ke spoušti se přesunulo nahrávání videa a změnilo se zapnutí živého náhledu z páčky na tlačítko. V zásadě jde podle mého názoru o změny spíše kladné, nikoliv zásadní a majitelé starších modelů s tím nebudou mít žádný problém. Spíše naopak.

Řekl bych, že mírné nectnosti předchůdce jsou pryč – kryt SD karet jsem omylem neotevřel ani jednou a na přepínání režimu ostření na tlačítku pro vypínání ostření jsem si již dávno zvykl.

Hledáček se (naštěstí!!!) opticky nijak nezměnil. 100% pokrytí a zvětšení 0,94× jsou parametry, které snad ani nemá smysl měnit. Užití pentagonálního hranolu hledáčku bylo již u D7000, zde je to totéž. Zobrazuje to, nač jsou uživatelé zvyklí. Mírně se však změnila barevnost – od žlutozelené se posunula k modrozelené (mě to v prvním okamžiku praštilo do očí). Tradičně se v menu volí možnost ukazovat zcela v pravém dolním rohu volbu citlivosti, nebo počet zbývajících snímků. Připomínat, že hledáček umožňuje ukazovat pomocnou mřížku, je snad již nošením dříví do lesa. Co je v hledáčku jinak, popíši dále. Protože jde o zásadní věc.

Ani v logice menu se nic nemění. Kompletní počeštění včetně nápovědy je již standardní. Snad jen rozsáhlost, která je model od modelu větší, nutí uživatele sáhnout po tištěném manuálu, případně listovat a zkoušet „co to udělá“.

Shrnuto a podtrženo – ovládání D7100 je propracované a změny jsou v konečném důsledku pouze k lepšímu.

Autofokus

Tady je tak zásadní změna, že mě, majitele modelu D7000, nutí k zamyšlení nad koupí vyšší verze. Technické specifikace najdete o pár řádek níže. Nyní si dovolím osobní postřeh. Mám jistou, několik let neměnnou scénu,spoře osvětlenou. Někdy to však trvá i jednotky vteřin, než se na ní autofokus chytí. (Vždy středním ostřícím bodem a bez přisvětlení fotoaparátem). Ovšem D7100 zaostřila OKAMŽITĚ. Krajní body s mírným zpožděním, ty u většiny modelů nemá ani smysl zkoušet. V nejhůře osvětlené části jsem ani pořádně neviděl, kam ostřím. A po cca půl vteřině koukám (a slyším, protože jsem aktivoval i akustické oznámení zaostření), že fotoaparát zaostřil. Tak jsem to „cvakl“ (s bleskem). Fotka byla ostrá. Dojem z fotoaparátu v ten okamžik vyletěl na maximum. Prohodil jsem objektivy – setový dodávaný s D7100 tedy „klasický“ 18–105mm f/3.5–5.6G ED-IF AF-S VR DX za vlastní 16–85mm f/3.5–5.6G ED VR AF-S DX. Výsledek byl v zásadě stejný. Pokud si někdo pořizuje zrcadlovku, je to podle mě ze dvou zásadních důvodů – technická kvalita výstupu a funkčnost při extrémně špatných světlených podmínkách. Když uvážíme de facto amatérskou třídu tohoto modelu (kam jej řadí výrobce), pak v tomto směru je zcela profesionální.

Zkusil jsem také fotit z jedoucího auta protijedoucí. Vzájemná rychlost cca 200km/h. Při sekvenci a zapnutém kontinuální ostření jsem narazil pouze na rychlost (pomalost) mnou použité karty pro ukládání dat a tedy také na velikost interního bufferu. Fotky byly všechny ostré. Samozřejmě, že „protipohyb“ je pro autofokus i pro fotografa jednodušší, než třeba dravec v letu, ale přesto, výsledky byly nad očekávání. Autofokus je prostě zcela odlišný od nižších modelů a tím rozumím i D7000.

Ale nyní již ke zmíněným technickým parametrům. O zaostření se stará 51bodový systém Multi-CAM 3500DX (mj. užitý v profitělech od D300 až po D4). 15 bodů je křížových. U D7000 bylo křížových devět. Body jsou lépe rozmístěné (protože jsou dále od středu), než u předchůdce a je to skutečně i při zběžném pohledu do hledáčku vidět. Systém ostření je totiž odvozený z profesionální FX třídy. Když přenesete systém z fullframe do APS-C, jste prostě více u krajů. Skvělé.

Obrazová kvalita, čip

Jednou z nejdůležitějších součástí každé zrcadlovky je její snímací čip. U D7100 je to osvědčený typ CMOS formátu DX (APS-C) o rozměrech 23,5 × 15,5 m­ilimetru, tedy s crop faktorem x1,5. S rozlišením se nešetřilo – 24Mpx. Ale, a to je podstatné, vliv na nárůst šumu jsem nezaznamenal (viz. testové snímky). Standardně je k dispozici ISO 100 až ISO 6400. V menu lze povolit hodnoty až ISO25600 (Hi.2). O zpracování obrazových informací se stará procesor Expeed třetí generace. Snímky je možné ukládat v obvyklých formátech NEF (RAW Nikonu) a JPEG, případně v obou současně a to i s možností nastavení míry komprese, barevného prostoru a dalších parametrů. Protože D7100 má opět dvě pozice pro SD karty, lze je využít buď „nejprve jedna, pak druhá“, nebo se ukládá na obě současně, případně na jednu NEF na druhou jpg. Odděleně lze ukládat i videa.

Čip neobsahuje antialiasingový filtr. A to je docela důležitý fakt pro maximální ostrost fotografie. Teoretickou nevýhodou je možnost vzniku reálně neexistujících struktur při focení velmi jemných detailů, např. peří. Domnívám se, že to nastane skutečně výjimečně, pokud vůbec. „Moje normální kachnička“ je v pořádku (viz. foto).

Závěrka fotoaparátu je testována na 150.000 cyklů a umožňuje použít rozsah expozičních časů od 1/8000 až po 30 vteřin a nechybí samozřejmě ani čas “B“, tedy trvale otevřená závěrka. Fotografie lze pořizovat rychlostí až 6 snímků za vteřinu, ovšem lze ji také natavit v menu přístroje. Nechybí ani dva propracované časovače. První z nich je spojen se samospouští, kde lze zvolil sérii jednoho až devíti snímků a definovat lze i prodlevu mezi jednotlivými fotografiemi. Tím lze dosáhnout opravdu dlouhé prodlevy mezi prvním a posledním snímkem v sekvenci. Druhým je klasické intervalové snímání.

Funkce

Vybavenost funkcemi je obrovská. Pro začátečníka rozhodně v první chvíli až přespříliš :-). Zmíním jen ty nejpodstatnější, nebo ty, které mě zaujaly. Obecně jsem se již výše vyjádřil k systému ostření („přes hledáček“ – s využitím detekce fáze). Zde jen doplním, že samozřejmě umožňuje vybrat libovolný ostřící bod, ale i režim Dynamická volba zaostřovacích polí (s využitím 9, 21 nebo 51 polí), 3D sledování objektu a režim Automatická volba zaostřovacích polí. V režimu živého náhledu, kdy se uplatňuje systém detekce kontrastu, výrobce slibuje také zlepšení. To se špatně objektivně určuje, ale subjektivně to mohu potvrdit.

Ne nezajímavý je režim výřezu 1,3×. Zrychlí se sekvenční snímání na 7 sn. za sekundu, u videa se také posune maximální frekvence snímání. Především se však posunou ostřící body téměř ke krajům snímku.

Za poměrně zdařilou považuji funkci HDR (při ukládání do RAW není dostupná), která má celkem tři úrovně a poskytuje překvapivě dobré výsledky. Technicky aparát exponuje dva snímky a ukládá sloučený výsledek.

Videorežim

Další dnes vyžadovanou funkcí a to i u zrcadlovek je natáčení videa. V případě Nikonu D7100 je možno pořizovat záznam ve Full HD rozlišení (1920×1080 bodů) při 30 snímcích za vteřinu (D7000 „jen“ 24). V režimu výřezu 1,3× je to až 60i. Zvuk lze již natáčet stereo. Náročnější majitelé si však mohou pořídit i externí mikrofon, konektor nechybí. V režimu živého náhledu nebo videa je možné využívat několik druhů automatického zaostřování. Především pevné zaostření a kontinuálnío zaostřování. Lze nastavit, zda se má použít systém detekce obličejů, široké zaostřovací pole, standardní zaostřovací pole nebo sledování pohyblivého objektu. Průběžné ostření při videu stíhá za normálních podmínek cokoliv – jak pohyb objektů, tak zoomování fotoaparátu. Přeostřování je v záznamu patrné jen velmi mírně. Videu nelze podle mého názoru nic vytknout.

Ukázkové video si můžete prohlédnout zde.

Další zajímavou funkcí je možnost úprav fotografií přímo v přístroji. U kompaktních fotoaparátů standard, ale u zrcadlovek v tomto rozsahu ještě ne. Možnosti jsou rozsáhlé, stačí si prohlédnout menu přístroje v režimu prohlížení a vybrat si.

Další vlastnosti a funkce

LCD také doznalo změn. A nedá se říci, že kosmetických. Zvětšilo se na 3,2“ a rozlišení se zvedlo na 1 229 tis. bodů (nárůst o 33% oproti D7000). Jeho rozlišení a kvalita zobrazení umožní mj. začátečníkům při zpracování formátu RAW přímo ve fotoaparátu, kde lze editovat několik parametrů, včetně vyvážení bílé či korekce expozice. Zajímavá je také možnost převodu do černobílé, včetně simulace použití filtrů pro klasickou filmovou černobílou fotografii. Vestavěné digitální filtry lze samozřejmě použít i pro barevné snímky. V nabídce úprav jsou také korekce zkreslení, narovnání kácejících se linií, simulace miniatury nebo rybího oka a řada dalších dodatečných úprav.

Nejen začátečník nalezne nepřebernou řadu scénických kreativních poloautomatických režimů. U každého z nich je kontextová nápověda, která přesně specifikuje k jakému typu fotografií je režim určen a to včetně ukázkové fotografie.

Standardně najdeme zbývající kapacitu baterie a počet expozic. Tím odhadneme „dojezd“. V menu se dá nastavit komentář k fotografii, přidat informace o autorovi, osobní nastavení. Také najdeme menu, které popisuje bezdrátové připojení (volitelný modul). Třešinkou na dortu je virtuální horizont (skvělá pomůcka pro potřebu udržet vodorovnou rovinu při focení). Je zřejmě jen málo funkcí, které budou někomu chybět. Ano, vestavěný modul GPS nenajdeme.

Ukázkové fotografie I.

Pokud není napsáno jinak, jsou snímky pořízeny po vyresetování na defaultní nastavení fotoaparátu setovým objektivem 18–105.

Snímky z výletu pořízený poučeným laikem.

Ostřeno v režimu živého náhledu (z ruky) na pampelišku v levém dolním rohu. V režimu LV lze (samozřejmě) ostřit na jakýkoliv bod plochy při zvětšení, které pohled skrz hledáček nemůže nabídnout.

Snímek pro posouzení ostrosti. Struktura fasády je zřejmá. Originální snímek je díky množství detailů téměř 20 MB.

Zde jsem se snažil za daných podmínek vyfotit strukturu peří. Po moiré ani vidu.

Vyvážení bílé je tradičně na špičkové úrovni. Osobně preferuji WB při nočním osvětlení nastavené na denní světlo. Vše totiž zůstává, jak to vidíme v danou chvíli očima. Na druhou stranu mohou vypadat snímky nepřirozeně a pro správné vyvážení snímky vypadají přirozeně (přirozeněji). V každém případě automatické vyvážení bílé a ruční na žárovku dávají prakticky shodné výsledky, což je správný stav.

Ukázkové fotografie II.

Šum. Popis snímků je u nich. V každém případě je rozumné nenastavovat redukci šumu na maximum. Dokonce bych ji vypnul zcela. Při 24Mpx se nedá čekat, že na DX formátu čipu šum nebude. Přesto není u rozumných hodnot ISO nijak výrazně rušivý.

Noční snímky z ruky objektivem Sigma 8–16.

Příslušenství, cena a závěr

O příslušenství stále platí to, co je u recenze předchozího modelu: Nejdůležitějším příslušenstvím každé zrcadlovky (nejen té digitální) jsou objektivy a výběr dobrého objektivu je mnohdy důležitější, než výběr samotného těla fotoaparátu. Objektivů však existuje spousta a pro různé účely. Naprostá většina fotografů však potřebuje především nějaký základní univerzální objektiv pro většinu běžných situací. Právě takovým objektivem je AF-S Nikkor 18–105mm f/3,5–5,6 VR se kterým se Nikon D7100 prodává v cenově zvýhodněném setu. I přes jeho nízkou cenu se nejedná o žádný běžný “setový“ objektiv ale o moderní a velmi dobře vybavený základní zoom. Daní za nízkou cenu (při koupi současně s D7100 vyjde přibližně na 6.000,– Kč včetně DPH) je plastový bajonet a absence gumového těsnění kolem bajonetu. Jinak ale objektivu nic nechybí, je vybaven osvědčeným stabilizátorem obrazu, ultrazvukovým motorem zaostřování a v ceně dostaneme i účinnou tvarovanou sluneční clonu. Také po stránce optických vlastností je tento objektiv na opravdu vysoké úrovni a jeho celkový poměr ceny k užitným vlastnostem patří v této kategorii objektivů v současné době ke špičce na současném trhu. Právě kvalitní a přitom cenově dostupné základní objektivy jsou u Nikonu již dlouhodobě velmi silnou zbraní a to již od dob prvních digitálních zrcadlovek. Pokud vám tedy Nikon D7100 padne do oka, rozhodně doporučuji využít právě tohoto zvýhodněného setu.

Bohužel není na českém trhu k dispozici set s objektivem Nikkor 16–85mm f/3.5–5.6G ED VR AF-S DX.

Pokud však dáváte přednost pevným ohniskům, tak bych vás ještě rád upozornil na jednu možnost, kterou je objektiv AF-S Nikkor 35mm f/1,8 G. Není to sice již vyslovená novinka ale pořád ještě patří do poslední generace objektivů. Jde o objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností a vysokou světelností určený právě pro digitální zrcadlovky s čipem formátu APS-C. Při crop faktoru x1,5 se tak vlastně dostáváme přibližně na ekvivalent 50mm, tak jak jsme mnozí byli zvyklí ještě z dob kinofilmu. Tento objektiv je v setu k dispozici i na našem trhu.Pro mnohé tak může být zajímavou alternativou. Objektiv je také vybaven ultrazvukovým motorem ostření, ale stabilizaci u něj nečekejte, v této třídě to zatím tak nějak obecně není zvykem. V ceně za to ale dostanete nejen sluneční clonu ale také měkký obal. Má již také kovový bajonet a jeho gumové těsnění. 

Zajímavý je také fakt, že Nikon D7100 je plně kompatibilní se všemi objektivy s bajonetem Nikon “F“ a není omezen jen na některé typy, jako je to u nejlevnějších modelů Nikonu. D7100 funguje jak s objektivy AF (tedy s automatickým ostřením s pohonem z těla fotoaparátu), tak i s plně manuálními objektivy, včetně přenosu hodnoty clony do těla přístroje.

Náročnější fotografové svou výbavu rozšíří jistě o bateriový grip MB-D15, který má další spoušť usnadňující fotografování na výšku, další baterii a také samostatné ovládací kolečko. Potřebným doplňkem je i dálková spoušť. K dispozici jsou dvě varianty. Kabelová MC-DC2 a nebo bezdrátové dálkové ovládání např. ML-L3. Osobně bych doporučil raději IR bezdrátové ovládání. I čidlo je již na zadní straně D7100 standardně, takže jeho použití je mnohem pohodlnější.

Podstatnou věcí také je, že při zakoupení fotoaparátu dostanete přibalen také kupón na několik bezplatných odborných vyčištění snímacího čipu od nečistot ve značkovém servisu. Nikon je tak stále jediný výrobce, který něco podobného nabízí. Čištění v servisu sice není nutné příliš často, ale občas se to hodí a ušetříte, protože za normálních okolností si servisy jiných značek účtují za tuto operaci řádově několik stokorun.

Tato, již ne nejlevnější, ale přesto ne příliš drahá, digitální zrcadlovka firmy Nikon, mě nadchla. A to tak moc, že mohu s klidným svědomím říci, že má smysl uvažovat i o přechodu z D7000 na D7100. Autofokus za to stojí a ty další drobnůstky to jen podpoří. Set D7100 s objektivem AF-S Nikkor 18–105mm f/3,5–5,6 VR,který byl použit i v testu, je na našem trhu v současné době za cenu pod 33 tis. Kč.

Na stránkách českého zastoupení <a herf=„http://ww­w.nikon.cz/cs_CZ/“>­Nikon CZ s.r.o. najdete další informace.

Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších zrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze zrcadlovek.